Babiš musí udržet nervy na uzdě, Pavel nebýt stroj a Nerudová zvládnout přímou konfrontaci

Začíná očekávané finále prezidentské kampaně – televizní debaty, které můžou mít ještě výrazný vliv na výsledky prvního kola, a to zvlášť ve vyrovnané situaci, kdy jsou si tři hlavní favorité v preferencích velmi blízko. Maraton odstartuje Prima, která ve středu odvysílá debatu kandidátů s nižšími preferencemi. Poté v neděli uspořádá ČT Superdebatu se všemi kandidáty, následovat bude příští středu debata na Primě s favority volby a nakonec přijde na řadu Nova. Ve čtvrtek, den před volbou, která je na pořadu 13. a 14. Ledna, má dvě debaty, podobně jako Prima nejprve s méně úspěšnými kandidáty a pak večer samostatně s trojicí Babiš, Nerudová, Pavel. „Nejdůležitější je v debatách pohotovost a přesvědčivost odpovědí. Samozřejmě je možné se bavit i o obsahu a o tom, že by neměl být úplně scestný, ale k tomu pomůže právě i přesvědčivý přednes sdělení, které chtějí kandidáti přednést,“ říká politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity, který se zaměřuje na politický marketing a branding.

Co od nadcházejících televizních debat čekat, jak klíčové budou pro výsledek? Podle studie společnosti Median víme, že při prezidentských volbách před pěti lety viděla nějakou z nich téměř polovina společnosti a také si o nich pak povídali se známými.

Debaty jsou důležité po celou dobu kampaně, mění se ale jejich význam. Doteď sloužily zejména pro kandidáty, kteří nemají přílišnou politickou zkušenost k tomu, aby se „otrkali". Aby si zvykli reagovat na nepříjemné nebo nečekané otázky nebo na kritiku protikandidátů. V posledních dnech před volbami už mají větší význam pro váhající voliče, aby mohli finalizovat své rozhodnutí. Změna úlohy debat se samozřejmě nyní projeví i ve větší sledovanosti.

V rámci debat by se poprvé měli potkat všichni tři favorité, Petr Pavel, Danuše Nerudová i Andrej Babiš, ačkoliv u něj to nejspíš nelze říci definitivně.

Ano, je tady specifikum, že Andrej Babiš se debatám vyhýbá. Je si vědom, že za sebou má spoustu kauz a nepříjemností, s kterými by byl konfrontován, pokud by chodil do médií, která mu nepatří nebo k němu nejsou servilní. Proto se debatám a rozhovorům z velké části vyhýbá, takže v tuto chvíli to vlastně bude jedna z prvních příležitostí podívat se na to, jak dokáže reagovat na nepříjemné otázky od moderátorů nebo na kritiku protikandidátů.

Pokud jste předchozí debaty sledoval, co jste si z nich o kandidátech odnesl?

Viděl jsem několik debat v průběhu podzimu a největší rozpaky ve mně vzbuzovaly výkony pánů Hilšera a Fischera. Jednak už kandidovali před pěti lety, pak kandidovali i do Senátu, takže bych od nich očekával, že jakožto kandidáti s politickou zkušeností budou vědět, jak postupovat. Na mě ale působili velice nepřipraveně - bez elánu a chutě vůbec voliče přesvědčovat. Jako by tam byli jen proto, aby se neřeklo. Překvapilo mě to.

Podle průzkumů je stále ještě nerozhodnutá třetina voličů. Jakou roli pro ně mohou právě televizní debaty sehrát?

Jsou to zejména oni, pro které debaty budou zásadní. I když je někdo skálopevně přesvědčený, že chce volit Babiše, Nerudovou nebo Pavla, tak ho samozřejmě debaty ho mohou ještě zviklat, ale pro tyto voliče nejsou tak zásadní. Byl bych nicméně trochu opatrný, že je tu 30 procent voličů, kteří se ještě rozhodnou, koho budou volit. Z velké části to budou lidé, kteří nakonec k volbám vůbec nepůjdou. Pokud by byla pravda, že každý nerozhodnutý volič se voleb zúčastní, byli bychom někde nad 80 procenty - a to nehrozí. Před pěti i deseti lety byla účast v prvním kolem něco málo přes 60 procent.

Čtěte také: Lepší je mluvit o voličích než o sobě. Rozhlas a ČT začaly vysílat spoty prezidentských kandidátů

Co televizní debata tedy může reálně změnit? Jaký typ voliče může naklonit jedním, nebo druhým směrem: jsou to spíš lidi váhající mezi dvěma kandidáty, nebo právě ti, kteří ani nevědí, zda k volbám jít?

Tady asi není univerzální odpověď. Záleží jednak na profilu nerozhodnutého voliče, dost často to bývají mladí prvovoliči, kteří zatím váhají, jestli volit Petra Pavla, nebo Danuši Nerudovou. Nebo to mohou být voliči politických stran, které se v minulých volbách nedostaly do Poslanecké sněmovny, tedy Trikolóry, ČSSD, KSČM a z části SPD - a každý z nich od debat může čekat něco jiného. A aby to nebylo moc jednoduché, tak si troufám říct, že i pro každého z kandidátů ty debaty sehrávají trochu jinou roli a potřebují v nich ukázat trošku něco jiného.

Podívejme se tedy na každého z favoritů - co v debatách potřebuje ukázat Andrej Babiš?

Andrej Babiš se snaží voliče posledního čtvrt roku přesvědčit, že je umírněný, konsensuální a klidný pán, který si rád všechny vyslechne. Je to v přímém kontrastu s tím, jak ho známe z posledních deseti let v politice, kdy byl velice emotivní a nevyrovnaný ve chvílích, kdy dostal otázku nebo byl s něčím konfrontován. Mnohdy reagoval až nepříčetně a nesrozumitelně. A nyní potřebuje ukázat, že se ve svých téměř 70 letech naprosto změnil a je někdo úplně jiný. Ale hlavně potřebuje udržet nervy na uzdě, aby nebyl příliš konfrontován s těžkými otázkami, aby se nikdo nevyptával na platný rozsudek Evropského úřadu proti podvodům Olaf, na český soud, vyšetřování ve Francii, protiřečící si výroky k podpoře Ukrajiny…  To všechno jsou pro něj citlivé body a důvod, proč do diskusí nechodí. Nechá si to až na poslední dvě, možná tři debaty, kdy bude doufat, že se mu podaří vydržet v klidu. Pokud to zvládne, možná část voličů přesvědčí.

Co by mohl ztratit, pokud by do debat vůbec nešel?

Můžeme vidět už teď, že bývá - byť opatrně - kritizován za to, že se zbaběle bojí do debat chodit. On to sice vysvětluje tím, že už je v politice dlouho a všichni ho znají, ale to je alibistická, až průhledná výmluva. Kdyby do debat nešel vůbec, tak by tahle ta kritika ještě zesílila. Babiš i jeho kampaň jsou velice šikovní v tom, aby se o něm mluvilo - a ve chvíli, kdy by v debatách nebyl, rozebíraly by se v mediálních analýzách pouze výkony Pavla a Nerudové. Babiš by mohl sejít z očí a obávat se, že sejde částečně i z mysli, což by pro něj mohlo být fatální ve chvíli, kdy jsou preference všech tří hlavních favoritů velice vyrovnané. To je podle mě důvod, proč si nemůže dovolit vynechat debaty v televizích, které mívají milionové sledovanosti.

Proč by měl Andrej Babiš vsadit na strategii klidného konsensuálního politika? Neměl by se pokusit oslovit například možné příznivce kandidáta SPD Jaroslava Bašty?

Pokud se podíváme na Andreje Babiše a jeho sebeprezentaci za uplynulý rok, vystupoval jako skoro dokonalý chameleon, co se týče stylu komunikace a názorů. Je velice těžké říct, jaké jsou opravdu názory a hodnoty, které zastává, protože je mění pomalu jako spodní prádlo; téměř denně. Během roku si vyzkoušel veškeré možné polohy prezidentského kandidáta. Začal jako – řekněme - nadstranický kandidát, který nekritizoval ani vládu, to nechal na Aleně Schillerové a Karlu Havlíčkovi, stáhl se a jen si jel svoji agendu sebeprezentace. Ukázalo se ale, že mu to nepomáhá překročit stín a preference vlastní strany a získat nadpoloviční většinu v případném druhém kole. Během letních měsíců a jara tak naopak začal s rétorikou, která zaváněla až xenofobními a extremistickými názory, protiukrajinskými a téměř až proruskými narativy, které šířil na svých mítincích. Ani to mu ale nepomohlo pohnout s tím, kolik procent společnosti ho přijímá jako potenciálního kandidáta, a kolik naopak odmítá. Troufám si říct, že tohle je jeho poslední a jediná šance, jak se může snažit, aby někteří lidé zapomněli, proč ho nemají rádi a zvažovali, že ho budou volit. Nemyslím si přesto, že jeho kampaň bude konsensuálně pozitivní. Můžeme to vidět už nyní. Prostřednictvím svých médií, poslanců a firem kritizuje a útočí na všechny ostatní okolo sebe, byť tu špinavou práci nechává dělat všechny ostatní a sám se tváří skoro jako mladší bratr tatíčka Masaryka. Zároveň se také posunul do role, kdy fakticky kandiduje ne na prezidenta, ale na nějakého stínového premiéra: vlastně se nevymezuje vůči protikandidátům, ale vůči vládě.

Může tohle fungovat v debatách, kde budou ostatní kandidáti?

Myslím, že o poznání hůř. Bude tam moderátor a předpokládám, že se bude snažit debatu vrátit do kolejí prezidentské volby. Na druhou stranu to ještě neznamená, že to Babišovi ubere hlasy, protože jeho voliči od něj neočekávají extra výkony. Není šikovný a zdatný rétor, působí vždycky chaoticky a de facto každý od něj čeká, že debata bude z jeho strany spíš nezvládnutá. Pokud ji zvládne, je možné, že pár voličů zapomene, jak ho třeba neměli rádi za to, jak coby premiér zvládal pandemii, a uvěří mu, že se opravdu změnil a je opravdu tím umírněným a konsensuálním politikem, který to myslí s Českou republikou dobře.

Co v nadcházejících debatách potřebují zvládnout nebo ukázat další dva favorité, Petr Pavel a Danuše Nerudová?

Jediná věc, za kterou bývá Petr Pavel kritizován, je jeho předlistopadová minulost a jeho angažmá v KSČ a armádě. Jemu strašně dlouho trvalo, než byl schopný na to reagovat tak, aby své příznivce spíše uklidnil, že to není velký problém a něco, proč by měli při jeho volbě znejistět. Zamotával se v tom, ztrácel, působil nevěrohodně. Věřím, že v debatách zazní i tyhle otázky, a bude tak důležité, aby ukázal, že se s tím tématem dokáže popasovat s nadhledem a lehkostí - třeba říct, že z jeho pohledu jsou důležitější otázky směrem do budoucnosti a podobně. Co se týče Danuše Nerudové, ta se potřebuje vypořádat s nepříjemnou kauzou ohledně fungování Mendelovy univerzity. Oba dva mají zároveň společné to, že nemají politickou zkušenost a budou muset ukázat, že zvládnou obstát tváří tvář Andreji Babišovi, který je v politice deset let a často využívá nekalé praktiky. Na to nemusí být zvyklí a ukázalo se to i v jejich kampani, kdy Nerudové i Pavlovi trvá výrazně déle, než zareagují na nějakou kritiku. Je tedy otázka, jak obstojí, pokud na ně bude Andrej Babiš útočit, nebo pokud zazní nepříjemné otázky od moderátorů.

Televizní debata je specifický žánr, dá se říci, jaký typ schopností je potřeba, aby v něm člověk obstál?

Troufám si říct, že je to pohotovost a přesvědčivost odpovědí. Samozřejmě je možné se bavit i o obsahu a o tom, že by neměl být úplně scestný, ale k tomu pomůže právě i přesvědčivý přednes sdělení, které chtějí kandidáti přednést.

Je pro každého kandidáta laťka nastavená jinak? Mluvil jste o tom, že příznivci Andreje Babiše nepotřebují výborný výkon, Danuše Nerudová zase může narazit na jiná očekávání veřejnosti od žen ve vysoké politice, o kterých sama mluvila.

Částečně to tak je, ale nejsem si jistý, jestli jsou u Danuše Nerudové coby ženy opravdu očekávání tak odlišná. Spíš jde o to, že jakožto akademička se sice v médiích objevovala, ale nebyla zvyklá na přímou konfrontaci. Je jiná pozice vystupovat jako odborník a jiná být konfrontován s nepříjemnými, třeba i osobními otázkami. Petr Pavel zase má diplomatické zkušenosti, ale nebyl doposud mediálně příliš exponovaný. To pro něj může být stresová věc, debaty obecně jsou velice stresující. A pokud na to člověk není zvyklý a připravený, může působit strnule nebo zkoprněle. U Petra Pavla, který někdy působí chladně až racionálně pragmaticky, tak může být velkou výzvou, aby působil uvolněně a lidsky, ne jako „stroj“.

Jak se kandidáti na takové debaty připravují? Co s nimi jejich týmy dělají?

Samozřejmě nevím, jak k tomu přistupují jednotliví kandidáti, to se může lišit - stejně tak Andrej Babiš jakožto zkušený politik už asi nepodstupuje tak detailní mediální tréninky. Ostatní by se principiálně měli zaměřit na tři věci. Jednak na prezentaci svých silných stránek a vizí toho, čeho chtějí dosáhnout. Druhá věc je pak reakce na kritiku, případně útok na protikandidáta. A třetí je forma, jíž všechno prezentují. Nácvik prvních dvou bodů samozřejmě může probíhat jako brífink: vyměňují si se svými týmy rešerše, dělají si analýzy, vymýšlí odpovědi. Trénování formy už by mělo probíhat ideálně i na kameru při simulaci debaty, kdy bude buď někdo z týmu nebo najatý mediální trenér či novinář hrát roli moderátora nebo protikandidáta a budou si jednotlivé situace zkoušet. To znamená, aby se kandidát sám naučil třeba gesta směrem k protikandidátům. Kolikrát výrazně víc řekne to, jaký posunek nebo mimické gesto člověk udělá, než co konkrétně odpoví. Úsměv, nebo naopak opovržlivý výraz coby reakce na řečníka může znamenat víc než následná odpověď. To všechno jsou věci, na které by se kandidáti měli připravit. Co se trénuje hůř, je stresová zátěž. I když podstupujete nepříjemný trénink, míří na vás kamera a dostáváte těžké otázky, pořád ve skrytu duše víte, že to je jen zkouška a nesledují vás miliony lidí. Tohle se těžko natrénuje, i proto bylo pro kandidáty důležité, aby chodili do debat v minulých měsících a účastnili se kontaktní kampaně.

Debat bude hned několik. Kam přesně dorazí Andrej Babiš, bude jisté až v tu danou chvíli, ale budou se podle vás debaty lišit svým dopadem podle toho, kdy nebo na jaké televizi se konají?

Myslím, že tu rozdíl bude. Pokud v neděli zazní něco v České televizi, může to pak ještě pět dní rezonovat na sociálních sítích, žít si svým životem a být součástí kampaně. Pokud však něco zazní v debatě na Nově v předvečer voleb, ať už to bude něco dobrého, co se kandidátům povede, nebo to bude naopak nějaká kritika či výmysl, už nebude dost času, aby se to „prohnalo“ médii a sociálními sítěmi a bylo to třeba vyvráceno. Takže se zase vrací otázka, jestli Andrej Babiš bude mít vůbec tendenci vystupovat v debatě na Nově jako konsensuální a umírněný kandidát, když si tam může dovolit - s prominutím - lhát, kritizovat a šířit nesmysly. V tak krátké době už pak nikdo nezvládne do veřejnosti dostat realitu.

Anketa mezi podporovateli: Kritika pro nás nic nemění. Pavel bude dobře sloužit zemi, Nerudová vše vysvětlila