Ranní postřeh Věry Jourové: Co musíme udělat v časech, kdy se nám v obývácích usadila geopolitika

Nemám ráda Nový rok. Jsem v ten den víc náchylná sledovat různá znamení. Některá byla k nepřehlédnutí. Například 1. ledna 2011 jsem bosou nohou stoupla rovnou z postele na mrtvého holuba, kterého mi z lovu na balkoně přinesl kocour Olda. A jindy zase, před pár dny, vidím ve svém obýváku pavouka slaňujícího ze stropu. To by šlo i při mé hrůze z pavouků přežít. On ale přistál na hlavě realisticky vyvedené hororové panenky Wednesday Addams, která seděla na stole. Přistál tam a děsil mě. Jestli tohle není znamení, pak nevím co už.

Rok 2011 předznamenaný mrtvým holubem nestál za nic. Samé osobní průšvihy, nezdary a beznaděj. Chtělo to zatnout zuby a zabojovat. Potíže byly ale přehledné, jejich řešení jsem měla plně v moci. Měla jsem jasný pocit, že si život řídím sama, mám na to síly a nikoho dalšího nepotřebuji ani se ho nedovolávám. Letos je to jiné.  Mysl nám zaměstnávají a úzkost způsobují věci, které sami řešit nemůžeme, které nás přesahují. Do obýváků se nám nastěhovala geopolitika a historie poněkud vymknutá z kloubů.

Nepředstavitelné se stává skutečností, překvapení přicházejí v rychlém sledu a nedají se snadno pochopit, natož se s nimi srovnat. Očekáváme řešení z horních pater politiky, chceme spíš akci než proces, rychlou, srozumitelnou a účinnou. Pokud nám jako placebo nestačí sliby, jsme nespokojení. Všímám si reakcí lidí kolem sebe, na jedné straně fatalismus, na druhé volání po silné ruce. Obojí je velké varování pro demokracii, rezignované občany lze snadno přetavit v lehce manipulovatelný dav.

Hned první dny nového roku šly zlé předtuše vstříc. Nemohu zaplašit pocit studu a hanby z poslechu projevu pana Okamury a z následných obhajovacích reakcí. Hrozné je, co zaznělo, hroznější je následné ticho nebo banalizace. Vysvětlení, že mluvil ke svým voličům, mě nedojímá. Svoboda slova politiků jistě musí být a je chráněna. Slovo politika však má daleko větší dosah a dopad než slovo běžného člověka. Měl by v něm být respekt k faktům, vědomí odpovědnosti a slušnosti (chtělo se mi napsat morálky, ale prý je to staromódní).