07:56
Dobré ráno……vítám vás při pondělním vysílání 26. srpna. Je to den velkých výročí: před 235 lety první člověk vystoupil na vrchol Triglavu, nejvyšší vhory Slovinska, před 193 lety byla založena Univerzita v Buenos Aires, před 47 začala válka za nezávislost Namíbie a tak dále a tak dále. Začneme jednou výmluvnou písničkou TADY…
09:00
Blíží se zásah Západu v Sýrii?Zdá se, že spirála stupňujícího se násilí v Sýrii dosáhla nového vrcholu. V polovině minulého týdne byly v bojích na předměstí Damašku nejspíše použity chemické zbraně. Podezření je ještě naléhavější po svědectví politickou nezávislostí proslulé organizace Lékaři bez hranic, jejíž lékaři prý léčili přes 3500 pacientů s „neurotoxickými symptomy“ připomínajícími účinky nervového plynu sarin (celkový počet obětí z minulé středy a čtvrtka se odhaduje až na 1400). Podle západních diplomatů je skoro jisté, že chemické zbraně použil syrský režim, který však naopak vinu připisuje rebelům. Režim teprve dnes povolil inspektorům OSN navštívit oblast, kde byly ničivé zbraně nejspíše použity.Barack Obama si o víkendu dlouze telefonoval s britským premiérem Davidem Cameronem a oba se shodli na potřebě „důsledné odpovědi mezinárodního společenství“. Obama se v sobotu sešel se svým týmem pro národní bezpečnost a diskutovali možné další kroky. Írán mezitím varoval Ameriku, aby „nepřekročila červenou linii“ v Sýrii, což by prý mělo „závažné důsledky“.Jasně se tak opět ukázala realita konfliktu v Sýrii, kde si Západ vybírá ze samých špatných řešení. Neintervenovat znamená přivírat oči před stále bezohlednějším konfliktem, ve kterém už zemřelo přes sto tisíc lidí. Intervenovat znamená vstoupit do komplikované sektářské války, která hrozí přerůst ve velký regionální konflikt.Článek o dilematech americké diplomacie na Blízkém východě je také článek „Obamův irácký syndrom“, který najdete v aktuálním vydání tištěného Respektu. Zpravodajské shrnutí víkendového dění v mezinárodní diplomacii najdete v TOMTO článku ze včerejšího vydání britského týdeníku Observer.
09:24
Co vám DJ přeje……je, aby do Česka přijela TAHLE kapela a aby lístky nestály víc než litr…


10:15
Unikátní zpráva z TimbuktuVčerejší vydání deníku Financial Times přineslo výtečnou reportáž z bájného saharského města Timbuktu, které vloni dobyli džihádisté hlásící se k odkazu Al Kajdy. Vedle historie města a loňského konfliktu článek popisuje zajímavé detaily z časů okupace náboženskými extremisty. Zmiňuje například skutečnost, že okupanti zakázali i používání písní a melodií coby vyzvánějícího tónu mobilních telefonů. Reportáž popisuje také způsob, kterým místní dokázali před zničením uchránit naprostou většinu z 25 tisíce cenných historických manuskriptů schraňovaných v institutu Ahmeda Baby:„Haidara a jeho kolegové v noci schovali manuskripty na kolečka a ty pak převezli do svých domovů. Historické dokumenty ukryli do kovových nádoby a naložili je do náklaďáků, které mířily na jih do hlavního města Bamako (bylo mimo kontrolu extremistů, pozn. T.L.). Další desítky tisíc manuskriptů ze soukromých sbírek byly tímto způsobem vypašovány z města, kde je islamisté chtěli spálit. „Dobře jsme věděli, že kdyby nás chytli, tak by se nám děly strašné věci, to jsme dobře věděli,“ říká Haidara a drží v ruce zbytky jednoho spáleného manuskriptu, který se zachránit nepodařilo.“V reportáži je dále popsán například příběh muže, který na okraji Timbuktu vedl vyhlášený hudební klub, který měl v logu velblouda hrajícího na saxofon. Hrálo se v něm pouštní blues, taneční rytmy a vystupovaly tu i v Evropě známé hvězdy malijské hudby. V lednu byl sever Mali osvobozen francouzskou armádou, ale Timbuktu pořád pronásleduje dědictví krátké války a okupace. Více už v reportáži Xana Rice, zkušeného afrického reportéra, který dříve psal pro Guardian a dnes reportuje ze západní Afriky pro Financial Times: ZDE
11:00
Mají Irové smysl pro humor?To vám napoví TAHLE epizoda ze seriálu „Father Ted“
13:00
V McDonaldu demonstrujíSice ne v Praze, ale za to v Americe. V době oběda je třeba si říct, že nejen v nejslavnější hamburgrárně, ale i dalších amerických fast foodech zaměstnanci stále častěji demonstrují proti příliš nízkým platům, které nestačí k přežití. Na podzim chystají větší vlnu protestů a to ideálně po celé Americe.Projevuje se tak obecnější trend: ve fast foodech nacházejí stále častěji místo lidé, kteří dříve pracovali v lépe placených zaměstnáních. Narozdíl od mladých lidí, studentů, kteří si zde obvykle vydělávali v minulosti, mají tito noví zaměstnanci více závazků - musí živit své rodiny a na to jim nízká výplata v jídelních řětezcích nestačí.V polovině pracovních pozic, které ve Spojených státech vznikly v minulých letech, jsou platy na úrovni minimální mzdy. Ta je ale tak nízká, že na přežití zaměstnanců obvykle buď dále doplácí stát nebo si hledají ještě druhý džob. Ve USA tedy sice klesají oficiální statistiky nezaměstnanosti, ale nová pracovní místa příliš nezvyšují jistotu a osobní spokojenost lidí. Více ZDE ATADY Asaf Avidan
13:37
Modré džínyVáš DJ v sobě k vlastnímu překvapení objevil slabost pro videoklipy Lany Del Rey, TADY vám jeden posilá…
14:00
Inspektoři OSN pod palbouPod palbou ostřelovačů se ocitl konvoj inspektorů OSN, který byl na cestě na předměstí Damašku, kde byly v minulém týdnu nejspíše použity chemické zbraně. Není jasné, kdo na bílé vozy s výrazným černým nápisem „UN“ střílel. Více ZDE. Dnes se v hlavním městě Jordánska setkávají zástupci Spojených států, Velké Británie a jejich spojenců a debatují o reakci na první použití této zbraně hromadného ničení od konce 80. let. Britský premiér Cameron požaduje akci do konce tohoto týdne.
14:302
+2=5Nevěříte? Přesvědčíte se TADY
15:00
Tour de Rwanda – kniha a film vypráví neuvěřitelný příběh vzestupu středoafrické země po genociděHodně pozornosti si v minulých letech získali cyklisté Rwandy, ano, čtete správě: cyklisté Rwandy. Ve Rwandě vznikla cyklistická stáj, která objíždí málo známé etapové závody konané po celé Africe (například domácí kopcovitou Tour de Rwanda) a lídr tohoto týmu vloni v Londýně startoval na olympijském závodě na horských kolech. Životní příběhy závodníků jsou napínavou metaforou toho, jak se Rwanda vzpamatovává z genocidy roku 1994, během které často soused vraždil souseda.Po dlouhé reportáži o těchto cyklistech v týdeníku The New Yorker, kterou napsal přední znalec Rwandy Phillip Gourevitch ZDE a po natočení dokumentárního filmu (trailer je ZDE), teď do obchodů míří první kniha. Objednat si ji můžete ZDE a přečíst si delší ukázku pak ZDE.
16:00
Bývalému šéfovi SPD vstávají vlasy……hrůzou. Aspoň to řekl reportérům týdeníku Die Zeit, který se ho ptal na názor na současnou německou předvolební kampaň. Respektovaného sociálního demokrata Franze Münteferinga (býval například ministrem práce ve velké koalici vedené Angelou Merkelovou, která Německo provedlo finanční krizí let 2008–2009) neštve agresitiva nebo populismus, ale nedostatek vize. „Nevidím žádnou perspektivu, vizi toho, kam by teď země měla směřovat a vyčítám ho hlavně kancléřce,“ tvrdí Müntefering, který pak pranýřuje nepřipravenou kampaň jeho vlastní strany, která v průzkumech na křesťanské demokraty Angely Merkelové ztrácí kolem patnácti procent.Zajímavý je ale jeden obecnější postřeh Münteferinga k rozdílu mezi německou pravicí a levicí. SPD podle něj doplácí na to, že neumí sama sebe chválit za reformy, kterými před lety sice popřela svůj volební program, ale zároveň nastartovala současný úspěch německé ekonomiky. SPD se k tomuto úspěchu dosud neumí přihlásit a proto úspěchy německého boomu sklízí Merkelová. Narozdíl od pravicových stran má podle něj německá levice mnohem menší schopnost vypořádat se s názorovými obraty. Pravicového politika, který ustoupí z ideologických pozic, jeho spolustraníci budou považovat za vychytralého lišáka; levicového lídra budou považovat za zrádce a bude hrozit rozkol strany (což se německým sociálním demokratům za vlády kancléře Schrödera stalo…). Celý rozhovor najdete ZDE
17:06
Pozvání do asijské architekturyPři čtení titulku se vám asi nejprve vybavily spektalulární, případně megalomanské mrakodrapy, kterými se asijská velkoměsta v minulém desetíletí proslavila. V hospodářsky rostoucím regionu ale vznikají i skromnější, ovšem neméně zajímavé stavby. Pozvání do knihy plné jejich snímků najdete v TÉTO fotoreportáži.
18:00
Ploužák na rozloučenouKam se ztratilo léto? ptá se váš DJ společně s Ivetou Bartošovou (ZDE). Přeji vám krásný večer!
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].