Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

S Jakubem Turkem nejen o skialpinismu

Jaká je dnes popularita skialpinismu? Kolik lidí se tomuto sportu u nás věnuje? Jakým neobvyklým způsobům sportování v horách se můžete věnovat? Proč dochází ke střetům s ochránci KRNAPu? Ale i na další dotazy jste se mohli ptát Jakuba Turka, šéfredaktora outdoorového média Horydoly.

191-mobr-jakub%20turek%20-%20foto2-%20petr%20kralik.jpg
191-mobr-jakub%20turek%20-%20foto2-%20petr%20kralik.jpg • Autor: Respekt

Jakub Turek

Jakub Turek je zakladatelem a v současné době šéfredaktor serveru Horydoly.cz. Dětství prožil v západních Čechách, v současnosti žije v Praze. Před rokem 1989 byl zeměměřičem. (vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřickou). Pracoval v Krušných horách, na Sokolovsku, Mostecku, v Podkrkonoší, na Královehradecku, v Oderských vrších a v Praze. V roce 1990 začal studovat Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval informační vědu a knihovnictví. Po studiích byl dva roky provozním šéfem soukromého ekonomicky zaměřeného teletextu na kanálu OK3 České televize. Následně přešel na osm let do MF Dnes, kde působil jako vedoucí redaktor spotřebitelské přílohy TEST DNES. Dva roky byl na volné noze, po té nastoupil jako zástupce šéfredaktora ekonomického časopisu Profit. V roce 2003, založil s bratrem Ondřejem server Horydoly.cz a v říjnu 2004 se ujal jeho vedení. Od konce roku 2005 vychází Horydoly (české outdoorové médium) též jako tištěný magazín, nejprve čtvrtletník, od ledna 2007 už jako měsíčník. Redakce Horydoly společně s nakladatelstvím Grada začala v roce 2007 vydávat též knižní řadu průvodců, mapujících regiony České republiky z hlediska outdoorových aktivit.

(Související článek Michala Komárka - Nic pro měšťáky.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:02Richard Knap
Jaká je tedy, pane Turku, vaše osobní definice skialpinismu?
11:00Jakub Turek
Lyžování v neupraveném terénu většinou ve vysokohorském prostředí. Rozlišuje se skitouring (výstupy a sjezdy bez použití horolezecké techniky), skialpinismus (túry kombinují horolezeckou a lyžařskou techniku), závodní skialpinismus (start-cíl, rally, vertical race, vícedenní, jednotlivci, dvojice, trojice), extrémní sjezdy (sjezd na lyžích nebo snowboardu horolezeckým terénem) a freeriding (sjezdové lyžování ve volném terénu).

:39Dan L.
Kam vyrážíte alternativně, kromě Krkonoš? Jde jsou v oklních zemích nejlepší podmínky pro skialpinismus? Mají i jinde problémy s ochránci přírody?
11:17Jakub Turek
Mám rád Slovensko. V pátek v noci nastoupím s kamarády nebo rodinou do lehátkového vlaku, ráno vystoupíme pod horami, autobus nás doveze do lyžařského střediska a pak máme celý víkend na přechod vybraného pohoří. Vrcíme se zase přes noc vlakem. Pěkná je třeba Malá Fatra a Velká Fatra. Nízké Tatry jsou na týden. Vysoké Tatry jsou horolezecko-lyžařským podnikem.

Výlet na polsko-slovensko-ukrajinské pomezí je delším dobrodružným podnikem. Třeba Bukovské vrchy, Bieszczady, Hoverla a Pop Ivan.

Reklama
Reklama

Do rakouských a německých Alp je to autem co bys kamenem dohodil. V dubnu na Dachsteinu kombinujeme lyže a feráty, v březnu jedeme třeba na Watzmann, v květnu se chodí na Grossglockner, v lednu a únoru na Totes Gebirge, atd…

Ochránci přírody mají problémy se skialpinismem kromě Česka na Slovensku a nikde jinde. Ve Vysokých a Západních Tatrách je povolen pohyb mimo značené cesty jen registrovanýcm horolezcům a členům skialpinistických organizací. Znamená to, že bez průkazky nesmíte v zimě nad úroveň horských chat. Navíc jsou pro registrované povolené jen některé koridory pro lyžování (např. okolí Zbojnické chaty, Ždiarská dolina a pod.)

Zakarpatské hory v okolí nejvyšší Hoverly jsou zapovědnikem (velmi přísnou rezervací) a teoreticky se tam nesmí spát ve stanu.

V ostatních zemích nic takového neexistuje. Není zvykem spát ve stanech na dohled od chat a platí běžné zásady slušného chování v přírodě. To jsou veškerá omezení.

:36Slávek Halíř
Shrnuje název outdoorové aktivity (sporty) nějaký přesně ucelený seznam těchto sportů? Které patří mezi outdoorové a které již nikoliv? Které outdoorové aktivitě se věnujete vy sám? A proč? Existuje u nás v Česku odborný klub sjednocující tyto sporty? A koná se nějaký prezentační veletrh?
11:02Jakub Turek
Slovem outdoor se označuje všechno možné. V rekreačních aktivitách se mezi hardcore outdoor obvykle řadí horolezectví, MTB, divoká voda, turistika, lyžování mimo upravené stopy, cestování, kros a pod. Občas jsou do outdooru počítány také golf, procházky, výlety, nordic walking, canyoning, prostě všechno, co se odehrává v přírodě za dveřmi vašeho bytu.

Každá sport/aktivita má svůj svaz. Mezi nejznámější patří v Česku například Český horolezecký svaz (www.horosvaz.cz), Český svaz kanoistů (www.kanoe.cz) a Svaz vodáků ČR, Česká mountainbiková asociace (www.cemba.cz) a Klub českých turistů (www.klubturistu.cz).

Veletrhy se konají v Česku tři: Sport Prague (Praha 19.-21.2.), S1 (Brno 17.-19.2.) a Sport Life (Brno 5.-8.11.)

Jsem instruktorem Českého horolezeckého svazu mezinárodně uznávané kvalifikace High Alpine Leader. Lyžuji v terénu i na sjezdovkách (běžky jsem opustil před mnoha lety). Mám rád pěší i vysokohorskou turistiku, občas jezdím na horském kole, někdy jdu na výlet na sněžnicích, občas pádluji v kajaku, někdy jdu ferátu, dříve jsem více lezl do jeskyň, letos jsem trochu bruslil. Je to se mnou jako s většinou aktivních lidí - provozuju od každého něco.

:10Matěj Turek
je o vaši práci velký zájem veřejnosti?
11:03Jakub Turek
Zdravím skorojmenovce! Jsem šéfredaktorem internetového deníku Horydoly.cz. Navštěvuje ho padesát tisíc unikátních čtenářů za měsíc. To je pětkrát více než prodaný náklad jakéhokoliv tištěného časopisu v oboru. Veškeré outdoorové informace se masivně přesouvají z papíru do elektronické podoby nejen v Česku, ale všude na světě.

:42Kateřina M.
Dobrý den. Podnikl jste Jakube někdy výpravu na pravých indiánských sněžnicích? Lákají Vás spíše zimní nebo naopak letní sporty? Co až bude sníh naprosto nedostatkovým zbožím? Mají outdoorové sporty nějakou svou společnou filosofii? Bojíte se přílišné medializace skialpninismu nebo jeho masové šíření podporujete? Děkuji za odpovědi - Kateřina.
11:04Jakub Turek
Moje první sněžnice, které jsem si koupil ještě hluboko za socialismu a mám je dosud, jsou konstruovány jako oválný bambusový rám vypletený neoprénovými pásky. Takže jsou to vlastně hybridní indiánské sněžnice. Chodilo se v nich na tu dobu dobře a dodnes je půjčuji svým kamarádům, ale sám jsem si v posledních letech několikrát půjčil v různých půjčovnách moderní plastové sněžnice, které poskytují větší komfort.

Mám raději chladno než teplo. Raději tedy lyžuji na sněhu než na vodě. Raději lezu do Alp nebo Tater, než na skály v nížinách. Nejsem přesvědčený, že nebude sníh. Zatím to v Evropě vypadá tak, že už několik set let odtávají ledovce, ale sněhu je v zimě pořád dost (před pár lety udělaly rekord v jeho množství Krkonoše a Jizerky, letos Dolomity a korutanské Alpy).

Outdoorové sporty mají filozofii (nebo spíš obsah) takovou, jakou jim dají lidé, kteří je provozují. Myslím, že obecným trendem je poznávání přírody, vstup do divokého prostředí, překonávání sama sebe i nástrah terénu, trocha adrenalinu, hodně krásné krajiny a dobří kamarádi. V podstatě se to neliší od trampingu, skautingu a turistiky.

Ohledně medializace si myslím, že média vždy referují jen o tom, co čtenáře/diváky/posluchače zajímá. Jinak by je nikdo nečetl/neposlouchal/nesledoval. Proto bych o přílišné medializaci v souvislosti se skialpinismem nemluvil.

Na mě, jako novináři, není abych něco podporoval. Moje práce je pouze referovat o skutečnostech, které se dějí. Tedy nepodporuji ani šíření skialpinismu. Je ovšem fakt, že skialpinismus je v alpských zemích rozšířený jako v Česku běžky. V Rakousku odhaduje renomovaný Rakouský alpský spolek, že skialpinismus provozuje cca 1 milion lidí. V Itálii pořádají veřejné masové závody policejní i armádní jednotky, ve Francii a Švýcarsku patří šampióni největších závodů mezi sportovní hvězdy, na Slovensku je skialpinismus jedním ze studijních oborů na sportovní střední škole, atd…

:10M. Richter
V čem by pane Turku měla spočívat vaše dohoda s KRNAPem co se týče druhé zóny? Nebo budete požadovat i kompromis týkáhící se první zóny? V článku jste podezříváni (skialpinisté) z nepříliš dobrého vztahu k přírodě - obhájíte se?
11:02Jakub Turek
Nevím přesně, na koho touto otázkou míříte. Osobně žádné dohody neuzavírám, jsem novinář, který takové věci nemá z principu v popisu práce. Skialpinisté patří pod Český horolezecký svaz (ČHS) a ten pod Mezinárodní unii horolezeckých spolků (UIAA). ČHS by požádal o výjimku na konkrétní lokality, aby v nich bylo možno provozovat skialpinismus. Tak to funguje na Slovensku ve Vysokých a Západních Tatrách. Stejné je to v Česku v případě lezení po skalách – většina skal je v chráněných územích a ČHS žádá ochranáře o výjimky z ochranného režimu pro své členy, nebo pro členy celé UIAA.

Myslím, že je to špatně. Horolezecké nebo skialpinistické organizace, na Slovensku je to Slovenská skialpinistiká asociace (www.skimountineering.sk), by se takovými věcmi neměly zabývat. Je to česko-slovenská anomálie v celé Evropě. Jinde je to tak, že ochránci přírody (případně vojáci, bezpečnostní technici apod) uzavřou podle svého uvážení jen to, co je zcela nezbytné. Zbytek nechají volný pro všechny zájemce o lyžování, horolezectví, turistiku, nebo třeba sáňkování.

Posláním orgánů ochrany přírody totiž není pouze zakázat, ale také ukázat. Bez důvěrné znalosti přírody si totiž většina lidí řekne, k čemu vlastně ta příroda je? A v příštích volbách podpoří stranu, která nebude mít v programu ochranu přírody. To se stalo už případě Vysokých Tater. Tak dlouho jim ochranáři všemožně znepříjemňovali vstup do Tater, zakázali Belanky, znemožnili přechod Roháčů, zakázali zimní túry, atd., až je od hor pocitově i fakticky odtrhli a veřejnosti je jedno, že se tam staví nové skiareály a ubytovací kapacity.

A ještě k první či druhé zóně národního parku: Veřejnosti (včetně lyžařů) je zonace ukradená. V českých podmínkách je to pro veřejnost věc nepochopitelná. Téměř nikdo neví, kam až tyto zóny zasahují, nejsou kompaktní a mají různé výčnělky a vhloubení. Navíc všichni víme, že Krkonoše nejsou podle světových měřítek (www.iucn.org) žádným národním parkem, ale maximálně tak chráněnou krajinnou oblastí. Několikrát na nich byl v minulých stoletích téměř kompletně vytěžený les, hřebenové holiny se zachovaly jen díky masivní pastvě a opravdovou ochranu si zaslouží jen pár míst.

:57Jakub Zázvorka
Zkoušel jste již kiteboarding?
11:04Jakub Turek
Kite na sněhu, suchu ani vodě jsem osobně ještě nevyzkoušel. Zdá se mi však, že je to ekologicky velmi šetrný sport, protože nepotřebuje lanovky, motory, ani rychlé lodě. Jste v přírodě jen vy a vítr, který vás pohání.

Vloni se objevilo několik kiteboardistů v okolí Luční boudy a ochránci přírody spustili povyk, že se nesmí mimo značené cesty a že kiteboardisté zničí přírodu více než skialpinisté. Přitom konkrétně v této lokalitě se vždycky létalo na větroních a dokonce tu bylo jakési improvizované travnaté letiště. Takže dnešní kiteboardisté jsou jen pokračovatelé generace svých dědů a pradědů, kteří se na Luční boudě radovali z větru.

:49Fr. Klepl
Je pravda, že na webu propagujete aktivity, které jsou zakázané a jdou v přímém rozporu s návštěvním řádem např. KRNAPu?
11:05Jakub Turek
Jako novinář popisuji to, co se na „mém písečku“ děje. Nejedná se tedy o propagaci jakékoliv aktivity.

Některé aktivity v Krkonoších byly dříve zcela běžné, dnes jsou orgány ochrany zakázané a jak to bude v budoucnosti, nikdo přesně neví. Ohledně skialpinismu, ledového lezení a paraglidingu či kiteboardingu nepředložila Správa Krkonošského národního parku žádné důkazy o poškození přírody. Veškerá argumentace se odehrává v hypotetické úrovni.

Konkrétně zimní sporty Krkonoších se provozují sto let, hospodaření ve vrcholových partiích hor tři sta let, kácení lesů sedm set let…

Například: Z hřebenů na obě strany (tehdy německou a českou) jezdily tisíce sáněk. Byla to obdoba dnešních skiareálů. Lyžaři se proháněli kdekoliv, kde teď platí přísné zákazy. Známý byl třeba až do 70. let minulého století závod, který vedl ze Studniční hory do Obřího dolu. Myslím, že se ho stačil zúčastnit ještě současný starosta Špindlu a  bývalý reprezentant Bohumír Zeman. Lezení po ledopádech provozovali němečtí horolezci již na přelomu století. Známá je třeba akce alpských rozměrů legendárního Rudolfa Kauschky z doby těsně po roce 1900. Za dva dny zvládli přejít z Liberce přes Harrachov do Obřího dolu, tam vylézt dva dlouhé horolezecké výstupy, a na lyžích se vrátit domů.

:22Fr. Klepl
Je pravda, že jste byl vědomým spolupracovníkem, který podepsal spolupráci komunistické vojenské kontrarozvědce?
11:08Jakub Turek
Ano.

Během dvouleté povinné základní vojenské služby u pohraničníků v Chebu jsem podepsal spolupráci Vojenské kontrarozvědce. Ta byla v podstatě pod přímým velením Státní bezpečnosti.

Zde jsou podrobnosti: www.horydoly.cz/vypsat.php?id=2948 Zde jsem evidovaný: www.army.cz/acr/hsvkr/t.doc

Pokud byste poslal mail na moji adresu (jakub.turek@horydoly.cz), můžu vám poslat veškeré materiály, které se v archivu zachovaly a o jejichž kopie jsem úřady požádal.

(Tuto možnost jsem v nesčíslných internetových diskusích vždy nabízel a žádný anonym se mi nikdy neozval.)

:37Jaroslav Váchal
Jaké vybavení považujete za nejvhodnější pro přechody slovenských hor, kromě Vys. Tater, skialpy, back country, sněžnice, telemark a proč?
11:10Jakub Turek
Přechody hřebenů: Vysoké Tatry – skialpy a horolezecký výzbroj. Nízké Tatry – skialpy, dají se také s výhradami telemarky nebo sněžnice a s potížemi backcountry. Malá Fatra – skialpy. Velká Fatra – backcountry (hlavní hřeben a Rakytovská větěv), sněžnice (Lubochnianská větev). Rudohoří – backcountry, nebo turistické běžky. Bukovské vrchy a Vihorlat – backcountry. Doporučení vychází z konfigurace terénu a zalesněnosti.

:14Karel Jílek
V souvislosti s tím co píšete a zveřejňujete se poměrně často dostáváte k soudu. Proč? Téma outdoorových aktivit přece není politická nebo hospodářská novinařina, kde by to bylo možné spíše předpokládat.
11:12Jakub Turek
Zpravodajská média jsou pod palbou právníků často. Důvodem je obvykle, že vynesou na světlo informace, které se někomu nelíbí. Omyly, nebo přehmaty, které samozřejmě také nastávají, se řeší okamžitými omluvami a vysvětleními v nejbližších možných termínech. V tom problém nebývá.

Média své právní bitvy málokdy přiznávají a ještě méně často zveřejňují podrobnosti. Horydoly.cz se rozhodly, že budou od začátku své existence pro své čtenáře transparentní, a proto zveřejňujeme všechny kauzy i s podrobnou dokumentací.

Druhým důvodem ke zveřejnění je, že u soudů řešíme záležitosti, které mohou potkat každého. Málokdo ovšem ví, jak se v takové situaci zachovat, co ho to bude stát úsilí a peněz a s jakými tlaky se bude muset vyrovnat.

Třetím důvodem je čistě novinářská práce – jít s kůží na trh. Nechceme nakukat našim čtenářům nějaké obecné rady, ale jít do toho po hlavě a přinášet zprávy z konkrétního soudu. Můžeme přijít o peníze, někdy také o svobodu, kdybychom soudy nevyhráli.

Vyhráli jsme například spor s Českými dráhami, které nás žalovaly za zdržení vlaku na Masarykově nádraží kvůli přepravě bicyklu (trval tři roky a nakonec šlo o cca padesát tisíc korun) a spor s firmou Tilak, která nás žalovala, že o ní uveřejňujeme nepříjemné informace (trval také tři roky a hrozilo mi dvouleté vězení). Zatím prohráváme soud o reklamaci dataprojektoru Benq s firmou M-ASP (hrozilo mi několik let vězení za krádež, zatím jsem byl odsouzen k pokutě 10 000 Kč a v běhu je dovolání). Rozběhl se soud se slovenskou Horskou záchrannou službou, která zakazuje informovat o selhání záchranného systému v Tatrách, při němž zemřela zraněná horolezkyně (jde zatím o desítky tisíc korun).

Sleduji dva nové jevy: 1) Firmy se bojí více internetu než tištěných novin a časopisů a vyžadují vymazání textů o sobě, které se jim nezdají vhodné. Vědí, že vyhledávače (Google, Yahoo, Seznam…) si je najdou ještě po mnoha letech a potencionální zákazníci si je přečtou, než od firem něco nakoupí. 2) Firmy žalují daleko více než dříve v trestněprávním řízení (nekalá soutěž, krádež a pod). Nic z toho nemají, ale také nemusejí dělat nic jiného, než podat trestní oznámení a vše ostatní za ně udělá stát (policie, státní zástupci, soudci). Navíc se nemusejí bát, že prohrají a zaplatí advokáty a soudy. Občanskoprávní řízení (pomluva apod.) už není tak v módě, ačkoliv firma v něm může požadovat peníze, omluvu a vlastně téměř cokoliv, co se týká majetku. Šla by totiž s kůží na trh, musela by shánět důkazy, platit advokáty a ještě k tomu by zaplatila v případě prohry celé soudní řízení.

:20DanaJ
Odkud čerpáte informace o prodaném nákladu tištěných časopisů „v oboru“?
11:22Jakub Turek
Milá Dano Jakoubková z Outdoor Magazínu (?). Netahejte sem prosím naše dlouholeté dohadování. Čísla o internetu čerpáme z NetMonitoru a IAuditu. Čísla o tisku z kvalifikovaných odhadů - u malonákladových časopisů to jinak důvěryhodně nejde. Vím o čem mluvím, protože sami vydáváme tištěný časopis Horydoly.

:08Fr. Klepl
Pokud by se anonym ozval, asi by přestal být anonymem :-) A proč by někoho měly zajímat podrobnosti z nějakých spisů? Vy jste jim „to“ podepsal a to je asi to hlavní.
11:32Jakub Turek
Právě v tom to vězí.

:33Jiří Zeman
Co je to „kvalifikovaný odhad“? Kdo ho provádí, na základě jakých dat, jsou ty odhady někde zveřejněné?
11:35Jakub Turek
Kvalifikovaný odhad je běžný vědecký i technický termín a jako s takovým s ním pracujeme i my.

:20Tomáš Fořt
Je u nás v ČR někde možné i lezení po vodopádech?
11:56Jakub Turek
Nejlepší ledopády v Česku natékají v Krkonoších - Labský důl, Obří důl, Studniční hora. Vše je pro horolezce zakázané, ale leze se tam často. Povolené lezení je v Jizerkách - Oldřichovský lom, Štolpich a Černý potok (o víkendu již tálo, ale něco by tam snad ještě mělo zůstat), Lužických horách - Břidličný, Českém Středohoří - Vrkoč, Adršpach - výtok z jezírka. Leze se také těsně za hranicemi na Arber / Javor (zákaz) a na Klíč v Lužických horách (zákaz).

Mapa nejdůležitějších ledopádů v Česku je tady:

Zvětšit mapu

:29Ivo J
Vaše kauza s firmou Tilak – tam přece nešlo o zřeřejnění nepříjemných informací, ale o zveřejnění zjevných nepravd o tom, že firma zkrachovala a přišla o licenci na výrobu z materiálu Gore-tex. Ani jedno ale nebyla pravda.
11:43Jakub Turek
Soud byl o dvě souvětí. Napsali jsme:

"Na veletrhu Sport Life Brno 2004 prosakuje mezi obchodníky neověřená zpráva, že jeden z největších českých výrobců oblečení do přírody Tilak má přijít o licenci na membránu goretex.

Pokud je to pravda, tak Tilak, který především díky bývalému zástupci Gore ve střední Evropě Braňo Adamcovi přežil první vlnu snižování počtu licencí, druhou vlnu už nepřežije a bude muset přejít na jiné materiály."

O týden později jsme uveřejnili, že Gore tuto informaci popřel a není tedy pravdivá.

Na to Roman Kamler, majitel Tilaku, a jeho právník nabalili spoustu balastu. U soudu se například snažili dokázat, že kvůli tomu přišli o zakázku za milióny pro Horskou službu, ale záchranáři potvrdili, že značku Tilak vyřadili z výběrového řízeńí již dříve.

Také se pokusili kreativně aplikovat paragraf o hospodářské soutěži na vydavatele Horydoly, který není v žádném soutěžitelském vztahu v Tilaku.

Nechali předsedkyni Českého horolezeckého svazu Alenu Čepelkovou napsat udavačský dopis, jaký jsem špatný člen svazu. Atd…

Podrobnosti viz. www.horydoly.cz/vypsat.php?id=10353

:51Míla Rampach
Rád bych se zúčastnil (zatím jako divák :-)) freerideového závodu, soutěže, kam se ještě tuto zimu vypravit (v rámci Evropy)? Díky za odpověď.
11:51Jakub Turek
Nejlepší série závodů na světě je World Freeride Tour (v podstatě světový pohár). Už se odjel závod v Rusku. Následují:

Tram Face
USA, Squaw Valley, 27. února - 5. března

Freeride de Tignes
Francie, Tignes, 8.- 14. března

Xtreme
Švýcarsko, Verbier, 20. - 29. března

Na Slovensku se pojede tradiční Jasná Adrenaline na Chopku. Bývá to okolo začátku dubna. Letos termín ještě neznám.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte