Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Demonstrace v Moskvě jsou občanskou zkouškou Putinových dětí

S komentátorem TV Dožď a Deutsche Welle Konstantinem von Eggertem o nejnovějších protestech v Rusku

Sobotní demonstrace v Moskvě
Sobotní demonstrace v Moskvě • Autor: Alexander Zemlianichenko, AP/ČTK

Minulou sobotu v ulicích Moskvy už druhý víkend v řadě protestovaly tisíce lidí. Vadí jim, že státní úřady znemožnily kandidaturu několika nezávislým opozičním politikům v blížících se volbách do moskevského zastupitelstva. Policie a armáda proti demonstrantům v sobotu 27. července tvrdě zakročila, v ulicích  bylo zatčeno 1373 lidí a desítky dalších skončily po tvrdých zákrocích policistů v nemocnici. Organizátoři demonstrací oznámili, že v protestech budou pokračovat, i když policie všechny výrazné tváře protestního hnutí pozatýkala. Budou tedy v Moskvě další demonstrace? A mají vůbec nějaký význam? Podle ruského politického komentátora Konstantina von Eggerta jsou protesty hlavně občanskou zkouškou mladé generace Rusů, kteří během svého života nepoznali jiného vládce než Vladimira Putina.

Každých pár let dojde v Rusku k politickým protestům, kdy tisíce, někdy desetitisíce lidí protestují za demokratické volby a proti režimu. Poslední dva víkendy proběhly v Moskvě protesty tisíců lidí, kteří demonstrovali za demokratické volby do městského zastupitelstva. Jsou tyhle protesty v něčem specifické? Není to jen další z mnoha pokusů o budování občanské společnosti v Rusku, který režim potlačil?

I tento protest je samozřejmě pokračováním velkých protestů z let 2011 a 2012 za skutečně spravedlivé volby. Ty současné se liší v tom, že teď je to protest mladých lidí. V letech 2011 a 2012 byla velká část demonstrantů ve středních letech. Poprvé vidíme protestovat ty, kteří prožili celý svůj život za vlády Vladimira Putina, od narození až do dospělosti. Nepoznali žádný jiný režim a žádného jiného lídra státu. Tyhle protesty tedy představují jakýsi občanský test generace, která se narodila na přelomu tisíciletí. Jak jste řekl: protesty tu byly dříve a budou tu i dál. Tyhle protesty opravdu režim nepoloží. Ale jsou připomínkou, že v Rusku je ještě pořád aktivní menšina, která nesouhlasí se současným politickým systémem. Právě mládí protestujících je v tomto ohledu symbolické.

Konstantin von Eggert
Konstantin von Eggert • Autor: Petr Horký

Protesty byly specifické i tvrdostí, s jakou byly potlačeny policií a armádou. Podle nevládní organizace OVD-Info bylo zatčeno 1373 lidí, což je nejvíce od protestů v roce 2012. Přitom se co do počtu lidí jednalo o relativně malý protest (odhady se pohybují od 3,5 do 20 tisíc demonstrantů – pozn. red.). Také důvod protestů nebyl tak zásadní – šlo jen o obecní volby. Proč byl zásah tak razantní?

Od Putinova tzv. znovuzvolení v posledních tzv. „volbách“ v roce 2018 se režim soustředí na blížící se přechod moci v roce 2024, kdy by měl Putin podle ústavy odstoupit po dokončení druhého prezidentského období v řadě. Otázka, jak technicky vyřešit předání, respektive udržení moci současného režimu je extrémně citlivá. A právě tahle citlivost se odráží v přehnaných reakcích na jakýkoli protest. Můj osobní názor je, že Kreml nebude čekat do roku 2024, aby se rozhodl, jak vyřešit otázku předání moci. Myslím, že už v příštím nebo přespříštím roce se dozvíme, jak a kdo bude vládnout po skončení Putinova mandátu. Ruská vláda je také smrtelně vystrašena událostmi na Ukrajině v Kyjevě, už od první oranžové revoluce v roce 2004. Kreml to stále považuje za bezprecedentní příklad zásahu zahraničních mocností do vnitřních věcí samostatného státu.

Obává se tohoto scénáře?

Ano, strach oranžového scénáře, který by mohl postihnout Rusko, ovlivňuje všechny zdejší volby. Putinův režim se zároveň nejvíc ze všeho bojí ukázat jakoukoli slabost. Kombinací těchto faktorů podle mě došlo k přehnaně násilné reakci na protesty v Moskvě. Zajímavé je, že v Petrohradě, který je po Moskvě druhým nejdůležitějším městem, je v zastupitelstvu několik opozičních politiků už dlouho a hegemonii státního režimu to nijak neoslabilo. Putin si tam stejně může udělat, cokoli se mu zachce. Takže i kdyby se do zastupitelstva v Moskvě dostalo pár opozičníků, jako je Ilja Jašin a další kandidáti, kterým bylo znemožněno kandidovat, neměli by reálnou moc něco změnit. Kreml se přesto rozhodl být vůči demonstrantům i opozici velmi tvrdý, aby ukázal, že žádný disent nebude tolerován. Proto si myslím, že Putinův přechod do nové role v Rusku je už blízko.

Oficiální rozkaz k potlačení protestů vzešel od moskevského starosty Sergeje Sobjanina. Přišel ale hlavní pokyn z Kremlu?

Samozřejmě, o něčem takovém nerozhoduje Sobjanin, který je nejen moskevským starostou, ale shodou okolností také bývalým šéfem Putinovy prezidentské kanceláře. Takové věci rozhoduje Kreml, Sobjanin není nezávislým politikem, který by se nezávisle cokoli rozhodl, takhle Rusko nefunguje. Sobjanin je jen součástkou v systému.

Reklama
Reklama

Navalnyj
2018 – Policie zatýká Navalného; ilustrační foto • Autor: AP/ČTK, Dmitry Serebryakov

Paralelně s protesty v sobotu 27. července, které byly ostře potlačeny, došlo k pozoruhodné epizodě ve věznici, v níž je na 30 dní zavřený hlavní ruský opozičník Alexej Navalnyj, jenž organizoval předchozí protest o týden dříve. Dostal ve vězení alergickou reakci v oku a musel být převezen do nemocnice. Jeho oční lékařka pak uvedla, že byl téměř jistě otráven. Byla to alergická reakce a náhoda? Anebo šlo o signál, že když bude Navalnyj v organizování protestů pokračovat, příště už to nebude jen alergická reakce?

Nevím, nejsem oční lékař, nedokážu to posoudit. Ale z ruské zkušenosti mi to přijde mimořádně podezřelé. Vypadá to jako signál Navalnému, aby se stáhl. Navíc další výrazný mladý politik na vzestupu, lídr ruské Libertariánské strany Michail Svetov, byl v úterý zatčen a odsouzen na 30 dní poté, co se pokusil na radnici získat povolení pro další demonstraci na nadcházející sobotu. To vše mě vede k domněnce, že úřady chtějí opozici ukázat, že ji prostě vůbec neuznávají za legitimní politickou sílu a použijí proti ní všechny dostupné prostředky, aby ji zastavily.

Kromě Svetova bylo tento týden postupně zatčeno všech osm opozičních kandidátů do moskevské dumy, kterým bylo předtím zabráněno kandidovat - což byla původní příčina protestů. Budou tedy o nadcházejícím víkendu další protesty? Má je vůbec kdo zorganizovat, když všichni opoziční lídři sedí ve vězení?

Jsem přesvědčen, že součástí kalkulace ruských úřadů je zjistit, jestli kritici režimu, kterým teď chybí vůdci, budou stále schopni se zorganizovat a  vyjít do ulic. Je to pokus na jedné straně zbavit opozici hlavy, na druhé straně je to i experiment, který má odhalit, kolik občanské angažovanosti a výdrže tihle protestující lidé vlastně mají. Vyjdou do ulic i poté, co všichni jejich lídři byli zavření?

https://www.youtube.com/watch?v=u-44SyNAA4Q

A vy myslíte, že k protestům dojde?

Myslím, že protesty budou, ale jejich rozsah bude menší. To mě vrací k první otázce. Putinův režim kvůli současným protestům zítra nepadne, nepadne ani pozítří. Pokusy opozičních kandidátů proniknout do městského zastupitelstva a následné protesty ale celé ruské společnosti ukazují, že v současnosti neexistuje legální cesta, jak v Rusku vyvolat mocenskou výměnu, byť na nejnižší úrovni. Volby nejsou volbami, všechny jsou dopředu rozhodnuté. To bude mít následky. Stále více lidí si bude uvědomovat, že odpor v Rusku se bude muset ubírat jinými cestami. Pokusy o průlom legálními způsoby jsou předem odsouzeny k zániku. Povede to ke změně způsobu, jak se opozice organizuje, jaké slogany používá a jakou vizi Ruska představuje. Problém je, že opozice nedokáže nabídnout představu, jak by mohlo vypadat ono jiné, lepší Rusko. Myslím, že tyto protesty se tak možná časem stanou i katalyzátorem pro změnu strategie ruské opozice.

Nesporným lídrem ruské opozice byl až doteď Navalnyj. Popularizovaly současné protesty nějaké nové tváře? Třeba fotografie Ilji Jašina, šéfa politického hnutí Solidarita, jak jde k soudu v mikině s kapucou, obletěla sociální sítě…

Politická kariéra Ilji Jašina určitě díky protestům dostala velkou vzpruhu, ale podívejme se i na další politiky. Například Ljubov Sobol, jedna z blízkých spolupracovnic Navalného. Po zatčení Navalného zorganizovala protesty, o kterých se tady teď bavíme, a jednala velmi odvážně, přitom však klidně a profesionálně. Ona je určitě výraznou novou tváří. V příštích letech se seznámíme s dalšími takovými tvářemi, na které nejsme zvyklí. Například videoblogger Jurij Dud, který je velkým kritikem Vladimira Putina, je extrémně populární a jeho věhlas neustále roste. On také myslím časem bude výraznou tváří opozice, stejně jako vámi zmíněný Jašin, Sobol nebo Svetov z ruské Libertariánské strany.

Russian President Vladimir Putin speaks to the media at the G20 summit in Osaka
Vladimir Putin • Autor: REUTERS

Po protestech následovalo obligátní odsouzení policejního násilí ze zahraničí včetně českého ministerstva zahraničí. Jaká ale byla reakce domácího publika a médií?

Jak víte, v Rusku jsou dva druhy médií. Asi 85 procent ze všech médií je přímo nebo nepřímo kontrolováno vládou. Kdo sledoval ruskou státní televizi, což jsem udělal já, tak se dozvěděl o agresivních provokatérech, kteří mlátili nebohé policisty, a o agentech CIA snažících se destabilizovat Moskvu. Nezávislá média jako třeba TV Dožď, se kterou spolupracuji, pokrývaly protesty živě. To mělo své následky. Úřady předvolaly šéfredaktorku TV Dožď, aby podala výpověď na policii jako svědek v případu, v němž budou na lavici obviněných sedět protestující demonstranti. Bylo to varování, že i tento způsob mediálního pokrytí je z pohledu vlády vadný. Ruská nezávislá média mají mnohem méně diváků než státní, takže veřejnost dostane hlavně informace vytvořené Kremlem. Ale mladí lidé pod dvacet se na televizi nedívají a zprávy získávají ze sociálních sítí nebo z komunikační platformy Telegram. Určitě tedy přibude mladých, protestně naladěných lidí.

Jaká panuje momentálně nálada v ruské společnosti? Ekonomicky na tom lidé nejsou nejlépe, mzdy stagnují, podle informací Levada je popularita prezidenta Putina mimořádně nízká. Jak do toho zapadají současné protesty?

Vláda se snaží opozici vykreslit jako nějaký cizí element, skupinu, která nemá s normálními Rusy moc společného. A když se na události v Moskvě podíváte z provinční části Ruska, tak se celková perspektiva změní. Třeba v Krasnojarsku se obyvatelé potýkají s obrovskými lesními požáry. V Irkutsku zase byly před pár týdny velké záplavy. Z pohledu obyvatel těchto oblastí jsou události v Moskvě zcela nedůležité. Člověk v Krasnojarsku si řekne: já mám měsíční plat dvě stě eur, můj dům mi tady hoří a lidé v Moskvě protestují za to, aby se pár bohatých dětí dostalo na radnici? V ruské společnosti je velká morální krize. Politiku nikdo nebere jako něco, co by mohlo cokoli změnit, jako tomu bylo za časů Gorbačova na konci perestrojky nebo v prvních letech vlády prezidenta Borise Jelcina.

A k čemu to vede?

Protože lidé politice nevěří, je pro vládu strašně jednoduché zmanipulovat obraz protestů, vylíčit je jako něco zcela cizího pro ruského člověka. Tahle pasivita a cynismus ve společnosti jsou hlavními překážkami pro ruskou opozici a bude to pokračovat. Já jsem ruské regiony procestoval, takže o nich něco vím. Sice se posouvají k lepšímu porozumění politice, jsou tu lokální intelektuálové a šikovní obchodníci, kteří lépe chápou celostátní politiku, ale pořád to nestačí. Protesty mimo jiné ukazují, že to, co platilo po celou dobu ruské historie, stále platí. Pokud přijde změna, přijde z hlavního města.

Sobotní demonstrace v Moskvě
Sobotní demonstrace v Moskvě • Autor: Alexander Zemlianichenko, AP/ČTK

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 505
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte