O feminismu s Hanou Havelkovou
Na téma feminismu jste mohli diskutovat se socioložkou z katedry genderových studií Univerzity Karlovy.
Hana Havelková
Češi dodnes netuší, co to feminismus je, co všechno obnáší a co světu přinesl. „Když mi někdo řekne, že nesnáší feminismus, já mu na to opáčím: a který nesnášíte? Který přesně?“ říká Hana Havelková. „Většinou se provalí, že dotyčný vůbec netuší, že jsou nějaké druhy feminismu.“
(Související článek Silvie Lauder - Nová vlna feminismu.)
(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)
:18joskaProč jako název a tí i obsah svého oboru skrýváte pod podivnou šifru „gender study“. Vy se za svoje studia stydíte? Nebo se bojíte, že by vám daňoví poplatníci nedali peníze, pokud byste obsah svého oboru nezašifrovali?10:59Hana HavelkováSlovo „gender“ není šifra, ale to, čemu se říká „analytický pojem“. S jeho použitím se analyzují všechny kulturní a sociální praktiky, které se nabalují na lidskou pohlavnost, a to v každé společnosti. Je jich nesmírně mnoho a ve všech, i těch nejprimitivnějších společnostech, vytvářejí propracované systémy významů, pravidel apod., kterým se souhrnně říká genderový řád. A právě ten zkoumají genderová studia, a ta se týkají mužů, žen, rodinných vztahů apod. Feminismus je s tímto pojmem spojen tak, že ho zavedl, když jako první ukázal tyto praktiky.:09LídaNevím, který feminismus nesnáším. Vím ale, že nesnáším ženy, které se musí organizovat, aby dokázaly (komu?), že nejsou méněcenné. Soudím, že prvním předpokladem pro takové chování je to, že se jako méněcenné cítí.11:01Hana HavelkováOpět mně nezbývá než se zeptat, kterou že organizaci máte na mysli. Takovou, kterou zde popisujete, já neznám. Znám řadu ženských organizací s velmi praktickým zaměřením. Některé pomáhají týraným ženám, jiné čelí nerovnému zacházení na pracovním trhu. Jako každá organizace občanské společnosti, i ženské organizace vznikají na základě určité zkušenosti a poznání, že určitý problém nevyřeší jenotlivec sám, jelikož je systémový. Do takové organizace pak „připlouvají“ další a další konkrétní zkušenosti, v tomto případě žen, dává se jím tím možnost se vůbec někam obrátit.:20R. V.Jaký je tedy pohled na zastoupení žen v politice z genderového hlediska?11:03Hana HavelkováSamozřejmě ten, že zde má být nějaká parita, čímž se obvykle myslí alespoň 40% toho druhého pohlaví, a to z toho důvodu, že je dokázáno, že teprve při této proporci má menšina vůbec možnost měnit kulturu té které instituce. Věc je ale složitější, jelikož genderová studia zároveň odmítají apriorní představu, že ženy myslí úplně jinak, než muži, ale vycházejí z toho, že mají jiné každodenní a občanské zkušenosti s životem v dané společnosti. Genderová studia ale především identifikují řadu skrytě nastavených překážek pro větší účast žen v politice, které na první pohled nemusí být zřejmé.:23J. VáhalaLze tedy v dnešní době ženu označit za feministku (v tom dobrém slova smyslu), když jsou názory jednotlivých směrů dost odlišné?11:06Hana HavelkováMůj názor je, že za feministku se ta která žena označuje sama, aby se přihlásila k určitému postoji, a měla by také říci, v jakém smyslu je feministkou. Označují-li ji tak jiní, vyvstává otázka, proč. Často se jedná o nálepku za účelem diskreditace a zajímá mě pak tedy víc, co tím daná osoba sleduje.:24Mirek FroněkMyslíte, že je ČR v pohledu na feminismus pozadu oproti sousedním zemím?11:09Hana HavelkováTo je značně spekulativní otázka, bez srovnávacího výzkumu - který nemám - bych na ni správně neměla odpovídat. Znám ale do určité míry akademické prostředí na Západě, které je ve věci feminismu přinejmenším mnohem lépe informováno než u nás, analytický pojem gender je tam dnes již samozřejmou součástí poznávacího aparátu společenských a humanitních věd. Zdá se mi, že u nás existuje feministický analytický přístup ve vědách stále ještě příliš separovaně, jako jakýsi přílepek k jednotlivým oborům, což je podle mého názoru škoda.:33Vl. HavránekZabýváte se i vývojem vztahu křesťanství a i jiných náboženství k feminismu? Dochází i zde k nějakému posunu?11:15Hana HavelkováAno, genderové vztahy jsou jedna ze základních lidských věcí upravovaných v rámci náboženských systémů a jsou z feministického hlediska přirozeně široce zkoumány. Již několik desetiletí existují nejrůznější feministické proudy v jednotlivých náboženstvích, vždy od umírněně reformních k radikálnějším. Zaměřují se pak jednak na pravidla v daném náboženském společenství či církvi, ale také na alternativní výklady náboženských textů. V křesťanství nachází tyto směry oporu zejména v některých pasážích Nového zákona. Přehlednou českou publikací o feministické teologii je „Zpovzdálí se dívaly také ženy“ Jany Opočenské.:18M. GregušováRozplyne se v budoucnu feminismus v záplavě nových studií a různých hnutí za rovné příležitosti, nebo má nějaký pevný základ dle kterého jej bude vždy možné identifikovat a označit pojmem feminismus?11:23Hana HavelkováTato otázka dobře reflektuje současný vývoj, feminismus se skutečně spojuje a kombinuje s jiným směry, jež se zabývají takzvanými „systémy nerovnosti“, neboť i tyto systémy se velmi často spojují v životě řady jedinců. Feminismus bude vždy možné identifikovat podle toho, že se zvlášť zaměřuje na jevy znevýhodnění žen, v širším smyslu je však feminismus zároveň na místě považovat za směr, který přišel s pojmem „gender“ pro odkrývání velmi komplexních genderových vztahů, do nichž jsou vpleteni všichi: muži, ženy, jedinci nejrůznější sexuální orientace, rodinné vztahy apod. Například mužská studia se otevřeně hlásí k tomu, že používají původně feministický poznávací aparát. takže v tomto smyslu zde bude feminismus přítomen bez ohledu na to, kdo se k němu bude v budoucnu hlásit. Z politického hlediska se rozplyne, až nebude zapotřebí.:52Pavel KŽeny mají průměrně menší platy než muži - i jen při krátkém zamyšlení na tom není nic až tak překvapivého. Ale přestože jsem se o tohle téma docela zajímal, nepovedlo se mi nalézt ani jeden příklad často opakovaného klišé, že „za zcela stejnou práci, ve zcela stejné pozici, dostávají ženy méně peněz než muži“. (tím netvrdím, že takové příklady nejsou - ale jeví se mi, že to budou výjimky, ne pravidlo). Existuje vůbec nějaká solidní studie, která by tuhle ekonomickou nelogičnost potvrzovala?11:31Hana HavelkováZajímavé je, že jste již použil slovo „klišé“, soud je tedy již vynesen. Solidní studie samozřejmě existují. A „ekonomická nelogičnost“? Co může být ekonomicky logičtějšího než to, že je někdo ochoten pro mě stejně kvalitně pracovat za míň peněz než jiný? Nižší platy za stejnou práci jsou realitou velmi rozšířenou, ale dokázat to lze mimo jiné tím, že vytvoříte možnost monitorovat to, čemu říkáte „výjimky“. Problém je, že výše platů je obtížně zjistitelná, sami zaměstatnci se o rozdílech často dozvědí jen náhodou. Výzkum těchto jevů je u nás zatím v počátcích, řadu informací lze již najít na webových stránkách Sociologického ústavu AV ČR.:56Jiří KlimešCo mají společného pojmy feminismus a emancipace (dají se tyto termíny vzájemně) zaměňovat?11:39Hana HavelkováJsou to pojmy blízké, pojem feminismus zahrnuje jednak myšlenkový proud a jednak sociální hnutí, pojem emancipace se spíše váže k nějakému osobnímu osvobození či „vymanění“ (vlastní význam toho slova). Je asi dobré připomenout, že emancipace je pojem původně spojený s vymaněním z poddanství, a historicky vzato se tedy od konce osmnáctého století emancipovali nejdříve muži. Také boj za volební právo byl jednak bojem za volební právo všech mužů (v habsburské monarchi ho bylo dosaženo až na začátku dvacátého století), a jednak za volební právo žen (u nás 1920). U žen se o emancipaci mluvilo proto, že měšťanské rodinné právo učinilo ženu právně a ekonomicky výrazně závislou na muži, podléhala jeho kuratele. V druhé polovině dvacátého století se tento pojem už příliš nepoužíval, v novém feministickém hnutí byl nahrazen pojmem osvobození, jímž se myslí spíše vnitřní, osobní osvobození od společenských tlaků.:18Tereza Sp.Dobry denv zahranici probihaji soudni procesy tykajici se platove nerovnosti zen a muzu. Nevim o zadnem, ktery by zenska polovina prohrala. V soucasne dobe jen dva zajimave, kdy jedna zena na materke dovolene dozaduje 500 000 EUR jako zadostiucineni za propusteni a znemozneny pristup k informaim, presto, ze firmu vedla bezprikladne dobre. Ja jim drzim palce. Zeny se ale v Cechach dost boji. Jakou mate radu?11:47Hana HavelkováNebát se a využívat právní a jiné asistence, kterou dnes i u nás v rámci různých projektů k rovným příležitostem poskytují různé nevládní organizace. Odkazy lze najít např. na www.feminismus.cz:03M. VaněčekMůžete prosím paní Havelková blíže vysvětlit pojem feministický analytický přístup ve vědách? Co je tím myšleno? Výše jste napsala, že je milné tvrzení, že by ženy myslely výrazně odlišně než-li muži. Děkuji.11:50Hana HavelkováMyslím, že nejlepší bude dát příklad z mého oboru, sociologie. Než byl zaveden pojem gender či uplatňována feministická perspektiva, sociologové vždy pracovali s pohlavím jako s demografickou daností a tento znak do výzkumů zařazovali. Většinou jim vyšly nějaké rozdíly v názorech či postojích žen a mužů, které však dále nezkoumali, brali je de facto jako nějakou přírodní danost. Genderová analýza jde pod tuto rovinu a zkoumá, proč ženy a muži jinak reagují, co je k tomu vede. V rámci celé disciplíny se tak dnes již například zkoumají mechanismy genderové socializace. Dříve (ještě asi před třiceti lety) se dočtete jen o socializaci dítěte - jakoby neutrální bytosti. Genderový výzkum mezitím ukázal, jak masivní je působení na každé dítě, aby bylo zformováno nejen jako člověk vhodný pro danou společnost, ale také jako „správný“ muž a „správná“ žena. Toto poznání je nutné, abychom se pak teprve mohli bavit o etických otázkách - zda to takto je či není v pořádku a co to komu způsobuje.:36Matěj RybákDobrý den. Paní Hanzelková, je u nás k dostání kniha kompletně shrnující feminismus, vývoj a dělení… atd.? Jaké požadavky musí splňovat uchazeč o genderová studia? Děkuji za odpovědi.11:58Hana HavelkováDovoluji si jen opravit své jméno - jsem Havelková. Takovou poměrně srozumitelnou knihou je publikace Ženy, muži a společnost, autoři Renzetii/Curran, je dostupná ve většině knihoven. O různých feministických směrech zatím u nás žádná pořádná přehledová publikace není (jednu sama připravuji). Částečně lze ale najít dost informací v publikaci „ABC feminismu“. Doporučuji navštívit knihovnu gender studies v Gorazdově 20 (za Tančícím domem).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].