Tomasz Mackowiak

Polsko čeká rok blahodárné nudy

Jak tragická smrt prezidenta Kaczynského změní polskou politiku

Bylo to strašidelné, ale občas také legrační. Tak by se dal popsat nejen film či román, ale také poslední měsíc v Polsku, včetně nedávného televizního proslovu prezidenta Lecha Kaczyńského.

Knihou roku se na počátku ledna v Polsku nestal poslední díl Harryho Pottera, ba ani žádná jiná čtivá literatura. Polská veřejnost těžce a bez radosti čte a snaží se pochopit knihu Strach historika Jana Tomasze Grosse.

„Šedá je krásná“ – napsal před deseti lety Adam Michnik v eseji oslavujícím konečné vítězství demokracie ve střední Evropě.

Polsko se stále zmítá ve spárech postkomunistického komplotu, jehož sílu vládnoucí bratři Kaczyńští podcenili a nechali jeho strůjce vklouznout až do vlády.

Páteční večer byl jedním z nejdramatičtějších v Polsku za poslední léta. Bratři Kaczyńští dostali první velkou ránu ve svém tažení za očistu polského veřejného života od temných sil spojených s komunistickým režimem.

Když současná vládní garnitura v Polsku přebírala v roce 2005 moc, někteří komentátoři, či spíše vykladači úmyslů premiéra Jarosława Kaczyńského, tvrdili,

Polsko zažívá vášnivou a zásadní debatu – mají se žurnalisté i v soukromých médiích lustrovat? Diskuse se dotýká samotné podstaty dnešního Polska a vlastně postkomunistických zemí vůbec.

Polští novináři vedou mezi sebou válku. Sice jen mediální, o to však vášnivější.

Před týdnem už měl být varšavským arcibiskupem. Těsně před ceremonií však odstoupil. Lustrační skandál s arcibiskupem Wielgusem způsobil v polské církvi i celé společnosti chaos nevídaný snad od začátku 90. let.

Polské hnutí populisty Leppera se utápí v sexuálním skandálu. Ale byť je taková Sodoma a Gomora pro premiéra Kaczyńského už příliš, nahrává mu do karet.