Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Brzké vyhlášení voleb nebylo od Zemana korektní, ale Ústavu tím neporušil

S ústavním právníkem Janem Wintrem o tom, že hnutí STAN považuje prezidentův krok za poškozující a žádá jeho ústavní přezkum

Miloš Zeman • Autor: DAN MATERNA
Miloš Zeman • Autor: DAN MATERNA

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním projevu vyhlásil termín voleb do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční nejpozději 8. a 9. října v příštím roce. Tím však zároveň zahájil předvolební kampaň, s kterou přicházejí i pravidla pro kandidující subjekty. Hlavně pak limit na výdaje, které můžou za celou kampaň dosáhnout jen hranice 90 milionů korun. To znamená že veškeré aktivity sloužící k propagaci se už nyní počítají do této sumy – a opoziční uskupení Zemanův krok proto kritizují s tím, že se jedná o jejich znevýhodnění. Chtějí totiž kandidovat ve dvou koalicích a podle některých opozičních představitelů tak potřebují více prostředků na oslovení voličů a propagaci nové značky.  Senátorský klub Starostů a nezávislých proto ohlásil, že navrhne Ústavnímu soudu přezkum tohoto rozhodnutí. Na tiskové konferenci dokonce zaznělo, že se ze strany prezidenta jedná o zneužití moci. Hrad rozhodnutí naopak obhajuje tím, že chce dát stranám dostatečný čas na přípravu a průběh kampaně. „Myslím si, že to nebylo korektní, ale o zneužití pravomoci se hovořit nedá,“ říká k tomu Jan Wintr, expert na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň míní, že současné znění volebního zákona tak ukazuje mezeru, již bude třeba v příštích letech zacelit.

Senátoři z klubu Starostů a nezávislých chtějí ústavní přezkum vánočního vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Argumentují nutností dodržovat volnou soutěž politických stran. Má tento přezkum oporu v zákoně a je argument s volnou soutěží na místě

Podle mě akt prezidenta, kterým se vyhlašují volby, nelze napadnout. Pokud by do soutěže politických stran zasahoval nějaký zákon či akt, o kterém má Ústavní soud pravomoc rozhodnout, mohl by takový akt zrušit, pokud by odporoval principu volné soutěže politických stran podle čl. 5 Ústavy. Ovšem vyhlášení voleb je akt prezidenta s kontrasignací premiéra na základě Ústavy, k jehož přezkoumání Ústavní soud nemá pravomoc. Senátoři se snaží opřít o kauzu Melčák (tehdejší nezařazený poslanec Miloš Melčák v roce 2009 uspěl u Ústavního soudu se stížností, jež vyvrcholila v pozdržení voleb po vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka, pozn. red.), kdy Ústavní soud trochu zvláštním způsobem uvažoval o vyhlášení voleb jako o kombinaci individuálního rozhodnutí a podzákonného aktu - ale připadá mi, že už tehdy byla ta konstrukce Ústavního soudu dost nepřesvědčivá.

Jan Wintr • Autor: prf.cuni.cz
Jan Wintr • Autor: prf.cuni.cz

Starostové prezidentův akt označili za zneužití moci. Myslíte tedy, že to je přehnané?

Je to otázka vhodné volby slov. Ústava ani volební zákon nedávají žádné limity pro to, jak dlouho předem se mají volby vyhlašovat. Pouze, že to musí být minimálně devadesát dní před volbami, ovšem horní limit neexistuje. Na druhou stranu je z mého hlediska evidentní, že ze strany prezidenta a premiéra jde o určitý druh naschválu vůči vznikajícím koalicím, jelikož na vyhlášení voleb je vázán okamžik začátku volební kampaně, ve které se začíná počítat limit 90 milionů korun, jež mohou strany za danou kampaň utratit. Myslím si tedy, že to nebylo korektní, ale o zneužití moci v právním slova smyslu se podle mě hovořit nedá. Je ale i pravdou, že když zákonodárce psal novelu volebního zákona a zavedl limity na výdaje, tak jej nemohlo napadnout, že někdo vyhlásí volby téměř rok předem. Prezident s premiérem zkrátka využili skuliny v zákoně.

Ukazuje tento postup na skulinu v zákoně, kterou je třeba vyplnit, nebo se jedná o jednorázový postup zvolený Andrejem Babišem a Milošem Zemanem a v budoucnu nebude úprava nutná?

Tohle dílčí pravidlo se ukázalo jako velmi nešťastné, do budoucna dává smysl jej změnit a přesně si říct, jak dlouhou kampaň chceme regulovat - například tři měsíce před volbami namísto toho, že se bude počítat s momentem vyhlášením voleb. Patrně k tomu ale dojde až v příštím volebním období. Je otázkou, zda by měl parlament už nyní  změnit pravidla pro tyto volby, aby chránil volnou soutěž politických stran.  Na druhou stranu se zase považuje za nevhodné měnit volební pravidla nedlouho před konáním voleb. Nejsem na to schopen jednoznačně odpovědět.

Zmínil jste kauzu Melčák, ale také fakt, že o vyhlášení voleb hovoří Ústava jasně. Není tudíž pravděpodobné, že by se přezkum otočil ve prospěch Starostů. Co se s ním tedy bude dít?

Ústavní soud jej bude muset projednat. Myslím si, že správný postup by byl takový návrh na zrušení jiného právního předpisu odmítnout jako nepřípustný - a to si myslím, že se stane. Teoreticky samozřejmě může návrh projednat, ale tlačil by jej onen devadesátidenní limit tak, aby potom prezident s premiérem stihli vyhlásit nové volby s tím, že dostanou určité vodítko od Ústavního soudu k tomu, jaký je racionální postup. Jinak řečeno: pokud by se tím soud rozhodl zabývat, tlačil by jej čas, jelikož by musel dojít k nějakému závěru ještě před podzimními volbami. Spíš si ale myslím, že Ústavní soud návrh odmítne.

Maximální limit na předvolební kampaň je 90 milionů korun. Je v současném volebním zákoně záruka, že hnutí ANO utratí stejných 90 milionů jako koalice, jejíž součástí je STAN? Vzhledem k situaci s epidemií mají vládní strany mnohem víc veřejného prostoru než v jiných letech…

Pokud jde o obcházení zákona, systém kontroly se postupně vyvíjel. Od prezidentské volby v roce 2013, kdy byl limit poprvé zaveden, se právní úprava zlepšila. Ruku do ohně za to, že zákon nejde obejít, bych ale nedal. Je totiž velmi těžké říct, co je volební kampaň a kdy se jedná o klasické vystoupení v médiích. Vládní strany tak mají určitou výhodu a bude na Ústavním soudu či na Nejvyšším správním soudu, aby posoudily, zda nedocházelo k nerovnostem, jestli to byla férová volební kampaň, k čemuž by se Nejvyšší správní soud mohl dostat až po volbách. Tady jsou nicméně soudy velmi zdrženlivé. Patrně by je šlo napadnout volební stížností, že se trochu zlovolně vyhlásily skoro rok před jejich konáním, ale nejspíš to pro soud nebude dostatečně silný argument pro zrušení.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].