Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Chceme do vlády, vyhlašuje nový šéf STAN Rakušan

Starostové si zvolili nové vedení a vyhlásili ambiciózní cíle

Nový a starý předseda • Autor: ČTK
Nový a starý předseda • Autor: ČTK

"Jsme nejpodceňovanější stranou, která umí překvapit. Ty výkřiky, kdo má více peněz na volby nebo kde je více tweetů, to jednou přejde. Lidé budou chtít odborníky a to my starostové jsme. A já věřím, že volba nového předsedy bude důležitým impulsem na cestě ke splnění těchto cílů.“ Těmito slovy zahájil odcházející šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík desátý republikový sněm v pražském hotelu Olšanka a nastavil tak optimistickou atmosféru stranického setkání.

Už od začátku se přitom nečekala žádná velká překvapení. O místo se ucházel jediný kandidát – populární starosta Kolína a poslanec Vít Rakušan; ani ostatní místa ve vedení nenabízela velké drama. Nicméně přes poklidné „předání moci“ nabídl sobotní sněm jedinečný pohled: do strany, které se za deset let existence podařilo vystoupat do nejvyšších pater politiky a vybudovat si jednu z nejsilnějších regionálních základen.

Nebýt zombie

 Pro Gazdíka osobně přitom nebyl sněm lehkou situací. Nejenže po deseti letech končí v čele strany, navíc stál u jejího zrodu. Byl to totiž právě učitel a bývalý starosta obce Suchá Loz, který se do povědomí širší veřejnosti poprvé zapsal jako politik, jenž si na týden vyměnil místo s tehdejším pražským primátorem Pavlem Bémem – a který původně zlínskou partičku několika starostů dovedl až do dnešní podoby hnutí s nejsilnějším klubem v Senátu a se zastoupením od obecních úřadů po Poslaneckou sněmovnu až do Evropského parlamentu.

O možném konci Petra Gazdíka se mluvilo už několikrát. Jednou už dokonce jako šéf Starostů skončil, když v roce 2014 předal vedení stranickému kolegovi z Libereckého kraje Martinu Půtovi. Ten měl ale následně problémy s policejním obviněním a Gazdík v roce 2016 řekl, že ještě na nějaký čas stranu povede. Podruhé se o možném odchodu Gazdíka spekulovalo po rozpadu volební koalice s lidovci a během říjnových voleb v roce 2017.

Starostové se sice navzdory předvolebním průzkumům veřejného mínění nakonec těsně přehoupli přes pětiprocentní hranici a dostali se do Poslanecké sněmovny. Nicméně po počáteční euforii z nečekaného úspěchu tři poslanci po několika týdnech narazili na to, co znamená být malou stranou v opozici vůči kabinetu Andreje Babiše podpořenému KSČM a snažit se s nejmenším poslaneckým klubem prosazovat v parlamentu svoje návrhy.

Tehdy se jako logická volba za Gazdíka nabízel předseda poslaneckého klubu Jan Farský. Že by to mohl být právě bývalý starosta Semil, nasvědčovala i sněmovní kampaň, ve které hrál Farský hlavní roli. Gazdík  nicméně v tu dobu požadavky části členské základny nevyslyšel a po domluvě s Farským v čele partaje ještě zůstal. To se ale sobotním sněmem na pražském Žižkově změnilo.

„Nechci být politický zombie. U starostů se říká, že odcházíte jen čtyřmi způsoby: včas, zhrzen, začnete pít, nebo umřete,“ komentoval Gazdík odchod s tím, že se rozhodl pro první variantu. Starostové si na sněmu nejprve odhlasovali zkrácení volebního období svého předsedy o rok, což umožnilo zorganizovat ho jako volební a vybrat nové vedení.

Chceme do příští vlády

Není to ale Farský, kdo zaujme místo po Petru Gazdíkovi – nýbrž jeho mladší stranický kolega a starosta Kolína Vít Rakušan. Do politiky ho přivedla korupční aféra jeho politického konkurenta v roce 2010. Několik týdnů před kolínskými komunálními volbami  se objevila zvuková nahrávka, která svědčila o tom, že místostarosta Kolína za ODS Roman Pekárek si řekl o úplatek milion korun kvůli prodeji městského pozemku stavební firmě. O úplatku navíc věděl i tehdejší starosta z ODS Jiří Buřič.

Tato událost měla vliv na výsledek voleb. Důvěra voličů se v Kolíně následně přesunula právě k Rakušanovi a k jeho uskupení Změna pro Kolín. Rakušan se tak v roce 2010 stal ve svých dvaatřiceti starostou a od té doby vyhrává každé místní volby. Vyústěním úspěchů  komunální úrovně následně byly i sněmovní volby v roce 2017, ve kterých se Rakušan spolu s Gazdíkem a Farským dostal jako třetí politik STAN do sněmovny.

Jan Farský • Autor: Milan Jaroš
Jan Farský • Autor: Milan Jaroš

Otázkou samozřejmě je, jestli bude Rakušan schopen přenést volební kouzlo z Kolína na úspěch STAN po celé republice a stane se oním novým impulsem, o kterém mluví Gazdík. Starostové se v průzkumech stále pohybují okolo pětiprocentní hranice a opoziční role jim ubírá mediální pozornost. Zatím každopádně mluví optimisticky.

„Musíme si říct o vládní odpovědnost v příštím volebním období a vytvořit proevropskou demokratickou vládu. Musíme usilovat o to, abychom byli příští vládní silou, která bude hájit liberální směřování země a bude se zabývat reálnými problémy lidí,“ apeloval Rakušan na delegáty během nominačního projevu.

K tomu, aby STAN v budoucnu zasedl do vládních lavic, si Rakušan vytyčil několik kroků. Zaprvé chce uspět v evropských volbách, kde kandidují společně s TOP 09, zelenými a dalšími regionálními uskupeními. A následně plánuje ovládnout i krajské volby.

Rakušan se v projevu ostatně několikrát ostře vymezil proti kabinetu Andreje Babiše, když zmínil, že vláda hnutí ANO není jen nebezpečím pro demokracii, ale i pro ekonomickou prosperitu. „Deficit nemá být použit na dárky, musí být použit na investice do vzdělání, vědy a inovací,“ prohlásil a hnutí ANO také vyčetl personální vyprázdněnost. „Tou STAN oproti ANO netrpí,“ řekl, pohlédl do sálu a zmínil některé přítomné včetně bývalého rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka nebo někdejšího šéfa Akademie věd a prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.

Nový předseda Starostů představil i programové cíle, které chce prosazovat – a které pojmenoval jako pět inovací. Jako předseda se chce zaměřit na vzdělávání, reformu sociálních dávek a státní správy, kdy cílem má být jednoduchý stát bez překážek, moderní, digitální a občanům blízký. Dále mluvil o životním prostředí, zejména suchu a nedostatku vody, a zjednodušení daňového systému.

Aby měl na prosazování ambiciózních plánů čas, chce Rakušan skončit jako starosta Kolína a dát přednost celostátní politice. „Téměř jistě nezůstanu starostou Kolína. Chci tím mimo jiné ukázat, jak vážně své vedení STAN myslím, a jestliže říkám, že chci, aby STAN rostl, tak tímto dávám najevo své maximální odhodlání.“

Hladká volba

Ve vedení hnutí STAN doplnili nového předsedu Jan Farský, který nově bude prvním místopředsedou. Řadovými místopředsedy byli zvoleni poslankyně Věra Kovářová, zastupitel Olomouckého kraje a starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň - a Petr Gazdík, který sice kandidovat původně nechtěl, ale rozhodnutí změnil poté, co ho k tomu nový předseda Rakušan vyzval. Všechny volby proběhly hladce, jelikož se počet kandidátů vždy rovnal počtu obsazovaných míst. „Určitě nám někdo bude vytýkat, že jsme strana jednoho muže, když proti sobě nekandidujeme. Já bych chtěl jenom říct, že v našem případě je to znak toho, že jsme jednotní,“ komentoval hladkost volby Rakušan.

Na politické prostředí nezvykle přátelská atmosféra byla znát i mezi pozvanými hosty a politickými konkurenty hnutí STAN. V první řade seděl šéf lidovců Marek Výborný, předseda TOP09 Jiří Pospíšil nebo dvojka ODS Alexandra Udženija. Ta mimo jiné zmínila, že spolupracovat mohou podle ní oba subjekty nejen před volbami, ale i po nich. „Musíme, umíme a budeme spolupracovat,“ uzavřela své vystoupení.

Podobně mluvili i Jiří Pospíšil nebo Marek Výborný. „Nechci vést staré bitvy nebo otevírat minulé války. Jako křesťanští demokraté sice nemůžeme rezignovat na náš konzervatismus, který může být někdy limitem spolupráce. Ale jsme budoucí spolupráci otevření,“ dodal předseda lidovců. Svou zdravici poslali Starostům i dva nepřítomní šéfové parlamentních stran. Zatímco předseda ČSSD Jan Hamáček ji předal na papíře, šéf Pirátů Ivan Bartoš se s delegáty do hotelu Olšanka spojil pomocí Skypu.

Nicméně Rakušan úplné spojování vylučuje - stejně tak jako ostatní předsedové parlamentních stran.  Sice řekl, že se nebrání, aby bylo hnutí STAN podvozkem i pro nějaký širší projekt pro volby do Poslanecké sněmovny. Zároveň ale důrazně dodal, že chce budovat samostatný STAN. „Nekandiduji proto, abych hledal silného bratříčka, nebo sestřičku či sestřenici. Já myslím, že receptem na úspěch je vytvořit silné autentické hnutí, které nebude mít strach o samostatnou existenci a jeho obsah nebude založen na marketingových frázích a průzkumech,“ prohlásil.

Jako první krok na této cestě se Starostové na závěr dne mohli radovat z toho, že v doplňovacích volbách na Praze 9 se do Senátu dostal kandidát STAN, scénárista David Smoljak. S ním si totiž definitivně připsali nejsilnější klub v horní komoře českého parlamentu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].