fotograf
988napsaných článků
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
Genocida v Srebrenici byl válečný zločin, spáchaný v červenci 1995 během války v Bosně a Hercegovině. Genocida se zakládala na masovém, plánovaném vraždění zajatých civilistů, výhradně Bosňáků muslimského vyznání, mužů a chlapců. Událost je považována za jeden z největších masakrů v Evropě od druhé světové války a řadí se mezi nejhrůznější zločiny moderní evropské historie. Zavražděno bylo přes 8000 Bosňáků. Aktuální seznam pohřešovaných a zavražděných lidí v Srebrenici obsahuje 8373 jmen (z toho 74 žen a 33 dětí mladších 15 let), toto číslo však stále není konečné.
Dlouhé kachlíkové chodby potažené tenkou vrstvou černého uhelného prachu, kterými denně projdou stovky horníků. Řady omšelých plechových skříněk s nálepkami Baníku Ostrava v šatně, kde se před šichtou převléknou do „fáraček“. Výdejní okénko, kde nafasují polévku s chlebem, než je starý klecový výtah se syčením a praskáním odveze kilometr pod zem do labyrintu chodeb, kolejí a malých podzemních nádraží.
Nebývalých šestnáct let prováděla Angela Merkel z pozice kancléřky Německo a celou Evropu vážnými krizemi. Finanční, uprchlickou, válečnou, pandemickou. Napsat o tom všem paměti bylo, jak přiznala v nedávném rozhovoru s Barackem Obamou, náročnější, než si myslela. Ve výsledné autobiografii Svoboda ukazuje, jak se přijímala rozhodnutí, která formovala naši dobu a přibližuje vnitřní fungování politické moci. Poprvé také podrobně rozebírá, jak ji formovalo a ovlivnilo mládí strávené v komunistické části Německa. V rozhovoru pro Respekt na rozsáhlou biografii naváže. Autobiografii Angely Merkel v českém překladu vydalo nakladatelství Práh, které je partnerem akce.
