Budou Češi v zahraničí konečně volit i poštou? Možná už v roce 2021

O zavedení korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí se bez výsledku mluví už více než deset let; naposledy s tímto slibem přišel kabinet premiéra Bohuslava Sobotky v minulé Poslanecké sněmovně.  Debata o změně, která by hlasování ulehčila a umožnila volit i poštou bez nutnosti dostavit se na zastupitelský úřad, nicméně nyní znovu zesiluje a situace jí vypadá nakloněnější než kdy předtím.

Sílí hlasy těch, kterých se to týká, a kromě opozičních politiků se zdá být vůle ke změně i na straně vlády: návrh korespondenční volby připravuje ministerstvo vnitra a chce je představit už v druhé polovině roku. Ani to však nemusí znamenat, že změna nakonec projde. Babišův kabinet sice má korespondenční volbu v programovém prohlášení, ale vládní ANO ani ČSSD ji zároveň nepovažují za prioritu. A z opozice je podpora slyšet především od subjektů, jež se pohybují na pětiprocentní hranici: logicky tak bojují o každého voliče a věří, že by zahraniční hlasy připadly častěji právě jim.

„Já to vidím z pozice politiků, kdy se původní striktní NE na korespondenční volbu posouvá k větší otevřenosti vůči tomuto způsobu hlasování,“ hodnotí situaci Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně strany TOP09, jež připravila i svůj vlastní návrh. „Je to způsobeno i tlakem krajanů a vědecké komunity, který je v posledních měsících poměrně hlasitý a nepřehlédnutelný. Takže dřívější výroky o tom, že korespondenční volba nikomu nic nepřinese, se už dnes neříkají tak snadno. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.“

Troje volby

Když chtějí čeští občané v zahraničí dnes volit, mohou tak učinit dvěma způsoby - prostřednictvím voličského průkazu, který vydává český obecní úřad v místě jejich trvalého bydliště, nebo pokud trvalý pobyt v Česku nemají, tak zapsáním do speciálního seznamu voličů na zastupitelských úřadech, kam v zahraničí v den volby osobně dorazí vhodit hlasovací lístek. Kdo se ale nestihne do seznamu zapsat dříve než 40 dní před volbami, hlasovat už nemůže. Stejně jako tisíce Čechů, kteří se nacházejí mimo dosah zastupitelských úřadů, a podobně to platí pro stovky studentů v zahraničí.

K využití aktivního volebního práva za hranicemi republiky je tak v tuto chvíli potřeba skloubit včasnou žádost o vydání voličského průkazu a především dopravu k volební urně. A mluvíme-li například o studentech, pak cesta je často vzhledem k relativně malému množství volebních míst po světě výrazným zásahem do jejich rozpočtu. V některých volbách, například do Evropského parlamentu, nelze ze zahraničí zatím volit ani prezenčně.

To by se ale mohlo brzy změnit. Podle návrhu ministerstva vnitra, který do sněmovny doputuje na podzim, by Češi v cizině mohli volit poštou – a to už ve sněmovních volbách v roce 2021. V praxi má volba fungovat následovně. Pokud by zájemce požádal o korespondenční hlasování, obdržel by od zastupitelského úřadu volební lístky a dvě obálky: klasickou „volební“ a k ní doručovací obálku s identifikačním lístkem s údaji o příslušném voliči.

Vybraný hlasovací lístek by vložil do úřední „volební“ obálky, kterou by následně vsunul do doručovací obálky s identifikačním lístkem. Na něm by podle novely stvrdil podpisem, že hlasoval osobně – a svůj hlas zaslal na zastupitelský úřad. Tam by volební komise v den voleb po ukončení hlasování otevřela doručovací obálky, podle identifikačních štítků vyznačila ve výpisu ze zvláštního seznamu voličů, kdo takto hlasoval, a vhodila úřední obálky do volební schránky k obálkám těch voličů, kteří hlasovali prezenčně. Až poté by komise otevřela volební urnu a začala se sčítáním hlasů. Systémem „dvou obálek“ by měla být zajištěna tajnost volby.

Kolik a komu

V zahraničí žije podle různých zdrojů čtvrt až půl milionů Čechů. Do sněmovny z nich v říjnu 2017 volilo 10 tisíc, v prezidentské volbě pak loni ze zahraničí volilo 18 tisíc lidí. Návrh ministerstva vnitra předpokládá, že v porovnání s posledními parlamentními volbami by se počet hlasujících mohl zvýšit o polovinu. Otázka, kolik dosavadních nevoličů by alternativa odevzdání lístku na poště přivedla k volbám, nicméně nemusí mít tak jasnou odpověď.

Nejmenší podporu má sice podle výzkumů korespondenční volba právě mezi těmi, kdo se posledních voleb v zahraničí neúčastnili, což je naprostá většina z těch, kdo jsou nebo byli mimo Česko. To však neznamená, že by ulehčení nic nezměnilo.  I z této skupiny „nevoličů“ podporuje její zavedení něco přes třicet procent lidí - a deset procent by ji při příštích volbách do Sněmovny určitě využilo. Což by při prostém přepočtu znamenalo nárůst o desetitisíce, nikoli tisíce hlasů. Navíc by se tyto zahraniční hlasy tak jako doposud náhodně přidělovaly losem do některého z krajů, kde by taková čísla mohla zásadně ovlivnit počet mandátů pro danou stranu.

Češi by prostřednictvím korespondenční volby mohli hlasovat v prezidentských volbách, volbách do Poslanecké sněmovny i do Evropského parlamentu. „Tento způsob hlasování ze zahraničí lze efektivně zavést u voleb, kde již v současnosti je možné v zahraničí volit, tedy u voleb do Poslanecké sněmovny a u volby prezidenta republiky. A dále u voleb do Evropského parlamentu, kde je podobně jako u volby prezidenta republiky volebním obvodem celé území České republiky. Pro evropské volby by tím pádem současně musela být možnost volit v zahraničí nově zavedena - a to včetně obvyklého prezenčního hlasování,“ píše v oficiálním vyjádření ministerstvo vnitra.

Voliči by mohli korespondenčně hlasovat i v druhém kola prezidentské volby – ale jen za předpokladu, že by voličům byla už před prvním kolem současně doručena i kompletní sada hlasovacích lístků pro kolo druhé. U jiných voleb (komunálních nebo do Senátu) se ministerstvo vnitra korespondenční hlasování zavádět nechystá z důvodu složitého přepočítávání hlasů na jednotlivé okrsky. A ve hře není zatím ani elektronické hlasování – systém, který by podle některých hlasů obecně zvýšil zájem o účast ve volbách u celé populace.

Je to ponižující

Dosavadní pokusy o prosazení korespondenční formy hlasování byly však vždy neúspěšné. V minulosti odpůrci včetně ministerstva vnitra argumentovali mimo jiné tím, že tento způsob nezaručuje dodržení zásady osobního a tajného hlasování - a že právo volit by měli mít jen lidé, kteří žijí dlouhodobě v České republice. Zatímco hlasování za plentou ve volební místnosti navíc probíhá v soukromí a pod dozorem komise, při zaslání lístku poštou prý hrozí větší riziko nátlaku třetí osoby či kupčení s hlasy.

Zastánci poukazují na to, že možnost hlasovat poštou bez větších problémů funguje už ve 24 zemích EU, stejně jako v USA, Kanadě a Austrálii. Na podporu korespondenční volby se navíc v poslední době objevilo hned několik petic, pod nejnovější z června 2018 jsou podepsaní Češi žijící v USA.

„Například já musím jet ze Severní Karolíny do Washingtonu DC, kde je česká ambasáda. Tato cesta trvá asi pět a půl hodiny autem nebo bych musela letět. Abych se mohla účastnit voleb, musela bych na cestě strávit celý den, vzít si volno z práce a tak dále,“ popisovala realitu v rozhovoru pro Radio Praha Marta McCabe, zakladatelka Czech and Slovak School of North Carolina, která spoluorganizovala zmíněnou petici.

„Mnozí z Čechů, kteří trvale, například více než pět let, žijí v zahraničí, jezdí do České republiky každý rok. Jezdívají domů třeba na celé léto, další pracují ve firmách, které podnikají v Česku. I když Češi trvale žijí v zahraničí, vůbec to neznamená, že nemají kontakt s Českou republikou, naopak. Zajímáme se o dění v ní a o politickou situaci,“ dodala McCabe.

Za zavedení korespondenční volby se postavila také padesátka vědců a akademiků žijících v zahraničí, kteří sepsali otevřený dopis, prostřednictvím kterého se obrací na politiky. „Ve Spojených státech jsem sedmnáct let nevolil, protože jsem vždycky bydlel daleko od ambasády. Pro nás vědce, kteří se snažíme podporovat solidní jméno České republiky na předních pracovištích ve světě, je tato situace ponižující a nedůstojná,“ komentoval dopis pro Aktuálně.cz vědec a iniciátor akce Ladislav Půst.

Čí jsou to voliči

„Češi doma“ přitom korespondenční způsob hlasování podporují. Podle průzkumu agentury MEDIAN z října minulého roku by 72 procent Čechů umožnilo lidem žijícím trvale v zahraničí volit poštou. A ještě vyšší číslo (79 procent) by to umožnilo těm, kteří jsou v zahraničí na přechodnou dobu. Průzkum přinesl zajímavá čísla ohledně podpory napříč základnou politických stran: zavedení korespondenční volby podporuje až polovina současných voličů hnutí ANO. To je důležité proto, že si ji vepsal Babišův kabinet do programového prohlášení vlády a premiér se už v minulosti několikrát veřejně vyjádřil, že by návrh podpořil.

Proti jsou zatím komunisté a sociální demokraté. Voliči v zahraničí totiž drtivě preferují pravicové strany. Právě pro TOP 09, která loni předložila vlastní návrh zákona, jich v posledních sněmovních volbách hlasovalo nejvíce. Levicové strany tak mají pochopitelnou obavu, že by je novinka mohla přijít poměrně „draho“ – zvlášť když při dominanci jedné strany a krizi mnoha uskupení mohou rozhodovat o vstupu do Sněmovny i desetiny procenta.

Nicméně šéf ČSSD ustoupil z původní striktně odmítavé pozice: „Přistupuji k tomu jako ministr vnitra, nikoliv jako předseda ČSSD,“ ujistil Jan Hamáček, jehož resort chystá celý balíček volebních změn včetně konání voleb pouze v jeden den - a korespondenční volba je jednou z plánovaných reforem. „Pokud to je cesta, jak umožnit našim občanům volit, je mojí povinností hledat řešení a nepromítat do toho stranické zájmy,“ dodává Hamáček.

Do diskuze každopádně silně vstupují opoziční politici. Zmíněný návrh korespondenční volby, se kterým přišla loni na podzim TOP 09, podepsali i zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS a Pirátů. Byl však vrácen k přepracování kvůli technickým nedostatkům. „Zákon jsme už upravili a chceme ho znovu předložit nejpozději do konce května,“ říká již citovaná místopředsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová. Zároveň opoziční poslanci dodávají, že by v případě odmítnutí jejich návrhu neměli problém podpořit vládní verzi.

Mohlo by se tedy zdát, že v současném obsazení sněmovny je velká pravděpodobnost, že by návrh mohl poprvé projít. Proti zavedení korespondenční volby se zatím nepostavil ani Senát. Ale ani to nemusí být rozhodující. „Podle mého názoru je debata stále stejná, výraznější posun nevidím. A ani v odbornějších kruzích se - myslím - nejedná o živé téma. Takže nemohu říct, že je výrazněji větší šance na prosazení než v minulých letech,“ říká ústavní právník a vyučující na pražských právech Jan Wintr. „Navíc se mi zdá, že spousta politiků korespondenční volbu pořád principiálně nechce, protože by to nakonec nemuseli být jejich voliči.“