Respekt je životní styl

Pamatuješ si první text, který ti v Respektu vyšel?

Pamatuju.

A pamatuješ si, že v tom textu zaznělo slovo „hovno“?

Tak to nevím, ale první texty si pamatuju. Úplně první byly dva rozhovory s moravskými nacionalistickými poslanci, přičemž jeden z nich tvrdil, že Morava může být Severním Irskem a že když jí Češi nedají autonomii, můžou přijít atentáty. To bylo v roce 1992, kdy jsme si mysleli, že to s Moravou může nabrat stejný švih jako se Slovenskem. A první skutečný text byla reportáž ze Škody Plzeň, odkud tehdy odcházel Siemens. Poslali mě tam v pátek, já jsem byl úplně zoufalý, protože jsem neměl nic domluveného, ale nakonec jsem tam nějaké rozhovory provedl, v noci jsem to sepsal, v sobotu ráno si to přečetl Ivan Lamper a šlo to do tisku. A vlastně mě to hrozně překvapilo.

Ty jsi známý fenomenální pamětí, ale tohle sis připomněl, nebo si to fakt pamatuješ?

Ne, fakt si to pamatuju. První článek v Respektu je tak silný zážitek, že si ho člověk pamatuje celý život.

V čem byla síla toho zážitku?

Pro mě bylo neuvěřitelné, že mě vůbec vzali. Bylo mi tehdy necelých dvacet, studoval jsem prvním rokem žurnalistiku a pracoval jsem v Českém deníku, což byl takový obskurní plátek, dnes polozapomenutý. Do Respektu jsem se dostal víceméně náhodou. Oni tenkrát sháněli někoho hodně mladého, kdo byl ochotný být tam od rána do večera a…