Ukazíček, dvojáček a blbák

Na ruce máme pět prstů, nejdůležitějším patří ukazíček. Kdo není jedináček, ale má sourozence, tak je automaticky dvojáček. I když to má samozřejmě ten efekt, že mu sourozenci většinou nadávají, že je blbák. To od milovaného většinou neslyšíme nadávky, alespoň bychom v ideálním případě neměli, potěší nás tedy, když nám řekne, že jsme kočička nebo kozička. A pokud mne chcete kontaktovat, moje emailová adresa je velmi jednoduchá: příjmení, zavinovačka a koncovka respekt.cz. To jsou jen některé perličky, které jsem slyšela od Němců, kteří se učí česky. Ale zasmějí se samozřejmě i Němci, když nás slyší mluvit německy.

Třeba když si neuvědomíme podobnost mezi německým překladem slov plátek (například chleba) a pochva (Scheibe a Scheide), nebo naopak nechápou, když nejsme schopni jim popsat pohlaví svého pejska. Každý majitel psa to zná, už zdálky na sebe pejskaři pokřikují, jestli mají psa nebo fenku, aby i ten druhý věděl, jestli může nechat svého miláčka běhat na volno nebo jestli ho musí vzít na vodítko. Když mají Češi pejska mužského pohlaví, volají v Německu: „Ich habe einen Hund“. Němci pak právem pochybují o naší inteligenci: „To přece vidím, že to není kočka, ale jaké má ten pes pohlaví?“ Ačkoliv v češtině psem popisujeme i mužské pohlaví zvířete, mají to Němci právě naopak. Hund je jen název zvířete, fenka je pak Hündin a pes mužského pohlaví Rüde.

Jako studenti němčiny jsme se smáli, když se mluvilo o zatáčkách (Kurve) nebo zákaznících (Kunde), ale při první návštěvě lékaře v Německu mi naopak do smíchu moc nebylo. Nedokázala jsem pochopit, proč se mě sestra stále ztlumeným hlasem vyptává na to, jestli máme puštěnou vodu nebo co. Na otázku, jak to mám s „Wasser lassen“, jsem tedy nedokázala odpovědět a slušně se zeptala, jaký má sestra na mysli kapající vodovodní kohoutek v čekárně. Že šlo o problémy s močením, jsem červená v obličeji zjistila až po několika minutách.

A s čím jste se setkali vy?