Každý rok, zhruba v listopadu nebo v prosinci, je to stejné: Tisíce lidí, kteří proudí chodbami konferenčního centra jako molekuly uvnitř nějakého obřího stroje. Nesrozumitelné vyjednávací dokumenty plné složených závorek s různými variantami textu ke zvážení, jako by nešlo o lidskou řeč, ale nějaký komplikovaný matematický zápis. Zvláštní vyjednávací jazyk připomínající angličtinu, kterému však žádný outsider nerozumí, neboť každé z jeho slov skrývá celý kontinent sporné problematiky. Miliony záhadných zkratek jako WIM, ITMOs nebo OMGE. Návštěvník se nemůže zbavit dojmu, že kdyby se celý tento cirkus odstěhoval na nějaké hodně odlehlé místo a tam rozplétal závorky do skonání světa, nic by se vlastně nestalo.
Podobně jako je narkoman závislý na svojí pravidelné a neustále se zvyšující dávce drogy, lidstvo se zatím nedokáže odpoutat od fosilních paliv a rychlého ekonomického rozvoje doprovázeného emisemi.
Jenže pravidelné každoroční summity OSN, probíhající již od roku 1995, představují zatím jediný společný pokus obyvatel Země zabránit katastrofálním klimatickým změnám, které v budoucnu mohou ohrozit samu existenci civilizace. Lék známe – zastavit vypouštění skleníkových plynů –, jeho aplikace je ale nesmírně obtížná. Podobně jako je narkoman závislý na svojí pravidelné a neustále se zvyšující dávce drogy, lidstvo se zatím nedokáže odpoutat od fosilních paliv a rychlého ekonomického rozvoje doprovázeného emisemi. Závislost se přitom…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
