Je to jen sen?
Zkoumá se cesta, zda je šance dělat stejnou práci za stejnou mzdu jen čtyři dny v týdnu
Henry Ford dokázal víc než vyrobit dostupné auto pro americkou střední třídu, které se prodávalo tak dobře, že změnilo tvář měst. Nechal své zaměstnance pracovat kratší dobu, pět dní v týdnu místo obvyklých šesti, ponechal jim stejný plat – a stal se svým způsobem zázrak.
Produktivita práce, a tedy i zisky Fordovy automobilky dále stoupaly. Dřinou u pásu zmožení dělníci si díky volné sobotě odpočali, a to se odrazilo v jejich pevnějším zdraví a větším pracovním výkonu. V roce 1926 se pětidenní pracovní týden stal u Forda standardem a postupně se díky tlaku odborů prosadil u zaměstnavatelů po celé planetě.
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
