0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Speciál17. 9. 202315 minut

Chvála lenosti

Proč mozek pracuje nejlépe, když nepracujeme

Autor: Milan Jaroš

Miriam Meckel byla ideálem naší doby. Emancipovaná, vzdělaná, ctižádostivá, pracovitá. A navíc mladá a pohledná. V jednatřiceti letech se v roce 1999 stala nejmladší německou profesorkou. Poté byla mluvčí vlády v Severním Porýní-Vestfálsku, moderovala úspěšný televizní diskusní pořad, psala odborné články, přednášela, zasedala v různých grémiích a porotách.

Jako kriticky smýšlející sociální vědkyně si ale dobře uvědomovala rizika, která s sebou kariérní úspěch v době internetu přináší. „Kdo nechce ztratit své postavení a vliv, ten musí neustále komunikovat a mít ty nejnovější informace,“ napsala před třemi lety v eseji, v němž shrnula svůj bestseller – knihu Das Glück der Unerreichbarkeit (To štěstí být nedosažitelný). Zmínila v něm například, že 81 procent německých manažerů lže, když vysvětlují, proč neodpovídali na e-maily nebo nezvedali telefon. To je prý projevem společenské atmosféry, ve které se lidé prostě bojí otevřeně přiznat, že potřebují chvilku oddechu.

↓ INZERCE

„Největším luxusem dnešní doby je být mimo dosah. A během chvil off-line tu pro něco nebo pro někoho opravdově být,“ uzavřela svůj text, v němž čtenářům dala i několik praktických rad pro boj s informačním stresem – třeba kontrolovat e-mailovou schránku jen v předem stanovených časech nebo vypínat mimo pracovní dobu své služební telefony.

Několik měsíců po vydání bestselleru o nástrahách informační doby se Miriam Meckel zhroutila. Z přepracování. Byla právě doma v Berlíně, balila kufr na další služební cestu a současně v rychlosti odpovídala na e-maily. Náhle ji přepadlo zoufalství. Zablokovala se, začala se potit a plakat. Její tělo i duše odmítly pokračovat v tom úspěšném, ale zběsilém životě.

Miriam Meckel se stalo přesně to, před čím varovala ve své knize – vyhořela. „Jako vědkyně jsem dobře věděla, že se přehlcení informacemi stává společenským problémem. Ale sama vůči sobě jsem byla slepá a ten sebevykořisťovatelský proces jsem nezastavila,“ řekla vloni v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel.

Ve stejné slepé uličce se dnes ocitá stále více lidí. Psychické potíže jsou v Německu nejčastější příčinou předčasného odchodu do důchodu, tvoří skoro 40 procent z jejich celkového počtu (před 15 lety to bylo jen něco přes 15 procent). Kvůli stresu, vyhoření, obtížím se spánkem či emočnímu vyčerpání ročně odchází do důchodu 71 tisíc lidí, často vedoucích pracovníků, perfekcionistů a idealistů, kteří ve své práci vidí poslání. Ještě před deseti  lety byly hlavní příčinou neschopnosti pracovat tělesné problémy – bolesti svalů a zad, srdeční potíže, úrazy. Epidemii „vyhoření“ pochopitelně nezažívají jen Němci, ale i další rozvinuté společnosti.

Psychologové to vysvětlují dvěma příčinami. Zaprvé zrychlováním světa práce, jeho zvonícími mobily, stále novými e-maily, časovou tísní a neustále komplexnější a náročnější prací, při jejímž vykonávání zaměstnanci stále častěji zapomínají na své psychické limity. Zadruhé ale také lepší schopností lékařů odhalit psychické potíže a větší ochotou lidí přiznat sami sobě a svému okolí, že mají problém.

O potřebě odpočinku v době nutnosti práce na více úkolech najednou, tzv. multitaskingu, se v Německu tak často a otevřeně mluví i proto, že Miriam Meckel napsala druhý bestseller Brief an mein Leben (Dopis mému životu). V něm otevřeně popsala průběh své nemoci. Nešlo jí přitom o spisovatelský úspěch, spíš to byl – jak autorka říká – účinný způsob terapie. „Po vyhoření jsem změnila celý svůj hodnotový žebříček a životní koncept. Do té doby jsem byla chycena v životě, kde všechno mělo jasný účel a bylo pečlivě naprogramováno. To se změnilo,“ napsala letos v listopadu. Proměněná Miriam Meckel už netouží po pracovních postech, které vyžadují přísnou sebedisciplínu. Vystoupila z různých porot a komisí, nechává si více času jen pro sebe a vůbec se necítí být ochuzená. Je méně roztěkaná, koncentruje se na jednu činnost: na výzkum a psaní na univerzitě ve švýcarském St. Gallenu, kde je profesorkou podnikové komunikace. „Dívám se na svůj život a na svět jinak,“ říká. „Častěji chci klid, užívám si třeba, když jen tak sedím, dívám se před sebe a sním.“

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc