Trumpův protipotratový dekret ohrozí zdraví statisíců lidí, nejen žen

Velké pozornosti se dostalo fotografii, na níž Donald Trump podepisuje prezidentský dekret týkající se potratů. Činí tak totiž obklopen skupinou mužů, což je dosti absurdní podívaná vzhledem k tomu, že jde o problematiku primárně se dotýkající žen. Jakkoliv je symbolika tohoto okamžiku významná, stočme pozornost k tomu, co vlastně nový prezident jen pár hodin po vstupu do funkce podepsal. Jde o dekret specifikující pravidla, za jakých může americký stát finančně podporovat zahraniční či mezinárodní nevládní organizace, a to v závislosti na tom, jak se tyto organizace stavějí k potratům.

V českých médiích se objevily jen stručné zmínky o „boji proti potratům“, který prý Trump zahájil. Případně „típnul žílu neziskovkám, které měl rád Clinton“, jak nesmyslně píší Parlamentní listy. Nebo že dekret jen obnovuje starší výnosy, které zaváděli předchozí republikánští prezidenti, třeba Ronald Reagan, a jejich demokratičtí nástupci je zase rušili. To ovšem není přesné: Trump neobnovil nařízení v předchozím rozsahu, naprosto zásadně ho rozšířil.Zatímco v předchozích letech - za Reagana nebo Bushe mladšího - se tato pravidla vztahovala pouze na americkou pomoc související s reprodukcí (USA nyní zahraničím nevládním organizacím v tomto „ranku“ pomoci vyplácí asi 600 milionů dolarů ročně), Trump tuto „potratovou“ podmínku rozšířil na veškerou finanční pomoc související se zdravím (celkem Spojené státy posílají „zdravotnickým“ nevládkám více než devět miliard dolarů v šedesáti zemích).Co přesně to znamená, Bílý dům zatím nevysvětlil a neupřesnil. Nicméně jak zástupci nevládních organizací, tak řada senátorů a senátorek včetně republikánských varují, že je ohroženo financování zdravotní péče, která s potraty nijak nesouvisí – léčba malárie, AIDS či dětských nemocí. A může mít tedy dopad na zdravotní péči nejen pro ženy, ale i pro muže a děti.

Podporovat finančně provádění potratů v jiných zemích zakazují americké zákony už od poloviny sedmdesátých let.  V roce 1984 však Ronald Reagan rozšířil tento zákaz také na zahraniční nevládní organizace, které potrat svým klientkám byť jen doporučují jako možnost či o něm poskytují informace, ale samy přerušení těhotenství neprovádějí; případně provádějí, ale procedury financují z jiných zdrojů.

Proto se dekretu s oficiálním názvem Mexico City Policy přezdívá „global gag rule“ - protože se jím de facto „nasazuje náhubek“ organizacím ucházejícím se o finanční podporu americké vlády. Pokud o peníze nechtějí přijít, musejí přestat potraty i jen zmiňovat. Dekret po nástupu do funkce zrušil demokrat Clinton, republikán Bush mladší ho obnovil a demokrat Barack Obama ho zase zrušil.

Ale nejde jen o ideologii. Nakonec z potratů nejsou nadšeni – přestože je jim to podsouváno – ani lidé, kteří jejich legální existenci obhajují. Smysl dávalo zrušení dekretu také proto, že existuje řada indicií, že neplní svůj hlavní cíl: při jeho zavedení neklesá počet provedených potratů, jak argumentoval třeba Bush junior, ale naopak roste.

Podle studie provedené univerzitou ve Stanfordu v roce 2011 ve dvaceti zemích subsaharské Afriky významně vzrostl počet potratů poté, co George W. Bush „gag rule“ obnovil. Mimo jiné také proto, že kvůli výnosu se omezily dodávky antikoncepce do těchto zemí, které tamním lidem zprostředkovávají často výhradně právě nevládní organizace.

Jak varuje třeba Geeta Rao Gupta, zástupkyně ředitele Dětského fondu OSN (UNICEF), podle nových pravidel by tak měla přestat proudit americká finanční pomoc třeba organizacím, které pomáhají lidem s HIV/AIDS - a to jen proto, že jejich zaměstnanci budou o možnosti potratu informovat těhotnou HIV pozitivní ženu, která se na ně obrátí o pomoc. A že nemíří vedle, lze usoudit i z faktu, že prezident Bush z „gag rule“ dekretu vyjmul organizace poskytující pomoc lidem nemocným HIV/AIDS; Trump tak neučinil. V reakci na jeho rozhodnutí už oznámila nizozemská vláda plán založit mezinárodní fond, který by ztráty vykryl.