Miloš Zeman prohrává nejen s tajnými službami

Miloši Zemanovi se příliš nevyplatila slova, která pronesl nedávno na adresu tajné služby. Jsou to „čučkaři“, „plácají“ a měli by „raději pátrat po islámských teroristech“. My, občané, samozřejmě na rozdíl od něj nemáme dost informací, abychom pravdivost jeho slov o tajné službě posoudili, ale okamžitě se ozvali ti, kteří mají k dispozici dost fakt, aby byli schopni rozklíčovat míru plácání lidí z tajné služby.

BIS se zastala vláda, poslanci napříč stranami včetně některých okamurovců, výjimku tvořili komunisté. V úterý se pak BIS zastal vlivný senátní výbor pro zahraničí a bezpečnost. Většina z těch, kteří promluvili na podporu BIS, měla k dispozici tajnou verzi výroční zprávy této služby. Politici tedy jistě věděli, že kritika ruské špionáže, hybridní války vedené Moskvou, čínských rozvědných aktivit nebo domácích manipulací a zlodějin v ekonomice - tedy to, co zaznělo ve zprávě -  je podloženo informacemi, indiciemi a souvislostmi.

Samozřejmě tutéž tajnou zprávu měl k dispozici prezident Miloš Zeman. Jeho výklad práce BIS se ale velmi liší od dalších zainteresovaných a je naprosto osamocený. Buď prezident popsaná fakta nepochopil, nebo je veřejnosti vyložil účelově. Pravda může být obojí – a oba důvody dělají z Miloše Zemana prakticky nepoužitelnou osobu pro Západ i Východ.

Pro ty první, spojence z Evropské unie a NATO, je nepřijatelné, aby prezident takovým způsobem zlehčoval práci tajné služby. Zejména v době, kdy Západ čelí rizikům ideologického a dezinformačního tlaku Ruska na rozpad evropských a transatlantických struktur i hrozbě masivní kybernetické špionáže z Číny. Je jisté, že tím, kdo určitě ví o práci a objevech BIS skoro tolik jako čeští politici, jsou přátelské západní tajné služby a vlády, pro něž pracují. Pro západní spojence se Zeman svým evidentně mimózním odsudkem BIS úplně odepsal.

Problém je, že Miloš Zeman začíná být kvůli nekontrolovatelným výrokům nepoužitelným i pro Východ. Čínu začal prohrávat letos na jaře, po zhroucení tamní společnosti CEFC, prezidentova investičního favorita v Česku. A tento týden pravděpodobně prohrál i Huawei. Z bezpečnostních služeb přišlo varování, že českým prezidentem hájená společnost může být nástrojem čínské kyberšpionáže. A Česko je pro Huawei branou do střední Evropy. I v Pekingu už možná pochopili, že Miloš Zeman coby ochránce čínských aktivit moc neposlouží.

Rusko sice umí využít Zemanovy veřejné projevy pro svou propagandu – jako důkaz, jak příznivě je vnímáno v některých zemích Evropské unie. Ale i Moskva už asi ztratila jakékoli iluze, že by dokázal v Evropě nebo v NATO protlačit nějaký podstatnější zájem Kremlu. V tomto směru drží Miloš Zeman v ruce možná poslední kartu – prosazení dostavby Temelína či rekonstrukci Dukovan ruskými firmami.

I v tom ale tahá za kratší konec: tajné služby a další bezpečnostní instituce vnímají tuhle možnost jako značné bezpečnostní riziko.  Je zřejmé, že po tom, jak Zeman napadl BIS, nemohou tajné služby změnit názor ani pod prudkým prezidentským tlakem. Naprosto by ztratily kredit u spojenců i velké části tuzemské veřejnosti.

Miloš Zeman však umí překvapit. Už několikrát v jeho životě to vypadalo, že svůj boj o moc a vliv prohrál, že končí – ale on se zvedl a zase zvítězil. Dá se tedy s napětím čekat, s čím ještě tento muž přijde. Nicméně na výběr už moc nemá.