V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?

Je to první vzpoura, kterou spustili prodavači mobilních telefonů. Prodejci digitální elektroniky v Aladinově obchodním centru v Teheránu závisejí na dovozu zboží, který se však kvůli prudkému propadu íránské měny prakticky stává nemožným. Před rokem stál jeden dolar 600 tisíc rijálů, nyní už kolem 1,5 milionu (a před deseti lety mimochodem „jen“ 30 tisíc). Frustrovaní obchodníci na protest zavřeli – a zažehli tím revoltu, která v minulých dvou týdnech zasáhla 200 měst po celém Íránu, zemi s dvaadvacetkrát větší rozlohou než Česko.

Jestli ale byla spouštěčem hospodářská nouze, pak se protest velmi rychle obrátil proti celému islamistickému režimu. Vládnoucí ajatolláhové čelí nebývalému tlaku: domácí revoltě i hrozbám z Bílého domu, že v případě brutálního potlačení protestů přijde z USA trest. V tak velkém ohrožení nebyl režim od svého vzniku po revoluci roku 1979.

Nová povaha protestů

„Pocházím z Mašhadu, vyrůstala jsem tam. Pro ajatolláha Chameneího je to strategicky důležité město. Stojí tam posvátný chrám, jehož rozšíření bylo ideologicky významným projektem. (...) Na každém rohu bývají bezpečnostní síly a Chameneí tam často mívá projevy, ve kterých představuje plány do dalšího roku,“ řekla Fatemeh Shams, profesorka perské literatury a feministická aktivistka, která od roku 2009 žije v americkém exilu, týdeníku The New Yorker. „Je to poslední místo, kde bych očekávala velké protesty. Záběry mě coby místní rodačku šokovaly.“