Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Poslední váhající voliče vehnalo do náruče ANO lithium

Se sociologem Danielem Prokopem z agentury Median o volební výhře Andreje Babiše a stydlivých voličích

02
Autor: Milan Jaroš

V předvolebních průzkumech váš Median dobře trefil SPD, ODS, Piráty a sílu STAN, na druhou stranu jste o 4–5 procentních bodů netrefili ANO a ČSSD. Proč ten rozdíl?

Ty odchylky jsou dány v prvé řadě tím, že 42 % voličů se rozhodlo o volené straně až v posledním týdnu. Náš poslední sběr dat, formou osobního dotazování, měl střed okolo 6. října, tedy dva týdny před volbami. Rozhodnutí váhající skupiny jsme nemohli zachytit. A proč zrovna ANO a ČSSD? Zaprvé došlo k velkým přelivům ve finále kampaně. Přes 35 procent jinak stabilních voličů - lidé nad 60 let - se rozhodlo koho volit také až v posledním týdnu. Do té doby váhali. A za druhé, zhruba třetina voličů ČSSD z roku 2013 se přesunula k ANO, byť z dat na začátku října to vypadalo na 22 %. Celkově podle našich dat pro ČT téměř 40 procent lidí nad 60 let volilo ANO, což je enormní číslo.

Co nakonec tuhle váhající skupinu přesvědčilo hlasovat pro ANO?

Obecně Andrej Babiš měl dobře zacílenou kampaň na nové voliče. Těmi jsou dnes starší lidé, často penzisti, zatímco před posledními volbami to byla produktivní část populace. Jednak asi zafungovala “smlouva s občany”, kterou lidé dostali do schránek a dostala se i k lidem, kteří nesledují moc politiku v médiích. Podle našeho výzkumu pro ČT patřil mezi nadprůrměrně mobilizující i slogan s variantami něco dělat/zařídit a “neblábolit”. Bylo to totéž jako “řídit stát jako firmu”, s čímž přišel Andrej Babiš při posledních volbách, ale bylo to méně korporátní, byznysové. Se světem byznysu není starší populace obeznámená, neoslovuje ji, ale neblábolit, tomu rozumí všichni. A finální tlak pak byla kauza lithium.

Jak zafungovala?

Z našich průzkumů pro ČT vyšlo, že každého desátého voliče, který se rozhodoval v posledním měsíci, tahle kauza přiměla změnit stranu. A nejčastěji volili právě ANO. Zejména na starší lidi zafungovalo tvrzení ANO, že se ČSSD snaží ukrást zemi národní bohatství. Lithium byla další z věcí, jíž jsme nedokázali plně zachytit v předvolebních modelech, protože i ta kulminovala krátce před termínem voleb.

Daniel Prokop
Daniel Prokop • Autor: Matěj Stránský

Jaké byly další faktory?

Myslím, že jsme trochu podcenili - a teď myslím nejen výzkumníci veřejného mínění, ale také politologové nebo média - několik souvisejících trendů. Třeba že když z voleb uděláte referendum o Andreji Babišovi, což se stalo, tak ho prostě bude volit velká část z těch skoro 40 procent lidí, kteří mu důvěřují. Andrej Babiš to referendum vyhrál hlavně u generace nad 55 let, protože ta je méně levicová než před deseti lety, přitom se více se bojí zmatku globální společnosti, čímž tíhne k autoritám, a zároveň je často nespokojena s vývojem po roce 1989. Výrazná osobnost kritizující polistopadový vývoj, která ale není přehnaně radikální a je generaci 55 plus blízká věkem i mluvou jako právě Andrej Babiš, pak v této logice musí dopadnout dobře - jakkoli mu zrovna několik procentních bodů v důvěře ubylo.

A co obecně propad tradičních stran?

Smrtící pro tradiční strany bylo i to, že se celý předvolební měsíc nemluvilo o tématech, ale politice jako takové. Kdo bude s kým v koalici, jak dopadne stíhání Babiše, jak změnit či nezměnit volební systém. Část lidí neustálé řešení politiky a politikaření vedla k názoru, že je prohnilá a musí volit alternativu – ať už v podobě Pirátů, SPD nebo ANO coby čerstvějšího a “neblábolícího” proudu současného establishmentu.

Budete na své výzkumné metodě něco měnit, abyste dokázali lépe zachytit všechny proudy ve společnosti?

Zvažujeme, že budeme kombinovat metodiku. Teď sbíráme data v osobních rozhovorech, které jsou přesnější, ale vyžadují delší čas na provedení i zpracování, a tím pádem mají ve srovnání například s telefonáty nebo online dotazníky zpoždění. Online či telefonní průzkumy lze dělat blíže k termínu voleb a lépe by měly umět zachytit volatilnější část populace, jinými slovy voliče, kteří do poslední chvíle váhají. A některé části populace asi popisují i lépe. Ale i tak se nám nepodaří podchytit všechno.

Například?

Třeba před volbami jsem nevěděl, že Andrej Babiš měl 17. října třičtvrtěhodinový přátelský rozhovor na televizi Šlágr TV. Tuhle stanici, kterou pražský volič zřejmě ani nezná, sleduje okolo 15–20 % lidí nad 60 let. A dost často právě lidé z venkova, kde ANO bralo voliče KSČM a ČSSD. Kdybych dokázal sledovat všechny podobné maličkosti, asi bych byl u preferencí ANO, jemuž začala procenta popularity od přelomu srpna a září klesat, opatrnější v odhadu trendu.

Francouzská agentura Ifop, ale i další, přesně trefila ve svých průzkumech výsledky jak prezidentských, tak parlamentních voleb ve Francii. Proč to ve Francii jde, a u nás ne?

Ifop je špičková agentura a trefili se velmi přesně. Jenže to měli v něčem jednodušší. Naprostá většina Francouzů, 74 %, si byla poslední týden před volbami jista svojí volbou. Naopak u nás byla tato jistota maximálně 55procentní. Ifop také sbíral poslední výzkum tři dny před volbami, což u nás není možné. Poslední publikované české výzkumy mají často střed sběru čtrnáct dní před volbami. A ve Francii je také stabilní politická scéna, až tedy na letošní novinku v podobě Macronova hnutí. U nás se každých voleb účastní nová strana, která má značnou část tzv. shy voters - voliče, kteří často nepřiznají v průzkumech svoji preferenci. Což také zahýbá s výsledky.

Takže žádná inspirace ze zahraničí?

Naopak, inspirace z Francie pro nás tu je. Třeba právě kombinace metodik nebo to, že dělají reprezentativní vzorky podle profesních klasifikací a také umí dobře pracovat s úvody otázek, aby se lidé nebáli přiznat, že volí radikální stranu. Těžko nicméně najít zázračnou metodiku, jež trefí vše napříč časem a politickým spektrem. My například u nerozhodnutých voličů sledujeme stranu první volby, ale jistou váhu dáváme i dalším zvažovaným stranám. Publikujeme volební jádra a potenciály jako nejhorší a nejlepší scénáře stran. Přiznáváme tu nejistotu. Kdybychom to nesledovali, nedošli bychom k tomu, že velmi solidní šance na vstup do Sněmovny má STAN a ani k relativně správnému odhadu Pirátů. Hlavně za STAN jsem rád, protože jsme jim vstup do sněmovny odhadovali jako jediný publikovaný výzkum.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte