O dobrovolnictví s Ivanou Kořínkovou
Na téma dobrovolnictví, firemního dobrovolnictví, dobrovolnických programů a potřeby pomáhat druhým, jste mohli diskutovat s doktorkou Ivanou Kořínkovou, garantkou dobrovolnických programů ve zdravotnických zařízeních.
Ivana Kořínková
(*1959), vystudovala Fakultu dětského lékařství UK v Praze (1979 – 1986) a do roku 1997 pracovala jako dětská lékařka a dětský psychiatr v Mladé Boleslavi. Zkušenosti z nemocniční i terénní praxe v oblasti psychosomatických onemocnění zúročila ve Fakultní nemocnici v Motole na Klinice dětské onkologie a na úseku náměstka pro léčebně preventivní péči, kde v letech 1998 – 2004 připravovala a zaváděla do praxe nové typy psychosociálních podpůrných programů. V roce 2002 absolvovala stáž zaměřenou na profesionální řízení dobrovolnických programů v nemocnicích v Arizoně a Kalifornii v USA. Je autorkou metodiky pro systémově vedený dobrovolnický program v nemocnicích v ČR, podílela se na tvorbě metodických doporučení pro funkční začlenění dobrovolnických programů v sociálních službách. Přednáší volitelný předmět
Dobrovolnictví v nemocnicích
na 2.LF UK v Praze. S MZČR spolupracuje na aktivním začlenění českých nemocnic do mezinárodní spolupráce v rámci programu WHO/Health Promoting Hospitals&Health Services. Svou poradenskou činnost zaměřuje hlavně na zdravotnické a sociální organizace, které mají zájem spolupracovat s dobrovolníky, vzdělává koordinátory dobrovolníků, vede supervize pro dobrovolníky.
Systém firemního dobrovolnictví do Česka dovezly nadnárodní firmy zhruba před třemi lety a teď zažívá rychlý rozmach. Ve Fóru dárců, což je organizace, která pro několik společností dobrovolnické aktivity organizuje, vyčíslili nárůst: v roce 2005 se jim přihlásily dvě firmy, které dodaly sto sedmdesát dobrovolníků, teď mají v programu desítku firem a pracují s dvěma tisíci dobrovolníků. Podobně rychlý vzestup hlásí i jednotlivé společnosti. Firemní dobrovolnictví je prostě nová korporátní móda, což dále souvisí i se stále větším důrazem na CSR čili tzv. corporate social responsibility nebo též společenskou odpovědnost firem (z článku Karolíny Vitvarové-Vránkové v Respektu 27/09).
(On-linerozhovorhodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)
:56Jitka ŠebarováProcházejí zájemci o dobrovolnictví ve zdravotnických zařízeních nějakých speciálním školením a základy zdravovědy?11:04IKZákladní školení pro dobrovolníky ve zdravotnických zařízeních je jednodenní a obsahuje základní informace o roli dobrovolníka v nemocnici - co je jeho hlavní náplní a kde jsou bezpečné hranice dobrovolnické činnosti, co se od dobrovolníka očekává a do čeho by se dobrovolník neměl pouštět. Dobrovolníci dostávají základní informace o provozu zdravotnického zařízení, o specifikách jednotlivých oddělení, o typu pacientů a jejich potřebách.Interaktivní část školení zahrnuje mapování motivace dobrovolníků, co oni sami od činnosti očekávají, co mohou nabídnout nebo z čeho mají naopak obavy. Tato část školení je důležitá jak pro dobrovolníky tak pro koordinátora, který získává představu o tom, co dobrovolníci potřebují zajistit k tomu, aby jejich činnost v nemocnici byla co nejefektivnější. V současné době přibývá nemocnic, které k tomuto základnímu školení přidávají praktické proškolení dobrovolníků v první pomoci a další nadstavbové semináře zaměřené na specifické potřeby pacientů (např. aproblematika pacientů po ochrnutí na spinálních jednotkách, proaktický nácvik jízdy a manipulace s vozíkem, vliv dlouhodobé hospitalizace a těžké nemoci na psychiku pacientů a jejich rodin, komunikace s pacienty s demencí…):05Mirka BrejlováCo je paní doktorko hlavní náplní činnosti dobrovolníka v nemocnici? Má na výběr z několika možných druhů výpomoci? Kolik času minimálně musí takovému dobrovolnicví obětovat, aby to mělo smysl - hlavně tedy pro lidi, kteří to potřebují?11:08IKDobrovolník, která přichází do nemocnice dostává na výběr pomoci na těch typech oddělení, kde dobrovolnický program v dané nemocnici probíhá. Někde to jsou dětská oddělení, jinde se jedná jen o oddělení pro dospělé pacienty. Další možnost výběru se týká buď pravidelné docházky do nemocnice v týdenních nebo ve čtrnáctidenních intervalech,a to buď individuálně za jedním pacientem nebo realizuje nějaký typ skupinových činností pro více pacientů (př. Výtvarné dílny, ténování paměti na LDN, hudební a divadelní aktivity atd.). Podle toho se také odvíjí množství času, které dobrovolník do činnosti investuje. V zásadě platí, že míru časové investice si určuje sám dobrovolník,podle svých možností. Každý dává tolik, kolik je schopen. Pokud má málo času, může být v evidenci dobrovolnického centra např. jen pro jednorázové aktivity.
Tzv. „bezhraniční“ dobrovolník je ohrožen přetažením své kapacity, což není žádoucí:-). A z hlediska potřeb pacientů – jednoduše řečeno, když je program dobře veden a nastaven, každý další dobrovolník a každá minuta dobrovolníkova času má pro pacienty smysl.:44Pavel DlabajDobrý den.
Jak si podle vás stojí dobrovolnictví v Česku oproti jiným zemím EU nebo i v USA, kde jste byla na stáži? Je podpora těchto programů odpovídající skutečným potřebám? Kde je třeba přidat, kde se již dostavují viditelné úspěchy?
Jak se stavíte právě k podpoře dobrovolnictví firmami?11:17IKZůstanu u dobrovolnických programů ve zdravotnictví. V ČR jsme začali dobrovolnické programy v nemocnicích systémově rozvíjet od roku 1999. O tom, že má smysl pustit i do tak striktně organizovaného prostředí jakým je nemocnice informovaného a vyškoleného laika, svědčí stále vzrůstající zájem ze strany nemocnic. V USA jsou dobrovolnické programy v nemocnicích zcela běžnou součástí péče, často první na koho v nemocnici při vstupu narazíte je právě dobrovolník, který vám poskytne základní informace, kudy a kam se dostanete, případně sežene další informace. Podle mé zkušenosti početně tvoří dobrovolníci tak 1/3 z celkového počtu personálu nemocnice v USA. V zemích EU jsou dobrovolnické programy ve zdravotnictví zastoupeny různě, např. Velká Británie nebo Holandsko mají dobrovolnické programy v nemocnicích běžně, velmi dobře rozvinuté a profesionálně řízené. Úspěchy dobrovolnictví v nemocnicích u nás jsou viditelné hlavně v jejich – dobrovolníci vnášejí do nemocnic více lidského kontaktu, podpory toho, co nemocný i ve své nemoci může, prostě pozitivně narušují nemocniční stereotyp. To vnímají jak pacienti, tak jednoznačně i personál.Jen pro orientaci – Fakultní nemocnice v Motole má v současné době registrováno cca 300 dobrovolníků, z toho kolem 130 dochází do nemocnice pravidelně, Faktulní Thomayerova nemocnice v Praze kolem 80 dobrovolníků, FN Brno cca 60–70, Krajské nebo regionální nemocnice vetšínou 30–50 aktivních dobrovolníků. To co u nás je hlavně potřeba, je větší podpora pro koordinaci dobrovolníků, která je nutná pro to aby byl program efektivní a udržel se v bezpečných mantinelech jak pro pacienty, pro dobrovolníky tak i pro personál. Firemní dobrovolnictví pro zdravotně sociální oblast skrývá podle mě velký pozitivní potenciál, protože může propojovat oblasti, které běžně propojené nejsou, ale jedna bez druhé se neobejde. Zaměstanci komerčních firem v roli dobrovolníků dostávají šanci vidět zdravotnictví a sociální služby z druhé strany, jinýma očima, než jako případní pacienti nebo rodinní příslušníci, více si uvedomují náročnost zdravotnických profesí. To považuji za důležité pro lepší vzájemné porozumění. Podstatné je, aby se příjemce a dárce pomoci dokázali domluvit na skutečných potřebách, protože pak to je přínosné pro všechny.:11K. NachtmanováMohu se prosím zeptat, co přesně se skrývá pod pojmenováním supervize pro dobrovolníky?11:24IKSupervize dobrovolníků plní tři základní funkce: v první řadě je pro ně podpůrným setkáním, při kterém si mohou vzájemně vyměnit své zkušenosti z kontaktu s pacienty a z prostředí nemocnice, které je obecně považované za náročné (řada dobrovolníků dochází za pacienty na dětské i dospělé onkologie, za ochrnutými pacienty na spinální jednotky, za ležícími pacienty do LDN…). Podporu poskytuje i supervizor odbornou radou pro řešení náročnějších situací. Zároveň se mohou dobovolníci obohatit o nové nápady pro činnosti s pacienty - pro dobrovolníky je typické, že jsou to kreativní lidé a dobrovolnictví také kreativitu rozvíjí. Na supervizi se dobrovolník vždycky může dozvědet i něco nového, proto plní i funkci vzdělávací. A do třetice plní supervize funkci zpětné vazby o tom, jak program funguje, jestli plní to co má nebo je třeba něco změnit a upravit.:42Iveta LánováJak přijímají samotné nemocnice a nemocniční zařízení dobrovolníky? Co je těžší, připravit, instruovat a zaškolit dobrého dobrovolníka, nebo je těžší připravit na to personál nemocnice a také pacienty?11:28IKDěkuji, to je moc dobře trefená otázka :-) Ze své 10 leté zkušenosti s dobrovolnickými programy v českých nemocnicích mohu říci, že určitě bylo v této etapě těžší připravit dobře nemocnici na vstup dobrovolníků. V současné době se situace mění k lepšímu, personál je informovanější a otevřenější, zase ale často nemocnice řeší existenciální a materiální otázky víc než podporu psychosociálních podmínek pacientů. Ale já jsem optimista :-). A ještě něco - dobrého dobrovolníka dobře připraví jen dobrý koordinátor, takže příprava koordinátorů je hned na druhém místě.:15K. K.Spolupracujete s úřady práce? Někteří lidé co nemohou sehnat zaměstnání přeci jen neradi sedí doma se založenýma rukama a tak by mohli být někde prospěšní.11:52IKDíky za otázku - žhavé téma tohoto roku, kdy se zvyšuje procento nezaměstnaných a vešel v platnost zákon o hmotné nouzi. Spolupráce s úřady práce je možná, jen je třeba vzít v úvahu, že dobrovolnické programy ve zdravotně sociální oblasti jsou poměrně náročné na celkovou organizaci a zajištění bezpečnosti. Nezaměstnaní, kteří jsou přirozeně aktivní, si většinou sami vyhledají vhodný dobrovolnický program, pokud v jejich blízkosti funguje. Co se týká systémově řízeného dobrovolnictví nezaměstnaných, myslím, že je možné a může být efektivní,ale za předpokladu, že koordinátor bude mít větší lepší podmínky a možnosti (tady myslím hlavně finanční podmínky), aby se mohl dobrovolníkům - nezaměstnaným cíleně věnovat.
Koordinátoři působící v dobrovolnických centrech přímo v nemocnicích aktuálně tuto potřebnou kapacitu nemají. Optimální vidím spolupráci úřadů práce s dobrovolnickými centry, které působí v neziskovém sektoru, za předpokladu, že bude fungovat reciprocita pomoci. Dobrovolnická centra mohou pomoci státu s nezaměstnaností za předpokladu, že budou státem systémově podpořeny.:57Stanislava MaláJaká je nejklasičtější forma pomoci v rámci dobrovolnictví v nemocnicích?11:58IKDobrovolníci v nemocnicích působí buď jako individuální společníci docházející za jedním pacientem nebo jsou vítané skupinové zájmové aktivity pro více pacientů. Třetí varianta jsou větší jednorázové akce, na jejichž organizaci se podílí nárazově více dobrovolníků.:24V. VojtěchovskýJe rozdíl ve složení skupiny lidí kteří o dobrovolnictví projeví zájem, tedy v tom z jakého prostředí a poměrů pocházejí, u nás a v USA? Jak těžké bylo přizpůsobit poznatky z USA našim poměrům?12:00IKDobrovolnictví v USA má mnohaletou tradici, proto nelze srovnávat. Největší rozdíl je v tom, že tam má dobrovolnictví společenskou prestiž. U nás o dobrovolnictví jeví zájem hlavně mladí, v USA jsem se potkávala v nemocnicích více se seniory, pro které dobrovolnická činnost byla určitou formou zhodnocení životních zkušeností a vyplnění času smysluplným a užitečným způsobem.:12J. PelcováVedete v rámci tohoto programu evidenci dobrovolníků? Dostávají po nějaké době osvědčení či vysvědčení o kvalitě jejich počínání a přístupu k věci? Usnadnilo by to výběr dobrovolníků a předešlo by se tak nechtěnému…12:05IKZáleží na typu programu, ale většinou dobrovolníci dostávají osvědčení vykazující hlavně dobu působení v dobrovolnickém programu. To jakým způsobem se dobrovolník v programu projevuje si eviduje sám koordinátor. Pokud dobrovolník poruší dohodnutá pravidla, které podepsal ve smlouvě, koordinátor je oprávněn spolupráci s dobrovolníkem ukončit. Při vstupním rozhovoru se koordinátoři potenciálních dobrovolníků dotazují, zda působili již dříve v nějakém programu a mohou si vyžádat referenci. Jinak každý dobrovolník předkládá výpis z trestního rejstříku.:18Slavomíra PechováDobrý den.
Paní doktorko, mohu se zeptat, co konkrétně vedlo Vás osobně k zájmu o problematiku dobrovolnictví?
Předem děkuji za odpověď.
Slavomíra Pechová11:40IKDěkuji za otázku :-) Když jsem s dobrovolnickým programem začínala na Klinice dětské onkologie ve FN Motol, tak jsem sama netušila, že to co začínám pro těžce nemocné děti organizovat, bude dobrovolnický program a rozšíří se následně po celé republice. To jsme s Národním dobrovolnickým centrem Hestia propojili až následně a já jsem postupně hledala a dotvářela pravidla a metodický rámec tak, aby do nemocnice laik mohl a nikoho neohrozil. To, že jsem u toho zůstala je dáno tím, že vidím velký efekt a přínos pro všechny zúčastněné - nemocnice se „mění a humanizuje zevnitř“, pacienti se viditelně psychicky zlepšují, zlepšuje se vzájemná komunikace a z dobrovolníků se díky „nemocniční praxi“ stávají zodpovědnější uvědomělejší potenciální pacienti, kteří jsou schopni se zdravotickým personálem spolupracovat.To je vlastně to, o co jsem já sama jako lékařka celou svou předchozí praxi stála. To vše mi přijde jako natolik cenný bonus, že mi stojí za to se tomu věnovat.:44D. TomešováMohu se k dobrovolnictví přihlásit i jako důchodkyně (bez zdravotních obtíží)?12:07IKDíky za váš zájem :)
Samozřejmě, že se můžete stát dobrovolnicí, budete vítána. Záleží jen na tom, odkud jste a zda je ve vaší blízkosti nějaký fungující dobrovolnický program. Bohužel zatím dobrovolníci nejsou ve všech městech, nemocnicích nebo sociálních zařízeních, kde by i byli potřeba. Doufám, že se to bude postupně i u nás měnit.:21Jaroslava M.Neohrozí rozšíření a rozmach dobrovolnictví pozice zdravotních sester a ošetřovatelek?11:31IKRozhodně by neměl, protože základní zásadou je, že dobrovolník nemůže nenahradit práci odborného personálu, ale doplnit ji tam, kde to je vhodné a možné. Mám takovou definici:
„Mezi profesionály je dobrovolník specialistou na lidský kontakt“.:46Marie LangováKteré základní dokumenty tedy zájemce o dobrovolnictví potřebuje? Předkládá i své CV?
Děkuji za odpověď.12:12IKDobrovolník vždy prochází úvodním pohovorem s koordinátorem dobrovolníků, ve kterém společně mapují, zda se dobrovolník pro daný program hodí a zda se dobrovolnický program hodí pro něj. Dobrovolníci předkládají výpis z trestního rejstříku, životopis většinou není písemně požadován. V některých případech si koordinátor může vyžádat reference z přechozího programu, kde dobrovolník působil.
Dobrovolník vyplňuje registrační kartu, kde uvádí své kontaktní údaje a zaměstnání, což potřebuje mít koordinátor v evidenci. V některých náročnějších programech procházejí dobrovolníci i psychologickými testy.:35Petr K.Mají o pomoc v nemocnicích zájem více ženy nebo máte i mužské zájemce?11:56IKZatím převažují ženy, ale dobrovolníků mužů pomalu ale jistě přibývá. Pozitivní trend :-).
Velmi důležití a vítaní jsou dobrovolníci muži např. v dětských domovech, kde je o mužský prvek přirozeně nouze. Jakmile se mezi kluky objeví dobrovolník, tak se ho nechtějí pustit :-):02Barbora UlmanJe možné se dobrovolnictví věnovat i víkendově? Tedy pouze o víkendu, jinak jsem v týdnu plně zaměstnána prací pro sokromou firmu.11:53IKČas se mi krátí, budu stručná. Dobrovolničit o víkendech je samozřejmě možné, záleží na vašich možnostech a na potřebách a podobě konkrétního dobrovolnického programu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].