Moje město: BRNO

Není to tak dávno, co byla moravská metropole serverem Numbeo.com vyhlášena 66. městem s nejvyšší kvalitou života na světě, přičemž se na žebříčku umístila vysoko před ostatními českými městy. Jinou lichotivou statistiku zveřejnil v roce 2017 deník The New York Times, který Brno zařadil dokonce na 27. příčku z 52 nejzajímavějších míst, která stojí za vidění. Cestovatelům doporučoval především dobrou, a přitom dostupnou kuchyni, hustou síť kaváren a architektonické skvosty. Tedy důvody, které se dají v Česku v různé míře nalézt i jinde. Ale co od nich Brno odlišuje a proč je dobré se tam přijet podívat?

Je to bezpochyby osobitý genius loci, v němž se snoubí česko-německo-židovská historie města s vlivem blízké Vídně, industriální dědictví s modernistickou tváří, kterou Brnu mezi válkami vtiskli funkcionalisté – anebo výraznými individualitami utvářená umělecká scéna, díky níž je dnes někdejší moravský Manchester svébytným kulturním centrem. Navíc vyhlášeným liberální atmosférou a pestrým společenským životem, v událostmi nabitém veřejném prostoru či v progresivně spravovaných uměleckých institucích.

Ostatně, o půvabech města nad Svratkou byl popsán nejeden list. Známe tak Brno Mahenovo, Těsnohlídkovo, Blatného, to, kterému propadl Skácel, Mikulášek či Slíva, Brno magické, jehož podobu objevil Jiří Kratochvil. Anebo Brno dnešních štatlařů KKRD Boys, kteří po letité klinické smrti k novému životu vzkřísili specifický kód brněnské plotny – hantec. Co se kdysi zformovalo v…