Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Téma David Černý

Podvod století

Před deseti lety David Černý v Bruselu šokoval svou Entropou

Belgium - Modern art installation called "Entropa"
A zavládlo zděšení... (Brusel) • Autor: Corbis via Getty Images

Být jen o pouhé dva centimetry vyšší, už by se sem nevešla. Šestnáct a půl metru široká a šestnáct a půl metru vysoká plastika Entropa už devátým rokem stojí v průmyslové hale plzeňské Techmanie, kde sahá od podlahy až po strop. Dílo sochaře Davida Černého si výstavní premiéru odbylo o rok dřív. V lednu 2009 bylo odhaleno na průčelí budovy Justus Lipsius v Bruselu, kde slavnost zahájila půlroční předsednictví České republiky v Radě EU. Mezinárodní poprask, který zveřejnění díla tehdy provázel, ostře kontrastuje s klidem, jenž v Plzni dnes kolem Entropy panuje.

Chodí se sem na ni dívat hlavně školáci, protože Techmania funguje jako vědecko-technický vzdělávací park. Každý může k soše přistoupit a z ovládacího pultu rozpohybovat jednotlivé země EU, které Černý se svým týmem umístil na plastiku v podobě monumentálně zvětšené plastové slepovací stavebnice. Na Rumunsku začne blikat Drákulův hrad, z komínů rakouské atomové elektrárny vystoupá dým, na německých dálnicích se prohánějí auta, italští fotbalisté kopulují se svým obsesivně zbožňovaným sportovním náčiním. Jen na místě Velké Británie se nic neděje. Dávno před brexitem pro ni Černý nechal na skládačce prázdné, jakoby vylomené místo.

Reklama
Reklama

Teď se tomu puberťáci smějí. Před deseti lety z toho však měly vrásky na čele osoby na nejvyšších místech nejen tohoto státu, ale i celého evropského kontinentu.

Hravá analýza

Vznik Entropy provázela konspirace, jaká v českém i světovém umění nemá obdoby. Veřejnost se o ní poprvé dozvěděla pár dnů před bruselskou vernisáží. Tehdejší ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra si do jedné z malostranských kaváren pozval několik novinářů. Uvítali je za stolem usazení David Černý, jeho sochařský kolega Krištof Kintera a teoretik Tomáš Pospiszyl. Před sebou měli rozložené katalogy díla, jež se mělo zanedlouho představit v Bruselu.

Trio se představilo coby organizátorský mozek náročné mezinárodní akce, do níž se mělo zapojit sedmadvacet výtvarníků z jednotlivých států EU. Jména autorů zněla poněkud podezřele, Helmuta Bauera, Borise Špernogu nebo Francesca Zampedroniho nikdo z novinářů neznal. Nicméně umělecký svět je velmi široký, každý nezná každého a nikoho tehdy ani nenapadlo, že by zde mělo něco nehrát. Znělo to vznešeně: skoro třicet autorů dalo hlavy dohromady, aby každý za svůj stát přispěl jedním dílem do skládačky, jež měla zobrazit největší klišé, která kolem těchto států existují. „Projekty spojuje hravá analýza národních stereotypů, ale i schopnost originálně charakterizovat vlastní kulturní identitu,“ napsal David Černý do předmluvy katalogu.

Controversial Czech artwork
…i nadšení. • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Některé státy sice nesly až nápadně podobný rukopis s jeho vlastní tvorbou. Třeba Litva s chlapečky čurajícími směrem k ruským hranicím, již měla vytvořit Vilma Stasiulyte. Nebo Portugalsko v podobě prkénka na maso s krvavými fláky ve tvaru jeho bývalých kolonií (Brazílie, Angoly a Mosambiku) od Carly de Mirandy. Ale když si před novináři mezinárodní spolupráci pochvaloval i seriózní ministr Vondra, do světa po schůzce pustili zprávu, která se měla záhy ukázat jako grandiózní podvod.

Špernoga, Zampedroni, Bauer, Stasiulyte, de Miranda a všichni další autoři byli ve skutečnosti vymyšlení. Zjistila to agentura ČTK, když se je marně snažila obvolávat. Mystifikace byla vlastně z nouze ctnost: Černý dostal zakázku od české vlády jen devět měsíců před vernisáží, a ačkoli původně opravdu chtěl do hry zapojit celý mezinárodní tým umělců, rychle se z nedostatku času rozhodl projekt vytvořit jen v úzkém českém kruhu. I samotný Vondra se realitu dozvěděl jen pár minut před zmíněnou tiskovkou. A i když na sobě před novináři nedal znát žádné rozrušení, krátce před setkáním v soukromí Černého vztekle seřval.

Skutečný skandál vypukl až v Bruselu. Zatímco v Česku byla Entropa považována za další z typických Černého podvratných kousků, v zahraničí na jeho humor nebylo publikum připravené.

Tweetni to

Skutečný skandál však vypukl až v Bruselu. Zatímco v Česku byla Entropa po odhalení své podstaty považována za další z typických Černého podvratných kousků, na něž už si veřejnost stačila zvyknout, v zahraničí na jeho humor nebylo publikum připravené. Pokud by si ze stereotypů dané země střílel výtvarník skutečně z ní pocházející, bylo by nejspíš vše v pořádku. Ale že si z ostatních států dělá legraci nějaký český umělec s pár českými pomocníky?

Už během lednové vernisážové prezentace se sochař setkal se zdrcující kritikou. Bulharská novinářka při spatření obrysu své země sestavené z tureckých záchodů do mikrofonu před celým auditoriem prohlásila, že si bude Bulharsko na Entropu stěžovat diplomatickou nótou. Což se skutečně stalo. A bylo to poprvé v kariéře Davida Černého, kdy ho negativní reakce natolik překvapila, že místo aby si tvrdohlavě prosadil svou, raději nechal kontroverzní část plastiky zakrýt plachtou.

Jeho překvapivou defenzivu způsobil i fakt, že si krátce před vernisáží bolestivě zlomil klíční kost a projevily se na něm vyčerpávající bezesné týdny, kdy se v časovém presu snažil dokončit Entropu ve slíbeném termínu. Bulhaři ovšem nebyli jediní, kdo proti soše protestoval. Vondra se musel následně omluvit slovenskému protějšku, že je jeho země na Entropě pojatá jako uherák svázaný maďarskou trikolorou. A v zahraničním tisku se o Entropě psalo jako o blamáži, špatném vtipu nebo rovnou kulturním debaklu.

Taková legrace

Pro Davida Černého to nebylo lehké období. Česká vláda od něj kvůli tři čtvrtě roku trvajícímu obelhávání požadovala vrátit zpátky dva miliony korun za autorský projekt. Sochař se musel zadlužit a sehnat investora, který by zaplatil výrobu plastiky. Na ni nakonec přispěl 10 miliony korun podnikatel – a majitel vydavatelství Economia – Zdeněk Bakala. Do jím sponzorovaného centra současného umění DOX v pražských Holešovicích se také Entropa už v květnu 2009 přesunula. Původně měla v Bruselu viset během celého našeho předsednictví. Po pádu české vlády a odchodu Alexandra Vondry z ministerstva ale Černý celou blamáž rozšířil do dalšího rozměru a Entropu nechal na protest proti nově sestavené úřednické vládě Jana Fischera předčasně svěsit.

Z DOXu osmitunový kolos putoval k současnému majiteli do plzeňské Techmanie, kde stojí v čele hlavní haly dodnes. „Byla s tím neuvěřitelně těžká logistika a samozřejmě ta konspirace byla náročná sama o sobě. Ale že bych Entropu považoval za nějaký předěl ve své tvorbě, to rozhodně ne. Já ji dokonce upřímně řečeno ani moc neberu jako výtvarné dílo, spíš je to taková legrace,“ říká dnes David Černý, když se v Plzni dívá, jak se nad jeho hlavou dává do pohybu Irsko v podobě nadýmajících se dud s hrajícími píšťalami vyčnívajícími z olysalého Severního Irska.

Zahraniční realizace nicméně po Entropě na autorově kontě začaly viditelně přibývat. A je pochopitelně otázkou, zda by bez celého bruselského dramatu, které tisk zaměstnávalo u nás i v cizině po několik týdnů, vznikl kupříkladu jeho klikující autobus London Booster, jejž Černý umístil před český olympijský dům v Londýně tři roky po Entropě. S odstupem času je každopádně jisté, že z původního odhodlání „Evropě to osladíme!“, jak zněl před deseti lety oficiální slogan českého předsednictví, se toho kvůli vnitrostátním politickým půtkám moc realizovat nepovedlo. S výjimkou Entropy, která to osladila zejména svému autorovi.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jan H. Vitvar

redaktor, Kultura

Jan H. Vitvar
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1628
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte