Zakročit proti stavbě ve svém okolí bude těžší. V Senátu prošla rozsáhlá a sporná novela stavebního zákona, který mimo jiné vyřazuje občanské spolky z velké většiny povolovacích řízení. Končí tak dlouholetá praxe, kdy veřejnost mohla přes spolky vznášet námitky a tlačit na to, aby stavbaři svoje projekty upravili s ohledem na zájmy starousedlíků.

Do stavebního nebo územního řízení už budou mít přístup jen bezprostřední sousedé. Ekologické spolky zůstanou ve hře pouze u největších staveb, na které je třeba mít speciální posudek dopadů na životní prostředí (EIA).

Příznivci spolků, kterým chybělo při hlasování pět hlasů, považují nový stav za velký dopad do občanských a majetkových práv.  „Občané ztratili svá práva připomínkovat stavby – poprvé od listopadu 1989,“ řekla po hlasování senátorka Renata Chmelová KDU-ČSL.

Vyřazení spolků se do rozsáhlé novely dostalo až ve sněmovně na návrh poslance ČSSD Jaroslava Foldyny. Podle něho jsou dnes spolky zbytečnou brzdou, která komplikuje investorům život – často za cenu účelových obstrukcí nebo vydírání. Tento názor nakonec měl převahu i v Senátu. „Novela stavebního zákona vykročila správným směrem a snaží se o ukončení vyděračské praxe mnoha spolků, které se jako pijavice přisály ke stavebnímu řízení a snaží se paralyzovat často strategicky důležité stavby a investice,“ prohlásil senátor Ivo Valenta.

Čtěte také: Stavební zákon se vrací k totalitním praktikám, varuje senátorka

Hlavní smysl spolků ale spočívá v tom, že reprezentují nebo zastupují občany, kteří se snaží proti stavbám ve svém okolí nějak angažovat nebo dotlačit stavebníky k ústupkům, případně přidat do řízení nové informace, ke kterým by se úřad třeba ani nedostal, například pokud jde o ochranu přírody, o chybu v projektu nebo o porušení postupů. Přímá účast v řízení navíc umožňuje mít přehled o tom, jak se proces vyvíjí, a dává prostor také k odvoláním.

V Senátu se jednak hlasovalo o tom Foldynův návrh úplně vypustit a vrátit znění do původního stavu. V jiném hlasování šlo o kompromisní návrh, kdy by se do stavebních řízení směly hlásit aspoň místně příslušné spolky. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která zákon hájila jako garant, měla v prvním případě neutrální stanovisko, v druhém případě byla proti s námitkou, že kompromisní návrh by v předloženém znění procedury ještě víc zkomplikoval.

Celá novela má 103 stránek a 135 novinek; velká část přibyla až přes pozměňovací návrhy ve Sněmovně, což debatu výrazně zkomplikovalo. V Senátu se nakonec změnilo jen několik, byť důležitých bodů. Z novely vypadly například úpravy, kvůli kterým by bylo složitější – a v některých případech nemožné – přezkoumat takzvaná závazná stanoviska, což podle senátorky a zpravodajky zákona Jitky Seitlové mohla být dobrá nahrávka pro korupční praktiky.

Prošlo ustanovení, podle něhož by Praha a Brno měly mít nový územní plán nejpozději do roku 2022, i když byla snaha termíny prodloužit. Neprošly návrhy na zjednodušení života pro lesní školky a také poměrně radikální body považované některými za protiústavní, které by umožňovaly u pozemků určených k vyvlastnění začít stavět ještě před tím, než je stát od majitelů získá a než se vlastnictví přepíše na katastru.

Odstranily se naopak dvě chyby, které by mohly vést k tomu, že u staveb energetické infrastruktury – které půjde nově budovat bez povolení, ale jen na ohlášení – mohlo dojít k obejití vlastníků. Vypadl také pokus firmy ČEPS dostat do zákona přílepkem novinku, podle které by vedení nejvyššího napětí muselo v zástavbě povinně vést nad zemí, což by v kombinaci s dalšími paragrafy vedlo k jednoduššímu dosažení cíle bez starostí s veřejností a s majiteli dotčených pozemků.

Senát také znovu zavedl povinnost, aby před vyvlastňováním pozemků kvůli energetické infrastruktuře stavitel nabídl majitelům aspoň osminásobek odhadní ceny pozemku, jak to je u dálnic nebo u železnic. Osminásobek měl pro energetiky původně odpadnout.

Senátní upravená verze nyní putuje zpět do Sněmovny. Poslanci ji do voleb mohou buď přijmout, nebo zamítnout a vrátit se ke svojí původní verzi. V této finální fázi už nelze v normě nic opravovat, lze jen přijmout jednu ze dvou verzí. Spolky nemohou spoléhat ani na veto z Hradu – postoj prezidenta Miloše Zemana k „ekoteroristům“ je všeobecně znám.