Alexandre Gajdamacký

Je načase říci hořkou pravdu. Ukrajina již několik měsíců prožívá velké oranžové zklamání. Viktor Juščenko a Julija Tymošenková, hrdinové boje o demokratickou Ukrajinu před čtyřmi lety, nedokázali splnit očekávání milionů příznivců a přiblížit svoji vlast k evropským standardům politické kultury a vlády zákonů.

Začínal prý „drobným prodejem“ zbraní ze skladů na Ukrajině a Slovensku, v Moldavsku a Bulharsku. Již minimálně osm let je považován za největšího soukromého pašeráka tohoto nebezpečného zboží.

Černý kůň prezidentských voleb 2008 Andrej Bogdanov pochází z městečka Solncevo, které je dnes již součástí Moskvy; mimochodem, zde má kořeny největší gangsterské uskupení postsovětského Ruska.

Kosovo zůstane součástí Srbska, nepřipustíme, aby naše slovanské bratry někdo ponižoval; pokud by došlo k nejhoršímu, jsme připraveni jednat i o rozmístění ruských vojenských základen v tomto regionu. Takové výhrůžné proslovy z Moskvy zaznívají čím dál častěji.

O tom, že Dmitrij Medveděv (42) bude na jaře 2008 zvolen prezidentem, nikdo v Rusku nepochybuje.

Demokracie na Ukrajině se rodí ztěžka a není vyloučeno, že na řadu přijdou další předčasné volby.

Anatolij Čubajs byl v Rusku mocným mužem. Za vlády prezidenta Jelcina se stal prvním místopředsedou vlády a z tohoto postu řídil ekonomiku Ruska včetně privatizace.

Ticho a dusný klid. Tohle po nedávných šestidenních demonstracích zažívá gruzínská metropole Tbilisi. Protesty proti politice prezidenta Saakašviliho a následné tvrdé zásahy speciálních jednotek policie skončily.

Blíží se parlamentní volby. Prezident Klaus má pocit, že by jeho strana nemusela vyhrát. Co udělá?

V autoritativním režimu prezidenta Lukašenka, podobně jako v někdejším komunistickém Československu, se stát nejrůznějšími způsoby snaží zbavit odporu opozice.

Cíl světí prostředky. Nepřítel musí být porážen za jakoukoliv cenu.

Prognóza předpovídá Rusku, kdy bude bohaté a mocné a z koho si má vzít příklad.

Rusko touží po členství v západních strukturách, přesto se neváhá pustit do sporu jako vystřiženého z časů studené války.

Na Olega Gordijevského v Rusku stále čeká rozsudek smrti za velezradu.

Americký radar v Brdech dostal před deseti dny vážného konkurenta. Během schůzky lídrů skupiny G 8 v Německu zaskočil ruský prezident Vladimir Putin svého amerického kolegu nečekanou nabídkou společného využívání Gabalinské radiolokační stanice (přezdívané Gabala) v Ázerbájdžánu.

V poslední době měli moskevští politici hned několik důležitých návštěv.

Estonsko přesunulo pomník rudoarmějcům a následovaly první nepokoje od pádu komunismu. Těží z toho vlády v Moskvě i Tallinnu.

Zemřel Jelcin. Pro jedny likvidátor Sovětského svazu, pro jiné rozmarný alkoholik. Právě jemu je však zavázána celá ruská elita – od Putina po oligarchy.

Sláva – česká policie „vyhmátla“ v uprchlickém táboře mezinárodně hledaného podvodníka z kruhu vysokých ruských bankéřů. Informaci o tom úspěchu tady minulý týden dostal každý, kdo si přečetl noviny. Zatčení ruského uprchlíka je ale jen jedním z mnoha zlomových okamžiků více než desetiletého příběhu s otevřeným koncem.

Co táhne víc? Bývalý mistr světa v šachu, či jeden z lídrů opozičního hnutí Jiné Rusko? Ať tak nebo tak, pro Garriho Kasparova byl Pochod nespokojených dárkem k narozeninám.

Obrovská země Evropy, rozlohou větší než Francie a šestá v počtu obyvatel. Má hospodářský i lidský potenciál odpovídající její velikosti, ale sama ještě vězí v postsovětské strnulosti.

Týž den, kdy EU slavila své 50. výročí, policie v Minsku mlátila a zatýkala demonstranty s evropskými vlajkami.

V březnu se mu splnil sen – stal se prezidentem Čečenské republiky. Kandidaturu Ramzana Kadyrovova navrhl osobně ruský prezident Vladimir Putin.

Diktátor Lukašenko, uražený a ponížený porážkou v energetické válce s Putinem, kritizuje ruský imperialismus. Prý by rád spolupracoval s Evropskou unií. Jen kdyby nechala na pokoji režim jeho osobní moci v Bělorusku.

Ekonomický tlak Ruska a Evropské unie může vyvolat krach hospodářství v Bělorusku a pád Lukašenka.

Šéf monopolního gigantu Gazprom, zásobujícího plynem značnou část Evropy, je typickým představitelem establishmentu, který vládne v Moskvě od přelomu tisíciletí.

Přišla zima, přišel „generál Mráz“ a s tímto spojencem má Kreml bohaté zkušenosti. I letos Evropa s napětím očekává rozuzlení energetické krize na východě.

Na ulici a hlavně na stavbách si jich už musel všimnout každý Čech. Obvykle plaší, na ježka ostříhaní, v horším oblečení než místní. Dělníci z východu se stali běžnou součástí české cesty ke kapitalismu. Češi o nich mnoho nevědí a v našem bezprostředním okolí tak existuje paralelní svět, jehož skutečnou tvář si neumíme představit. Ke změně k lepšímu by přitom stačilo poměrně málo. A vydělali by všichni.

Se ztrátou pozice supervelmoci se Moskva nesmířila. Nyní se ukazuje, že se nehodlá smířit ani s poklesem své populační váhy. Právě proto prezident Vladimir Putin vyhlásil program „velkého návratu“ etnických Rusů.

Propaganda Kremlu vykresluje Michaila Saakašviliho jako pouhou loutku v rukou západních nepřátel Ruska. Jeho přívrženci naopak tvrdí, že mladý a Západem respektovaný prezident je jedinou nadějí této země.