Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Rozhovory

Mesiáš Matovič proměnil Slovensko v zemi naplněnou negativní energií a hněvem

Se sociologem Michalem Vašečkou o vládě v demisi, předčasných volbách a šancích na návrat Roberta Fica

Igor Matovič • Autor: Marko Erd / Petit Press / Profim
Igor Matovič • Autor: Marko Erd / Petit Press / Profim

Na Slovensku padla vláda. Byla vzešlá z naděje, že se po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové podaří zemi změnit  - odchodem Roberta Fica z výsluní a vyšetřením korupčních a mafiánských propletenců. Co se po posledních volbách vlastně dělo?

Politické strany, které měly být nositeli změny - a po té byla velká objednávka -, se buď nedostaly do parlamentu (koalice Progresívne Slovensko - Spolu), nebo získaly velmi málo hlasů, to se týká  takzvané prezidentské strany Za ľudí bývalého prezidenta Kisky, která ve volbách shořela. A Igor Matovič svou marketingově skvělou kampaní získal přes 25 procent a vyhrál. V OĽaNO přivedl do politiky nezkušené lidi, kteří neuměli dělat politické řemeslo a byli nejen nezkušení, ale i nekompetentní. Někteří postupně s výzvami rostli, ale to už bylo pozdě, a to zejména v době příchodu pandemie, války na Ukrajině, vysoké inflace - jednoduše v situacích, v nichž  by i velmi ostřílení politici selhávali.

Jaké to mělo důsledky?

Původní objednávka se na Slovensku začala měnit v hněv. A tak je Slovensko dnes skutečně země naplněná negativní energií a hněvem. A není to jen kvůli pandemii a zvyšujícím se cenám, je to hněv z nenaplněné a zapuzené změny. Převažujícím pocitem je najednou to, že jsou v politice všichni stejní, nic nemá smysl a ať zvolíme kohokoliv, bude to stejné. A to samozřejmě nahrává Ficovi a jeho Smeru a Peteru Pellegrinimu se stranou Hlas, kteří systematicky rostou.

Michal Vašečka • Autor: Milan Bureš
Michal Vašečka • Autor: Milan Bureš

To vše se dělo kolem osobnosti Igora Matoviče, který byl původně coby vítěz voleb rok premiérem, neochota ostatních s ním spolupracovat vedla k jeho odsunu na post ministra financí. Jakou stopu nechal ve společnosti - i u těch, kteří ho volili?

Už se nechci vracet k tomu, co bylo mnohokrát řečeno - že lidé, kteří rozumějí duševnímu zdraví, mají u Igora Matoviče podezření na různé poruchy. Když tohle ponecháme bokem, jde především o naprostou nepředvídatelnost toho, co udělá. Lidé potřebují alespoň elementární jistotu, že se zčistajasna nestane něco, co změní jejich život. A Matovič zavedl politický styl přinášení takzvaných atomovek, nepředvídatelných zvratů, který je neakceptovatelný nejen pro jeho partnery, ale zejména pro většinu obyvatel. Všichni včetně voličů ho opouštěli a v politice mu zůstal už jen Boris Kollár, který je paradoxně přes relativně nízký výsledek strany Sme rodina v minulých volbách jejich faktickým vítězem.

K čemu to vedlo?

Strana Sme rodina, která má silný byznysový základ, si v koalici s Matovičem dělala, co chtěla. A protože je Kollár posledním relevantním spojencem Igora Matoviče, nechal ho Matovič dělat, co se mu zlíbilo. Lidé to všechno vidí a často nemohou najít velký rozdíl mezi tím, co dělá Sme rodina, a tím,  jak se v minulosti choval Fico a Smer. A tak byla zkáza dokonána: Lidé si řekli, že je to stejné jako dřív, že je jedno, kdo je u moci. Ti předtím sice kradli, ale přinejmenším tomu rozuměli, a že si teď lidé jen ověřili, že v této zemi nebude nikdy nic normálně fungovat.

Vše po pádu vlády směřuje k předčasným volbám. Jaké pro tak frustrovanou společnost bude jejich téma?

Volby momentálně téma kvůli tomu všemu nemají. Demokraté jsou fragmentarizovaní, nedovedou se dohodnout a spojit. Občanská společnost, která vždy před volbami mobilizovala, najednou neví, koho mobilizovat a proč by to měla dělat; jak oslovit prvovoliče a co dělat s nevoliči. Je to úplně nová situace, jaká v zemi ještě nikdy nebyla.

Čtvrteční kousek Igora Matoviče působí dost neuvěřitelně, ale na Slovensku žádné překvapení nevzbudil, protože je pro něj typický: podepsal v Prezidentském paláci demisi, aby vyhověl požadavku na svůj odchod z kabinetu a odvrátil tím hlasování o nedůvěře vládě, pak podepsaný dokument vytrhl hradnímu úředníkovi z ruky a odešel. Proč Oľano se svým premiérem Eduardem Hegerem neodstavilo Igora Matoviče od vlivu už dávno, když celé dva a tři čtvrtě roku provázejí vládu problémy s jeho chováním?

Je to směs různých důvodů. V OĽANO je velké množství oportunistů, které Matovič sesbíral všude možně a vytáhl do politiky. To byli lidé, co vydělávali průměrné platy a nikdo je mimo jejich bydliště neznal. Lídryní OĽANO do voleb v roce 2020 byla kamarádka Matovičovy manželky, učitelka ze základní školy ze Spišské Nové Vsi, o které před volbami nikdo neslyšel. Matovič tyhle lidi katapultoval k platu pět tisíc eur a k možnostem, které dřív neměli. Mnozí z nich vidí, že něco není v pořádku, ale říkají si - vydržím to, tohle se už opakovat nebude. Pak jsou tam lidé, kteří se zadrhli v Matovičově písničce, že je třeba očistit zemi od mafie, věří jí nebo ji nejsou schopni opustit. A pak je tam ještě jeden důvod. Část hnutí tvoří charismatici, radikální část uvnitř katolické církve, a tato část strany podléhá bludu, že je Igor Matovič mesiáš, kterého poslali shora na vyčištění slovenského Augiášova chléva od špatných lidí. Vím, že to zní už přes čáru - a my taky nevíme, jak naložit s informací o takhle vybudované blízkosti k vůdci.

Bývalý ministr zdravotnictví z Oľano Marek Krajčí, dodnes spojenec Matoviče, na videu popisuje náboženské vytržení, které mu způsobila návštěva Ducha svatého v podobě vánku. Chápu, že to může být tak, jak popisujete, ale není mi jasné, že si charismatici nevšimli, jak je jejich mesiáš problematická osoba, která se chová zle k lidem.

Všimli si, že se mesiáš Matovič nechová úplně standardně, ale berou to zřejmě tak, že je skrze tuto zkušenost Bůh zkouší. Protože kdyby poslal někoho standardního, jak by pak prověřil pevnost jejich víry? To dělá přece právě tím, že jim poslal divného člověka, a oni to přesto vydrží.

Co teď bude po vyjádření nedůvěry vládě dál? Prezidentka kabinet Eduarda Hegera odvolala a vláda bude dál vládnout v demisi. Hodně se mluví o předčasných volbách, bude se hledat shoda na termínu. Naděje na nalezení nové většiny v Národní radě už není?

Už ne. Ještě před hlasováním se podařilo premiéru Eduardu Hegerovi tím jeho přátelským a seriózním způsobem skoro zlomit stranu Sloboda a Solidarita, která hlasování o nedůvěře navrhla, aby návrh stáhli. Ale poté, co předvedl Matovič se svým teatrálním výstupem v Prezidentském paláci, se SaS jen utvrdila v tom, že to už nemůže jít dál za žádných okolností. To už by se nemohlo podařit.

Eduard Heger • Autor: TASR/Profimedia
Eduard Heger • Autor: TASR/Profimedia

Takže předčasné volby?

Samozřejmě, vyjednávání bude jen o termínu. Prezidentka už po konzultacích s lídry parlamentních stran oznámila, že by si přála volby v první polovině příštího roku, tedy do června. Do předčasných voleb může dovládnout vláda v demisi v dnešním složení, ale může dojít i k obměnám. Také může být vytvořena úřednická vláda. Zdá se ale, že do té se nikomu nechce, ani prezidentce. To je velký rozdíl mezi Slovenskem a Českou republikou, kde by to zřejmě skončilo přechodnou úřednickou vládou. Na Slovensku ten precedens není a ani evidentně nechce být. Spíše je pravděpodobné, že dojde k nějaké obměně a že do předčasných voleb dovládne kabinet v demisi. Už nemůže dělat úplně všechno, některé typy zahraničních smluv nebo zásadní zákony, které mění sociální věci, jsou jí zapovězeny, ale dovládnout může.

Podle posledních průzkumů preferencí vede na Slovensku strana Hlas Petera Pellegriniho, což je odlupek od Ficovy strany Smer. Robert Fico se Smerom je na druhém místě a na třetím pak liberálové z Progresivního Slovenska. Následuje fašistická strana Republika a za ní Sulíkova SaS, pak Kollárova Sme rodina a Oľano a nakonec by se do parlamentu momentálně dostala i KDH. Je tady naděje, že by se příští vláda obešla bez Roberta Fica, což byl hlavní cíl minulých voleb?

Je velmi pravděpodobné, že volby mohou dopadnout beznadějným patem nebo že vládu  vytvoří Pellegrini, Fico, Kollár a případně fašistická Republika. Naděje, že u moci nebude Fico, tady samozřejmě je, ale nepůjde to bez vůle Pellegriniho Hlasu. Bez něj se žádná vláda sestavit nedá, jde o to, kam se Hlas přikloní.

A kam chce Pellegrini patřit? Chce se držet za ruku se svým dlouholetým bývalým spolustraníkem Ficem?

Přátelství mezi nimi není, to právě naopak. Ale je tam společná minulost. Peter Pellegrini vysílá jasné signály, že by nerad skončil ve Ficově náruči. Zároveň si nemůže dovolit říkat to nahlas, aby si to nepokazil u voličů - většina voličů Hlasu jsou bývalí voliči Smeru. Takže se to Hlas snaží hrát tak, že je to takový Smer s lidskou tváří, ta skutečná sociální demokracie, jak říkají, a zatím jim to vychází. Pellegrini se spojení s Ficem chce evidentně vyhnout, ale je to politika - když mu ostatní strany nedají jinou možnost, bude ve vládě s Ficem.

Došla situace na Slovensku tak daleko, že se spolu s Ficem mohou dostat na vládní úroveň fašisti, tedy strana Republika odštěpená od Kotlebovy ĽSNS?

Pro Smer a Fica by to problém nebyl, s nimi určitě. Pellegrini se tomu vyhne všemi silami, pokud bude moci. Nemám iluze o jeho silné integritě, ale antifašistický étos má silný. V případě Smeru ale nikdo nemůže mít pochybnosti - když bude třeba, Smer se spojí s Republikou velmi snadno. Už nemají co ztratit.

Robert Fico a Peter Pellegrini, 2022 • Autor: Profimedia
Robert Fico a Peter Pellegrini, 2022 • Autor: Profimedia

Po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové padl Fico a především se rozběhlo vyšetřování slovenské bolestné minulosti, korupce a mafiánského propojení policie, soudů, prokuratury a politiky. Spousta lidí je obviněna, odsouzena, vyšetřována. Je to pro Slovensko ještě důležité? Je to něco, čeho si Slováci váží?

Je to důležité už jen pro část společnosti. Souvisí to se ztrátou víry ve změnu. Navíc ta vyšetřování byla komplikovaná a dělaly se i procedurální chyby. To se stane, ale i Národní kriminální agentura i prokuratura a soudy měly matoucí vyjádření a hodně lidí se v tom ztratilo. A taky kvůli generálnímu prokurátorovi a jeho uplatňování paragrafu 363 vzrostl pocit, že mocní se opět dokážou ochránit - a pokud někdo skončí v síti, jsou to zase spíše menší ryby. Žilinkovy zásahy s paragrafem 363 tomu mimořádně neprospěly. Když lidé vidí, že se zastaví vyšetřování lidí, jako je Fico a Kaliňák, jsou přesvědčeni, že je to všechno jen hra, která mocné nakonec stejně ochrání.

Paragraf 363 dává generálnímu prokurátorovi možnost zastavit trestní stíhání, zrušit rozhodnutí vyšetřujícího prokurátora - a Maroš Žilinka toho opakovaně využívá. Vy sám považujete ve vyšetřování a dění v justici za poslední dva tři roky za úspěšnou snahu vypořádat se s mafiánskou minulostí?

Ano, udělaly se chyby, ale v principu ano. Kdyby nebylo zastavování všech těch procesů přes paragraf 363, dalo by se to celé považovat za úspěšné vypořádaní se s minulostí. Není to tak zejména kvůli silné ingerenci ze strany generálního prokurátora.

Proč to Maroš Žilinka dělá? V minulosti v těžkých Ficových dobách se ve vyšetřování pouštěl i na politicky nepohodlný terén, byl dokonce spolu s Jánem Kuciakem na Kočnerově seznamu jako možný cíl nájemné vraždy. Co jeho chování znamená?

To je otázka, kterou si kladou na Slovensku mnozí. Buď se připravuje na jinou kariéru, tedy politickou, nebo je propojený s nějakými politickými silami a něco si od toho slibuje, případně je s nimi i na stejné ideologické půdě - a nebo je někým vydíraný. Takhle se o tom dnes uvažuje na Slovensku a nikdo neví, jak to doopravdy je.

Pokud by se dostal k vládě znovu Smer, skončí i vyšetřování trestných činů z nedávné minulosti?

O to přesně jde. Smer s Ficem a do jisté míry i Pellegrini touží po tom, aby se zastavilo vyšetřování a vznášení obvinění. A aby se šlo dál, jako by se nikdy nic nestalo. V případě Roberta Fica, který vstal jako fénix z popela, to je primární důvod celého jeho politického snažení.

Michal Vašečka  Vzděláním sociolog, odborně se zaměřuje na otázky populismu, extremismu a občanské společnosti. Studoval sociologii na Masarykově univerzitě a na New School University v New Yorku. Programový ředitel Bratislava Policy Institute, přednáší na Bratislava International School of Liberal Arts. Je zástupcem Slovenska v ECRI v Radě Evropy

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].