Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Téma

Euro v Česku? Uvidíme za pět let

S ekonomem Jeffreym Sachsem o chybách eurozóny, jejich nápravě a českém váhání

Jeffrey D. Sachs, profesor Columbia University, ředitel, Centru
Jeffrey D. Sachs • Autor: Michaela Danelová

Euro existuje už dvacet let. Pamatujete si, jak jste vznik měnové unie v roce 1999 hodnotil?

Byl jsem pro už dlouho předtím. Jen jsem varoval, že k tomu, aby Evropa mohla být brána za optimální prostor pro měnovou unii, by potřebovala mimo jiné aktivnější a propojenější rozpočtovou politiku. Jako ekonom jsem tedy měl jisté výhrady. Ale když jsem vzal v potaz psychologický a politický smysl jednotné měny, byl jsem pro její přijetí. Předpokládal jsem, že potřebné reformy si euro poté samo vynutí.

Jak se váš názor za těch dvacet let změnil?

Pořád bych byl pro zavedení eura a zůstávám jeho příznivcem i nyní. Šlo by asi s úspěchem argumentovat, že na začátku, při jeho zavádění, se dalo leccos udělat lépe. Ale přes všechny výhrady bylo, myslím, správné rozhodnutí měny sjednotit.

Přes jaké výhrady?

Během finanční krize se ukázalo, jak řízení eurozóny kulhá. Vyvstaly zmatky ohledně role Evropské centrální banky, zda ji Evropa a hlavně Německo berou tak, jak centrální banku vnímám třeba já – tedy jako věřitele poslední instance. To se vyjasnilo až s nástupem Maria Draghiho, když se v krizi v roce 2012 za euro plně postavil. Jiné výhrady však přetrvávají.

Jaké?

Není dořešena bankovní unie, a tím pádem ani osud nefungujících bank. Pořád neexistuje jasná strategie, jak si poradit s problémy, jako bylo Řecko. Platí i moje hlavní obava, a sice že společná unijní politika v rozpočtové oblasti je pořád malá. Přes unijní rozpočet se přerozděluje jen kolem jednoho procenta evropského hrubého domácího produktu, a podle mě by to mělo být třikrát až čtyřikrát víc, jinak těžko můžete dělat účinnou politiku.

To se nyní nezdá jako pravděpodobné…

Ano, ale přes to všechno beru euro jako dobrou věc. Závady se dají spravit. Nedává smysl odmítnout celý projekt kvůli pár slabinám.

Po volbách a po brexitu

V Česku se postoj k euru – na rozdíl od toho vašeho – za dvacet let hodně změnil. Před dvaceti lety se společná měna Čechům jevila povětšinou jako finální meta našeho návratu do Evropy, ale loni při posledním průzkumu byla pro jeho zavedení jen pětina lidí. Rozumíte tomu?

Jistě, dá se tomu rozumět. Celý evropský projekt je dnes zpochybňován. A pokud jde o euro, tak po zmatcích v roce 2009 byl nezájem o vstup pochopitelný. Zájem o přijetí eura opadl všude.

V Bulharsku nebo v Chorvatsku o vstupu dál mluví.

Ano, to jsou země, které už dávno nemají nezávislou měnovou politiku. Nicméně pokud se ptáte na můj názor, já to vidím jinak než většina vaší veřejnosti. Podle mě byste v příští dekádě po roce 2020 měli vstoupit. Spíš v její první polovině.

Čím byste naši veřejnost přesvědčil?

Myslím, že pokud jde o nynější všeobecný odpor k všemu unijnímu, tak jsme stále v poněkud abnormálním stavu. Situace je vypjatá. Až bude po evropských volbách a až se dořeší brexit, tak se situace zklidní. Proto doufám, že v letech 2020 nebo 2021 se dočkáme normálnějších časů. To se, myslím, projeví i u vás.

To samo o sobě nemusí stačit. Čím byste euro v Česku hájil?

Pro vás existuje řada ekonomických argumentů, ale v první řadě bych euro u vás hájil podobně jako kdekoli jinde v Evropě. Tedy tím, že podle mě Evropa potřebuje integraci, aby mohla fungovat jednotně jako protiváha Spojeným státům nebo Číně. Dnes už nelze říct, že Spojené státy jednají v zájmu Evropy. Proto Evropa musí pracovat na tom, aby svoje zájmy prosadila sama. A k tomu euro pomáhá.

Napadá vás nějaký konkrétní příklad? Kromě toho, že euro ji víc spojuje?

Třeba americké sankce vůči Íránu. Ty rozhodně nejsou v evropském zájmu. S vlastní měnou, která je protiváhou dolaru, lze v těchto sporných otázkách dělat lépe i vlastní politiku.

Zdejší obavy se hodně soustředí kolem toho, že v eurozóně se nedodržují pravidla nebo že se teprve dotvářejí, což leckoho znepokojuje kvůli tomu, že ani není jasné, kam vstupujeme. Souhlasíte?

Částečně ano. Proto bych nedoporučoval vstupovat hned, ale až po roce 2020, pokud se situace vrátí k normálu. Věřím, že k tomu dojde. Pokud se po volbách zformuje dobře fungující Evropská komise a najde se dobrý nový šéf Evropské centrální banky, podmínky pro přijetí eura budou mnohem příznivější.

Další častá námitka je, že naše měna i zdejší banky fungují dobře a není důvod riskovat sdílení nákladů na záchranu Řecka nebo – hypoteticky – kolabujících italských bank. Zvlášť když jsme o tolik chudší.

To nepovažuji za tak velký problém. Nikdo nebude očekávat, že by Česká republika dělala pro Itálii něco velkého. To je především úkol pro Německo a nejbohatší země.

Třetí argument odpůrců je, že jsme pořád moc chudí a že s vlastní měnou – bude-li zpevňovat – se můžeme k životní úrovni západních zemí přibližovat rychleji. S tím také souhlasíte?

Jistě platí, že s vlastní měnou je hospodářská politika státu flexibilnější, ale to má podle mě smysl hlavně pro případ, že potřebujete měnu devalvovat. Euro je prospěšné pro celou Evropu, včetně Česka. Podle mě se vyhlídky přijetí samy brzy zlepší. Zároveň ovšem platí, že jen za předpokladu, že proměna evropské politiky a nástup nového vedení Evropské centrální banky proběhnou úspěšně. Uvidíme během příštího roku nebo dvou let.

Teď, nebo nikdy

V čem tedy vy jako příznivec eura vidíte jeho hlavní výhody – pro Evropu a případně pro Česko?

Pro Evropu jsou to nižší transakční náklady, konec nestability měnových kurzů a konec konkurenční kurzové politiky, kdy jedna země devalvuje, aby její vývozci měli navrch oproti sousední zemi. Dále pak účinnější nástroje hospodářské politiky vůči zbytku světa, třeba možnost půjčovat v eurech, a vůbec silnější postavení v mezinárodních vztazích. Toho zatím Evropa moc nevyužila, ale to se může změnit kvůli tomu, co už jsem zmínil, tedy že zahraniční politika USA je stále méně v souladu se zájmy Evropy. Výhody pro Česko by byly ve zjednodušení transakcí a ve větší integraci s unijní politikou. To jako výhoda možná neplatilo po finanční krizi v roce 2008, ale za předpokladu dobře fungující a dobře řízené Unie to výhoda je. Další plus spočívá ve větší jistotě pro cizí i domácí investory. Odpadá kurzové riziko a země se jeví zvenčí jako předvídatelnější.

Český premiér před časem prohlásil, že o vstup do eurozóny nemá zájem, protože „euro je bankrot“. Guvernér ČNB se nechce „stěhovat do vyhořelého domu“. Přijde vám to jako trefný popis situace?

Evropa není bankrot, to je samozřejmě jen hloupá nadsázka. Je pravda, že evropské instituce nejsou kompletně dotvořené, v oblasti bankovní regulace, rozpočtových transferů nebo krizového řízení. Ale nejsou bankrot.

Nejsou tyto věci jen technikálie vzhledem k tomu, že euro je pro země jako Česko kotva směrem na Západ, což je v dnešní době to hlavní?

Já bych to řekl tak, že Evropa by měla usilovat o funkční euro, a protože Česko chce funkční Evropu, mělo by chtít i funkční euro. Vaše ekonomická prosperita je neoddělitelně spjatá s prosperitou Evropy. To je zjevné. Členství v eurozóně ale pro vás v nejbližších letech není rozhodující věc, proto bych v nynější nejistotě vstup nedoporučoval. Ale opakuji, pokud se Evropa v příštích několika letech vydá správným směrem, euro bude vypadat atraktivněji. Opravdu doufám, že podmínky nazrají tak, aby se Česká republika mohla připojit do roku 2025.

Abychom tolik nelavírovali a abychom se mezi všemi plusy a minusy lépe orientovali, zkusme si představit hypotetickou situaci, že bychom se museli rozhodnout teď hned, jednou provždy – s vědomím, že už nebude možné rozhodovat znovu. Byl byste v naší kůži pro euro, nebo ne?

Teď není důvod se připojovat, ale během pěti let taková situace může nastat. Kdybych se měl rozhodnout teď, nebo nikdy, byl bych pro.

Jeffrey D. Sachs (64)

Americký ekonom. Proslul jako poradce vlád řady zemí procházejících transformací a jako odborník na otázky týkající se boje s chudobou. Vede Earth Institute při Kolumbijské univerzitě v New Yorku, v letech 2001–2018 byl poradcem posledních tří generálních tajemníků OSN. Sachs patří mezi příznivce evropské integrace, evropské levice a skandinávského modelu silného státu. Jeho manželka pochází z České republiky.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 636
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte