Petříček: Z Nejedlého cesty do Moskvy pro vládu nevyplývá vůbec nic
 
TOMÁŠ PETŘÍČEK, ministr zahraničních věcí, ANDREJ BABIŠ, premiér, politik
Ministr zahraničí Tomáš Petříček a premiér Andrej Babiš • Autor: ČTK

Poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý byl minulý týden jednat v Moskvě. Jde o muže, který není na Hradě oficiálně zaměstnán a nemá bezpečnostní prověrku. Opozice jeho cestu, u níž nebyli přítomní diplomaté ministerstva zahraničí, kritizovala: podle ní je neprůhledná a není mimo jiné jasné, o čem Nejedlý jednal. Vy jste v reakci na to řekl, že v cestě nevidíte bezpečnostní riziko. Jak jste k tomu dospěl?

Chápu, že trefovat se do externího poradce prezidenta je mediálně vděčné, nicméně je potřeba také vzít v úvahu, že pan Nejedlý nemá vámi zmiňovanou prověrku, takže nemá přístup k žádným tajným informacím, nemá žádný mandát vlády, která zodpovídá za bezpečnost a zahraniční politiku České republiky. To, že kolem celé cesty je řada spekulací, je způsobeno tím, že byla připravována velmi nestandardně, což se mi samozřejmě nelíbí. Naši diplomaté měli být informováni a měli být zapojeni do její přípravy.

K tomu ovšem nedošlo. Jak můžete vědět, že Martin Nejedlý nemá přístup k utajovaným informacím, a jak víte, že se k nim na Hradě nemůže dostat? Pro Miloše Zemana je klíčovým spolupracovníkem.

Pokud by pan Nejedlý, který nemá prověrku, měl přístup k utajovaným informacím, pak je to porušení zákona.

Nicméně i vy mluvíte o tom, že cesta neproběhla za standardních okolností. Jak si ji tedy vyhodnocujete a co pro vás jako pro ministra zahraničí znamená?

Poté, co byla v květnu kvůli koronavirovým opatřením zrušena schůzka prezidenta Zemana s Vladimírem Putinem, jsme v obecné rovině věděli, že se bude řešit náhradní termín setkání. K tomu mělo nyní v Moskvě při návštěvě Martina Nejedlého dojít. Nevěděli jsme však, že to bude právě v tomto konkrétním termínu, kdy pan Nejedlý odjel. Nebyli jsme zapojeni do logistiky a dalších s tím souvisejících věcí. Což je nešťastné, určitě o tom budu chtít mluvit s šéfem zahraničního odboru prezidenta Rudolfem Jindrákem. Minimálně informovanost je klíčem, abychom předcházeli podobným situacím.

Kdy jste se jako ministr zahraničí dozvěděl, že pan Nejedlý odjíždí do Moskvy?

V zásadě jsem se dozvěděl až z médií, že směřuje do Moskvy, kde má potvrzené jednání s poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Naše ambasáda v Moskvě to věděla v malém předstihu a pouze za účelem toho, aby předala informaci tamním úřadům.

V předstihu hodin?

V předstihu několika málo hodin před tím, než se to objevilo v médiích.

Čtěte také: Zápis z Nejedlého schůzky v Moskvě: Zeman a Putin jsou klíčoví pro prohloubení vztahů

Ministerstvo zahraničí má v Moskvě diplomaty. Velvyslanec má v popisu práce takové schůzky zařizovat, být u nich - i kvůli kontrole a transparentnosti. Tohle ale vypadá to, jako byste byli coby ministerstvo zahraničí zbyteční, protože se dá diplomacie dělat bez vás.

Tak určitě zahraniční politika České republiky se nedá dělat bez ministerstva zahraničních věcí. Včetně vztahů s Ruskou federací. I když z jednání pana Nejedlého s panem Ušakovem vyplývá, že ruská strana oceňuje hlavně kontakt na prezidentské úrovni a možná neklade důraz na vztahy mezi vládami obou zemí. To se například projevuje ve velmi nízké intenzitě vzájemných návštěv na úrovni premiérů či na ministerské úrovni. A je to možná dokladem i jistého přezíravého přístupu Ruské federace vůči České republice.

Podle tvrzení Martina Nejedlého se s Jurijem Ušakovem bavil o prezidentské agendě, jako je zmíněné vzájemné setkání hlav států a budoucí vztahy. Co vy víte o tom, jaká témata se v Moskvě probírala?

V diplomacii je zvykem, že to, co je psáno, je dáno. Tady byl pořízen zápis jednání mezi panem Nejedlým a Ušakovem. Z něj vyplývá, že se skutečně řešila z naprosté většiny pouze agenda prezidentských kanceláří. U témat, kde jsem chtěl jasné ujištění, že nebudou předmětem jednání, jako je třeba otázka konzultací o vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Ruskou federací, bylo odkázáno na to, že jsou v gesci ministerstva zahraničí. Potažmo vládou pro tuto věc jmenovaného zmocněnce Rudolfa Jindráka.

O obsahu jednání v Moskvě jste se dozvěděl ze zápisu pořízeného Rudolfem Jindrákem – ovšem jen na základě toho, co mu byl Martin Nejedlý ochoten říct. Když říkáte, co je psáno, to je dáno, znamená to, že důvěřujete tomu, co nechal sepsat Martin Nejedlý?

Je to oficiální zápis kanceláře prezidenta republiky, a pokud jsou zde dotazy, jestli se jednalo o něčem dalším, tak by měly směřovat právě do kanceláře pana prezidenta. A pokud by pan Nejedlý řešil cokoliv jiného, pak k tomu neměl rozhodně mandát vlády a nezastupoval Českou republiku. Jinými slovy, jestli řešili u kafe něco jiného, je to pro mě naprosto irelevantní.

Reklama
Reklama

Archiv - Martin Nejedlý
Martin Nejedlý • Autor: Milan Jaroš

Otázka důvěry v to, co nechal Martin Nejedlý sepsat, je ale důležitá. Nebavíme se o standardně fungující prezidentské kanceláři. Bavíme se o úřadu prezidenta, kdy sama hlava státu byla soudem v minulosti uznána za lháře, kdy se jeho kancléř podílel na nátlakovém dopise na bývalého předsedu Senátu Jaroslavu Kuberu kvůli Číně. A když mluvíme o Martinu Nejedlém, tak ani nevíme, co přesně dělal v Rusku, když tam v minulosti žil.

Já neříkám, že zde nejsou otazníky. Já mohu čerpat z oficiálních zápisů, které mám k dispozici. To je jediný zdroj informací o tom, co bylo tématem jednání pana Nejedlého v Moskvě. Zbytek bych se mohl dohadovat. A co se týče vztahů mezi ministerstvem zahraničních věcí a Kanceláří prezidenta republiky, tak se v řadě otázek prostě rozcházíme. Zdůrazňuji, že pro mě a pro vládu nevyplývá z cesty pana Nejedlého žádný závazek. Vláda, která zodpovídá za naši zahraniční politiku a bezpečnost, nedala panu Nejedlému jakékoliv právo jednat o věcech, které spadají do její kompetence. I proto jsem řekl, že to nevnímám jako bezpečnostní riziko.

Česko dlouhodobě podporuje sankce uvalené na Rusko kvůli napadení Ukrajiny. Součástí sankčního režimu je i embargo na vysoká setkání představitelů zemí EU s vybranými sankcionovanými Rusy. Porušilo Česko v osobě Martina Nejedlého sankční režim?

Sankce jsou postavené především na tom, že tyto vybrané osoby z Ruska nemohou cestovat na území Evropské unie. A co se týče případu pana Ušakova: pokud se řeší setkání prezidentů, tak je nutné, aby toto jednání proběhlo mezi zástupci, kteří jsou k tomu pověřeni. To nemění nic na tom, že Česko podporuje sankce a že pan Ušakov je na sankčním seznamu. A já bych preferoval, abychom řešili třeba i přípravu některých návštěv standardními a diplomatickými cestami.

Cesta Martina Nejedlého do Ruska se řeší v parlamentu. Nebyl tohle jeden z cílů Ruska, postavit členy této instituce proti sobě?

Určitě by mě nepřekvapilo, kdy by šlo o součást ruské snahy ovlivňovat vnitropolitické procesy u nás. Rusko dlouhodobě užívá dezinformace a hybridní nástroje k zasahování do demokratických politických procesů i do ovlivňování veřejného mínění.

Čtěte také: Dukovany za svítání

Martin Nejedlý odjel do Moskvy ve chvíli, kdy krátce před tím premiér Andrej Babiš oznámil, že vyhlášení tendru na jadernou elektrárnu Dukovany by se mělo odsunout až po volbách plánovaných příští rok. S tím, že tendr není dostatečně připravený. Prezident Zeman veřejně řekl, že chce dát Dukovany dostavět ruskému Rosatomu. Když se podíváte na načasování cesty, můžete vyloučit, že Martin Nejedlý neřešil jádro?

Vzhledem k tomu, že u jeho jednání nebyl přítomen nikdo ze zastupitelského úřadu a nejsem seznámen s jeho dalším programem v Moskvě, tak to zodpovědně vyloučit nemohu. Mohu pouze věřit či nevěřit tomu, co říká pan Nejedlý a Kancelář prezidenta republiky – tedy že toto nebylo tématem. Příprava Dukovan to je záležitost, kde musí rozhodnout vláda - a kabinet v tuto chvíli, především podle mého názoru musí vzít v potaz jasné doporučení české bezpečnostní komunity, které říká, že bychom měli použít tzv. bezpečnostní výjimku. A tedy některé problematické zájemce neoslovovat. K tomuhle rozhodnutí by - tvrdím já - mělo dojít ještě před tím, než bude celý tendr spuštěn.

Piráti vás vyzvali, abyste vzal poradci Nejedlému diplomatický pas, který mu dal jeden z vašich předchůdců, úřednický ministr Zemanovy vlády Jan Kohout. Vy se k tomu nechystáte, jaké argumenty vás k tomu vedou?

Diplomatický pas se vydává na základě žádosti konkrétní instituce, v tomto případě Kanceláře prezidenta republiky. V roce 2013 bylo této žádosti vyhověno, protože podle mezinárodních zvyklostí byla oprávněná. Mohu si o tom osobně myslet, co chci, může se mi to líbit i nelíbit, nicméně pokud k tomuto rozhodnutí došlo, tak se na ně potom vztahují jasná pravidla.

A ta říkají v případě odebrání co?

Že vydaný pas je možné odebrat pouze po ukončení funkce dotyčné osoby, nebo v případě, že je s tímto pasem spáchá trestný čin či přečin. K tomu nedošlo, i na pana Nejedlého by se měla vztahovat stejná pravidla jako na ostatní.

Diplomatický pas se vydává na určitou dobu, Martinu Nejedlému vyprší poradcování roce 2023. Když tedy neporuší zákon, bude ho do té doby mít?

Ano.

Jaderná elektrárna Dukovany
Elektrárna Dukovany • Autor: Matěj Stránský

Kvůli Dukovanům se měla minulé pondělí sejít Bezpečnostní rada státu. Na poslední chvíli byla zrušena. Proč - a máte už náhradní termín?

Proč pan premiér rozhodl o zrušení zasedání Bezpečnostní rady státu, to nevím. Nový termín není. Do značné míry se stále vede diskuze o uplatnění bezpečnostní výjimky, kterou jsem zmiňoval. Teď máme před sebou příští týden zasedání stálého výboru pro jadernou energetiku, kde bychom si podle mého názoru měli říct, jak dál postupovat. Kdyby došlo ke shodě na bezpečnostní výjimce, tak bychom s tendrem mohli podle mého názoru pokračovat dříve než před parlamentními volbami příští rok. Musíme se o tom bavit komplexně - co případný odklad bude znamenat s ohledem na energetickou bezpečnost České republiky. Musím připomenout, že zároveň probíhá i debata o ukončení těžby uhlí a jeho využití pro výrobu elektřiny. Tedy že by mohla nastat situace, kdy nebudeme mít provozuschopnou jadernou elektrárnu a zároveň nebudeme mít uhlí jako součást našeho energetického mixu.

Jaké jsou vaše argumenty pro uplatnění bezpečnostní výjimky?

Je potřeba zdůraznit, že výstavba nových bloků v Dukovanech je největší investice v našich moderních dějinách. Je to investice, která také bude určovat českou energetiku na několik dalších desetiletí, možná i na osmdesát let. I proto je rizikové vytvořit závislost na takovém dodavateli, ke kterému nemáme dostatečnou důvěru. V tomto směru vidím jako rizikové Rusko i Čínu.

Je na tom ve vládě shoda? V kuloárech se mluvilo o tom, že jedním z důvodů zrušení Bezpečnostní rady státu byl nesoulad mezi vámi a ministrem průmyslu, který naopak Rusko a Čínu oslovit chce.

Je pravdou, že před samotným zrušeným zasedáním Bezpečnostní rady státu proběhlo takové předzasedání - a tam nepanovala úplná shoda. Já si však nedovedu představit, že by vláda odmítla jasně formulované doporučení tajných služeb a bezpečnostních resortů. Máme k téhle problematice vypracovanou zprávu, podílelo se na ní jak ministerstvo zahraničních věcí, tak ministerstvo vnitra. Bezpečnostní hledisko je důležité, nechceme zvyšovat naši energetickou závislost na Rusku, když už dnes řešíme závislost na dodávkách ropy a zemního plánu.

Jaké jsou protiargumenty ministerstva průmyslu?

Jako hlavní vnímám ten, že ministerstvo průmyslu, což je ekonomický resort, chce dostat co největší množství nabídek od všech potenciálních uchazečů kvůli co nejlepší cenové nabídce. Ten argument ale není úplně validní, protože pokud bychom naopak neuplatnili bezpečnostní výjimku na začátku procesu, můžeme odradit jiné zájemce. Není asi žádným tajemstvím, že se spekuluje právě o tom, jestli náhodou tendr není připravován někomu na míru.

Čtěte také: Skončil Zemanův člověk z BIS kvůli Bártovi?

A je?

Já jsem přesvědčen, že není, ale vím o tom, že se tady o tom spekuluje - což může ovlivnit i chování některých potenciálních zájemců.

Je premiér kvůli Dukovanům pod tlakem prezidenta, který chce, aby Dukovany dostavěl  ruský Rosatom?

Vláda rozhodně chce, aby proběhl tendr, který zohlední jak ekonomickou výhodnost, tak bezpečnostní hledisko. Tomu se zavázala řadou kroků - a jestli pan prezident na pana premiéra nějakým způsobem tlačí, tak to je otázka na pana premiéra. Nevím o tom.

Andrej Babiš s odkladem tendru přišel až teď, dříve o něm nemluvil. To by mohlo signalizovat, že pod tlakem je a hledá čas, aby Dukovany nemusel dát Rusům. Vyznáte se v jeho strategii?

O tom odkladu jsme se na vládě nebavili.

Takže i tohle pro vás bylo překvapení, nejen cesta Martina Nejedlého do Moskvy?

Slova o odkladu ze strany pana premiéra padla veřejně.

To, jak budeme v zakázce na Dukovany postupovat, musí projít schválením v institucích Evropské unie. Jak jsme tam daleko?

Notifikace u Evropské komise je nezbytným předpokladem pro to, aby celý projekt mohl začít. V tuto chvíli se vedou velmi intenzivní jednání s Evropskou komisí, ale také s členskými státy, protože některé budou i účastníkem tendru. I z tohoto důvodu jsme upozorňovali na to, že je nutné použít bezpečnostní výjimku správně. Půjde totiž o výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a podle našich právníků je důležité udělat to na začátku celého procesu. Kdyby k tomu nedošlo, mohli by pak všichni říkat: proč jste tedy nepostupovali podle zákona o veřejných zakázkách? Evropskou komisi bude hlavně zajímat, proč jsme se rozhodli použít tu kterou cestu a jestli ji používáme korektně.

Český rozhlas nyní upozornil, že prezident Zeman požádal BIS, aby mu poskytla jména ruských špionů a jejich řídících důstojníků operujících v Česku. Plus seznam živých operací. Má na to prezident právo a má mu kontrarozvědka vyhovět?

Mohu o tom hovořit v obecné rovině. BIS podle zákona musí chránit své zdroje, je to také otázka kredibility BIS vůči zahraničním partnerům, vůči zahraničním tajným službám - a nedovedu si představit, že – podobně jako při policejním vyšetřování - komukoliv sdělovaly informace o živých tajných operacích a o zdrojích. Ohrozilo by to nejen tyto operace, ale i lidi, kteří jsou do nich zapojeni. Ministerstvo zahraničních věcí je příjemcem utajovaných informací včetně informací Bezpečnostní informační služby. Zaprvé nevím, k čemu mohou na Hradě takovéto informace přesně použít, to je ta jedna praktická stránka. A druhá věc: mě by ani nenapadlo nikdy o to žádat. Plně věřím, že Bezpečnostní informační služba si své zdroje ověřuje a vychází velmi často také ze zdrojů našich zahraničních partnerů, což by mohlo ohrozit tuto spolupráci, která je pro bezpečnost Česka velmi důležitá.

Proč tedy prezident tyto informace chce? A co je cílem jeho opakovaných útoků vůči BIS?

Vztahy pana prezidenta s ředitelem BIS Michalem Koudelkou jsou dlouhodobě napjaté, to asi není žádné tajemství. Důvody neznám.

Dá vláda příští rok Michalu Koudelkovi další pětiletý mandát? Prezident nechce, aby pokračoval.

S panem Koudelkou máme velmi dobrou spolupráci. Ministerstvo zahraničních věcí má velmi nadstandardně nastavenou komunikaci s BIS. V řadě oblastí nám dává velmi cenné vstupy pro naši činnost. Já si vážím BIS jako instituce. Co se týče pana Koudelky, tak tahle debata se zatím nevedla. Osobně nevidím důvod, proč by neměl pokračovat, pokud o to sám bude mít zájem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte