Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Bez nouzového stavu se Prymula neobejde

Rozhovor s právníkem Ondřejem Dostálem, který donutil vládu spustit nouzový stav

Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Update: V Česku začne v pondělí 5. října opět platit nouzový stav, který má zabránit šíření pandemie  koronaviru. Návrh ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) schválila ve středu vláda. Epidemiolog důvody zavedení zvláštního režimu vysvětlil předtím ve Sněmovně snahou zbrzdit tempo růstu počtu nemocných. Bez vyhlášení nouzového stavu by podle něj mohl počet pacientů s covidem koncem října ohrozit kapacitu zdravotnických zařízení. Nouzový stav doprovodí opatření avizovaná zatím na dva týdny, například uzavření středních škol v rizikových oblastech.

Ondřej Dostál na jaře zažaloval ministerská opatření proti koronaviru a vyhrál. Soud řekl, že omezení v epidemii může od určité míry vyhlašovat jen vláda v nouzovém stavu. Stejnou žalobou nyní Dostál pohrozil i Prymulovi a znovu uspěl – vláda jako celek ve středu vyhlásí další omezení, opět v rámci nouzového stavu. I tato opatření ale podle Dostála možná půjde napadnout ústavní žalobou. Tu už sám podat nemůže, ale těm, kdo mohou, Dostál radí počkat si na středu a v případě nepřiměřených zásahů zakročit. „Doporučil bych důsledně sledovat, co vláda vydala, poslouchat reakce voličů včetně menšin, jako jsou kadeřnice nebo hospodští – a nebát se za ně zabojovat u soudu, když to vláda s restrikcemi přežene.“

Proč je podle vás nutné řešit současnou epidemii v nouzovém stavu?

Protože ministr zdravotnictví sám nemá dostatek pravomocí uvalit tak razantní a plošná opatření, jaká prohlásil za potřebná. Kdyby tak zkusil učinit, zruší mu je správní soud, stejně jako jeho předchůdci v dubnu. Rozsáhlé zásahy do základních práv může učinit jen vláda jako celek, v režimu nouzového stavu

Kde je mez, co ministr sám může, a co už ne? Termíny, které používáte – razantní a plošná omezení – použil soud po vaší žalobě už v dubnu. Ale co pod ně ještě spadá? Nejsme už v této rovině teď, s omezeními, která ministr vyhlásil minulý týden a už platí?

Domnívám se, že omezení setkávání lidí jen na malé skupinky, zákazy volnočasových aktivit, svateb či slavností, což problesklo médii o víkendu, by soud hodnotil stejně přísně jako opatření z jara. Na druhé straně pouhé – v uvozovkách – nošení roušek by, myslím, ministerstvu prošlo i podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Aktuálně platná opatření, zejména omezení akcí, kde nelze sedět, nebo ukončení provozu restaurací po 22. hodině, bych považoval za hraniční. Plošná jsou určitě a dostatečně razantní patrně též.

Ondřej Dostál • Autor: archiv OD
Ondřej Dostál • Autor: archiv OD

Ministr Prymula dává najevo, že ke svolání vlády a k vyhlášení nouzového stavu dal podnět mimo jiné právě kvůli korespondenci s vámi. Můžete shrnout, co jste ministrovi napsal?

Šlo o zdvořilý dopis nadepsaný jako „předžalobní výzva“. V něm jsem upozornil na rozsudek pražského městského soudu z dubna a na to, že současná plošná opatření by u soud patrně dopadla stejně, pokud je bude vydávat samo ministerstvo v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví. K takovým zásahům má kompetenci jen vláda jako celek, v nouzovém stavu, pod parlamentní kontrolou. Také jsem poukázal na legislativní nedostatky aktuálního opatření, které je dosti nesrozumitelné a v některých kontextech nefunguje. Například pokud jde o běžecké závody nebo bohoslužby v kostelích. Ale to pro kontext diskuse o nouzovém stavu není podstatné, jde o řemeslnou záležitost právníků ministerstva.

Budete tedy podávat žalobu tak jako tak, už na ta existující – a podle vás řemeslně nedokonalá – omezení? Anebo si počkáte až na opatření vydaná vládou po vyhlášení nouzového stavu?

Záměr vyhlásit již ve středu, těsně před volbami, nouzový stav dle mého názoru mění situaci natolik, že s žalobou vyčkám. I proto, že v případě vyhlášení nouzového stavu by současná opatření mohla a měla být zrušena a vydána znovu jako vládní krizová opatření v nouzovém stavu. Ta již patrně nelze napadat u správního soudu, leda u Ústavního.

K tomu se chystáte?

Tam již občané žaloby podávat nemohou, v tomto rád předám žezlo například 10 senátorům, 25 poslancům, ombudsmanovi nebo zastupitelstvu kraje, kterým zákon toto právo přiznává. Snad nebudou pasivní.

Jak byste jim radil postupovat?

Doporučil bych důsledně sledovat, co vláda vydala, poslouchat reakce voličů včetně menšin, jako jsou kadeřnice nebo hospodští – a nebát se za ně zabojovat u soudu, když to vláda s restrikcemi přežene. Od toho tu opozice je.

Jaké jsou v celé této věci vaše motivy? Mluvil jste o „prevenci diktatury“ – co jste tím měl na mysli?

Mám velmi osobní zájem na dodržování základních práv, protože ve svých 41 letech jsem už příliš pohodlný na emigraci. Neobviňuji vládu ani ministra z diktátorských tendencí, ale jsem rád, že soud postavil na jaře výkonné moci jasnou bariéru při zásazích do základních práv a přiměl ji dodržovat Ústavou daná pravidla. Zběsilá mediální reakce některých politiků na rozsudek ukázala, že bylo na čase – a že to za těch pár stránek žaloby stálo.

Zkusme dva konkrétní příklady toho, o čem se nyní mluví – zákaz shromažďování nad deset nebo dvacet lidí a přechod středních škol na distanční výuku. Existuje cesta, jak i tyto kroky napadnout, i když budou schválené vládou v nouzovém stavu? Je tu naděje pro ty, kteří je považují za zbytečně omezující?

Ano, je. Opatření v nouzovém stavu mají povahu právních předpisů, které lze napadnout u Ústavního soudu, například pro nepřiměřenost – tedy pokud by přínos z opatření pro ochranu proti epidemii nebyl takový, aby vyvážil zásahy do práv. Žalobu ale – jak už jsem vysvětloval – nemůže podat každý.

Lze odhadnout, jak bude taková žaloba úspěšná?

K věcnému posouzení nyní nejde nic říci. Je nutné znát aktuální vývoj epidemie, aktuální formulaci opatření - a obojí vzájemně poměřit.

Předžalobní výzva by Jan Růžička on Scribd

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].