Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Líbánky mezi Tureckem a Islámským státem dávno skončily

S válečným zpravodajem týdeníku Der Spiegel o vztahu Turecka a Islámského státu

Islámský stát (ilustrační foto, Reuters)
Islámský stát; ilustrační foto

Prezident Miloš Zeman minulý týden vyvolal diplomatickou roztržku, když v debatě s občany ve Vintířově na Sokolovsku označil Turecko za faktického spojence Islámského státu. Ministerstvo zahraničí v Ankaře označilo jeho slova za směs “lží a urážek”, ale Zeman si stál za svým. Je tedy Turecko fakticky spojencem Islámského státu?  „To je příliš paušální soud, a proto nesmysl. V Turecku od 2015 došlo k několika masivním útokům spáchaným IS, mnoho Turků i cizinců sympatizujících s IS bylo zatčeno. Líbánky, které mezi Tureckem a džihádisty probíhaly v letech 2013 až 2014, dávno skončily - a také IS považuje Turecko za svého nepřítele,“ říká Christoph Reuter, oceňovaný blízkovýchodní válečný zpravodaj týdeníku Der Spiegel a autor knihy Černá moc: Islámský stát a strategie teroru.

Kurdy, kteří proti džihádistům statečně bojovali, ovšem Turecko vnímá coby větší hrozbu než IS. Proč?

Je to složitý trojúhelník vztahů. Turecko má větší obavy ze separatistických Kurdů, protože vychází z toho, že mají silnou oporu v lokálním obyvatelstvu. A takovou oporu v obyvatelstvu IS nikdy neměl. Část tureckého tzv. hlubokého státu, tajných služeb, chtěla IS použít, tolerovat, aby se stal pomocnou silou v boji proti Kurdům. To ale automaticky neznamená, že Turecko k IS chovalo zvláště těsné vztahy.

Máme nové poznatky o vazbách mezi Tureckem a IS, které před dvěma třemi lety známé nebyly?

Ne, protože fáze aktivní tolerance IS opravdu v roce 2015 skončila. Předtím se ukazovala třeba na humanitárních hraničních přechodech mezi Tureckem a Sýrií, které byly určené pro transport humanitárních dodávek do území ovládaného syrskými rebely. Přes IHH, islamistům a turecké vládě blízké humanitární organizaci, byli do Sýrie převáděni i džihádisté. To jsme viděli: máme fotografie, důkazy. Dále například v roce 2014 během bojů o Kobání byla hranice u tohoto města utěsněná a Kurdové byli odříznutí od pomoci. O šedesát kilometrů dále však byla turecká hranice otevřená a směrem na území IS normálně proudil materiál, který nebyl příliš kontrolován. Turecko zjevně IS za velkou hrozbu nepovažovalo.

Zeman jako argument pro své tvrzení uvádí, že Turecko pomáhalo Islámskému státu logisticky, například tím, že od něj ilegálně kupovalo ropu.

Každý v regionu tuto naftu a ropu kupoval, neboť IS prodával velmi lacině. Pašovala se ke Kurdům do severního Iráku, do Turecka, směrem k syrským rebelům - a kupoval ji i Asadův syrský režim. Taková bývá válečná ekonomika: kupuje se tam, kde to je levné a možné. Ani IS nevadilo prodávat ropu svým nepřátelům a polopřátelům.

Kurdové bojující proti Islámskému státu
Kurdové bojující proti Islámskému státu • Autor: Globe Media / Reuters

Dodávalo Turecko Islámskému státu zbraně?

Víme o dodávkách, které turecká zpravodajská služba MIT organizovala pro jiné islamistické, salafistické skupiny rebelů, ale nikoli pro IS. Pro to nikdy doklady nebyly. Je nicméně prokázané, že v počátcích IS byli vysoce postavení džihádisté nerušeně léčeni v odlehlých nemocnicích na východě Turecka. A neexistovala tu snaha tyhle lidi zadržet.

Jakou roli Turecko přesně sehrálo při cestách zahraničních džihádistů do Sýrie?

Je to šedá zóna. Turecká hranice byla od léta 2012 do roku 2015 v zásadě otevřená pro všechny. Syřané chodili oběma směry, hranici do Sýrie zde překračovali novináři, humanitární pracovníci i novináři. Tohle není důkaz turecké pomoci IS. Je zjevné, že v Turecku dlouho nepanovalo úsilí kontrolovat, kdo se vlastně přes hranici snaží dostat. Letiště v Hatay poblíž syrských hranic vypadalo jako VIP sezení Al-Káidy; nikdo se moc neptal, proč sem v lednu, během zimy, přilétají mladí muži z Alžírska, Tuniska či Saudské Arábie. V době, kdy tam nikdo na dovolenou nejezdí. Současně do země přes léto opravdu miliony cizinců na dovolenou cestují, a to i na jihovýchod Turecka blízký Sýrii. Džihádista není tak nápadný, jak to bývalo třeba v jistých oblastech Pákistánu, kam opravdu na dovolenou necestuje nikdo.

Objevují se obvinění, že Turecko nyní používá bývalé bojovníky IS v jednotkách, které na severu Sýrie bojují proti Kurdům.

Oblíbeným argumentem kurdské a syrské režimní propagandy je, že Turecko používá IS v kurdském Afrínu. To není pravda. V Afrínu za Turky bojovali syrští rebelové z arabských oblastí, které dříve ovládli Kurdové, z oblastí, které jsou už delší čas pod kontrolou Turků, nebo z východu Sýrie, kde předtím bojovali proti IS. Byli to mimochodem syrští rebelové s vazbami na Turecko, kteří IS počátkem roku 2014 vyhnali ze severozápadu Sýrie do Rakky, jež se později stala jejich centrem. Tam IS uspěl jen díky nepřímé pomoci syrského režimu, který bombardoval umírněné rebely a džihádisty nechával v klidu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1367
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte