0:00
0:00
Politika1. 11. 20188 minut

Brněnští Piráti řekli ano. Koalici se soucitnou ODS v čele nic nebrání

Podnikání budoucí primátorky Markéty Vaňkové už hnutí nevadí

Zástupci koalice v Brně složené z ODS, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD představili 23. října 2018 v Brně koaliční smlouvu. Zleva Oliver Pospíšil z ČSSD, Petr Hladík z KDU-ČSL, Markéta Vaňková z ODS a Tomáš Koláčný z Pirátů

Hlasování brněnských Pirátů o tom, zda schválí přichystanou smlouvu a dají tak vzniknout magistrátní koalici, sice končí až v pátek, ale je rozhodnuto. Z dvaceti místních členů se už nadpoloviční většina vyslovila pro schválení. Poslední možná překážka ke vzniku koalice vedené ODS, na níž se tato strana dohodla s Piráty, lidovci a sociálními demokraty, tak padla. ANO s dosavadním primátorem Petrem Vokřálem, které nečekaně skončilo v opozici spolu s SPD, se sice do ustavujícího zastupitelstva ještě může pokusit situaci otočit, ale po pirátském schválení se to nejeví jako pravděpodobné.

Piráti v rozpravě předcházející schválení koalice řešili, zda se mezi budoucími radními z partnerských stran nenachází někdo, kdo by byl pro svou korupční nebo nemorální minulost pro Piráty nepřijatelný. Došli k závěru, že nikoliv. Analýza, kterou jim odborníci v pirátské centrále připravili, byla v podstatě souhrnem mediálních zjištění či podezření, které v minulosti - zejména o ODS - vycházely. Nic nového se v ní však neobjevilo.

↓ INZERCE

Nejvíce otázek v rozpravě mezi Piráty vzbudilo dávné podnikání budoucí primátorky Markéty Vaňkové. V minulosti přijala zakázku na vymáhání pohledávek pro offshorovou firmu Brandson Enterprises Ltd. - šlo o pohledávky za černé jízdy v prostředcích MHD. “Společnost Brandson Enterprises Ltd., vzbuzuje pochybnosti především z důvodu neznámého vlastníka, jehož ředitel byl v době tohoto zastupování zatčen a později odsouzen na osm let za praní špinavých peněz a podvody. Lze zde mít i značné pochybnosti o etické stránce podnikání společnosti,” dočetli se Piráti v analýze.

Žádný asociál

Markéta Vaňková pro jejich rozpravu ve fóru odpovídala na doplňující dotazy Pirátů - a odpovědi je prý uspokojily. V podstatě jde o to, že tehdejší smlouva budoucí primátorky byla v souladu s právem, byla to běžná praxe advokátů, jak si zajistit pravidelný přísun peněz stálou zakázkou (v průměru šlo o 75 korun za jednu žalobu pro Vaňkovou) za nepříliš náročnou práci. Jeden právní mustr se uplatňuje na spoustu lidí, proto je i tak nízká cena za práci v úhrnu přínosem. Za dobu trvání zakázky si Vaňková vydělala okolo 700 tisíc korun (vysouzené miliony šly firmě, pro niž pracovala).

Brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS
Autor: ČTK
Brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS
Brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS Autor: ČTK

]

“Na svém FB jsem se vyjadřovala, že jsem pana Boncampera nikdy osobně neviděla, vždy jsem jednala se zástupcem společnosti v České republice, tato informace však nikde v analýze není uvedena. Dodat dále můžu, že jsem v dané věci nebyla nikdy kontaktována žádným státním orgánem k poskytnutí jakýchkoli vysvětlení,” uvedla Vaňková v komentáři k analýze. Předseda Pirátů v Brně a budoucí náměstek primátorky Tomáš Koláčný během rozhodování kolegům napsal, že i když to tak může vypadat, Markéta Vaňková rozhodně není žádný asociál bez emocí.

Piráti mají dohodnuta čtyři místa; tři v radě plus jednoho uvolněného zastupitele. V radě spolu s Koláčným bude působit i Markéta Gregorová, která se v pirátském hlasování vyjádřila proti schválení koaliční smlouvy. “Mám s tím po přečtení analýzy morální problém, můj morální kompas míří jinam. Ale je to demokratické rozhodnutí a já ho respektuji. To, že jsem využila možnosti se vyjádřit a byla proti, nebude nijak ovlivňovat mou práci v koalici, k níž mě zvolilo místní sdružení,” říká. A dodává, že částečně ji ovlivnily i okolnosti vzniku budoucí koalice: ODS si plácla s ANO, ale pak se účastnila jiných jednání, pro ni výhodnějších - a ANO je v opozici.

Jak plyne z fóra, Postoj Pirátů ke koalici je především takový, že budou ostatní koaliční strany “hlídat”, aby na magistrátu a v městských firmách nechystaly něco nekalého.  “Já si myslím, že nemáme dost zkušeností na to, abychom jako koaliční strana všechno uhlídali - že jsme měli jít zatím sbírat zkušenosti do opozice,” komentuje to Gregorová, “to byl můj hlavní argument proti.”

Bez Blažka

Okolnosti vzniku koalice nejsou dosud objasněny. Nejrozšířenější verze zní tak, že KDU-ČSL (která získala v koalici sestavované ANO s primátorem Petrem Vokřálem postavení, jež nepovažovala za důstojné) oslovila Piráty, s nimiž Petr Vokřál z ANO nepočítal. Ti pak oslovili ODS, která byla hlavním Vokřálovým partnerem dohodnutým na spolupráci. Občanští demokraté uvítali možnost obsadit místo primátorky a od ANO odešli.

“Bohužel nemůžu říct podrobně, jak to bylo, i když bych moc rád,” říká budoucí náměstek primátorky a předseda ODS v Brně Robert Kerndl.  “Vadí mi, že je to pořád obestřeno nějakým tajemstvím, to pak vzbuzuje zbytečně fantazii a mluví se o nás jako o zrádcích, ale chci dodržet, co jsme slíbili koaličním partnerům - že to nebudeme do podpisu koaliční smlouvy zveřejňovat. Budu nicméně trvat na tom, že po ukončeném hlasování Pirátů už veřejnosti všechno detailně objasníme,” říká Kerndl.

Předseda brněnské ODS Robert Kerndl
Předseda brněnské ODS Robert Kerndl
Předseda brněnské ODS Robert Kerndl

Jediné, co je zatím ochoten detailně komentovat, je přítomnost krajského předsedy a poslance ODS Pavla Blažka u jednání, která vedla k odchodu ODS od ANO. Z hnutí ANO se po otočce občanských demokratů v Brně začalo ozývat hodnocení ODS jako strany kmotrů. A Blažek, předseda krajské ODS na jižní Moravě a poslanec  - v některých médiích i přes tyto funkce přezdívaný zákulisní hráč - začal být vykreslován jako strůjce otočky. “To je naprostý nesmysl, on u toho vůbec nebyl,” namítá Kerndl.

Pavel Blažek tento týden ve Sněmovně na stvrzení Kerndlových slov nechal nahlédnout Respekt do své textové korespondence z noci, kdy ke zlomu v Brně došlo. V 0:45 hodin v noci z pondělí na úterý mu od Kerndla přišla zpráva, z níž plynulo, že chystaná koalice s ANO nemusí platit, že se “věci komplikují” a že je potřeba být ráno v 8:30 v brněnském sídle ODS, kde je sraz s předsedou strany Petrem Fialou. “Té zprávy si nevšiml a nedorazil, až pak jsme mu telefonicky během dne sdělovali, jak to dopadlo,” vysvětluje Kerndl.

Co bude s lidmi bez domova

Po minulé koalici zbývá v Brně slibně rozjetý projekt sociálního bydlení, který do města přineslo hnutí Žít Brno (letos se už do zastupitelstva nedostalo). Přítomnost občanských demokratů ve vedení města by podle jejich předchozích vyjádření měla znamenat, že s ukončováním bezdomovectví by v Brně měl být konec: ODS byla z opozice nejhlasitějším kritikem praxe, v níž se rodinám na okraji společnosti přidělovaly k nájmu městské byty a také sociální pomoc a poradenství.

Náměstkem pro sociální věci se v nové koalici stane právě Robert Kerndl. Před volbami sliboval, že začleňování rodin s dětmi z ubytoven ODS rušit nechce, ale bude chtít vnést do projektu “prvek zásluhovosti”- tedy opak myšlenky, že nejdříve musí člověk bydlet, aby mohl vůbec začít důstojně fungovat i v jiných oblastech svého života.

Jak se ukázalo, o principu ukončování bezdomovectví nemá ODS příliš detailních informací, stejně jako neměli ani Piráti, kteří přitom byli na magistrátu dosud společně s Žít Brno. Obě strany se nyní s poměrně složitým projektem, na nějž je navázána spousta podpůrných činností jako prevence dluhů, seznamují. “Já jsem zcela pro koncepci připravenou hnutím Žít Brno, pokud by se o jejich plánu dnes hlasovalo, jsem jednoznačně pro,” prohlašuje Gregorová.

“Je to složitější, pronikám do toho,” říká Robert Kerndl, “dohodl jsem se s Matějem Hollanem, že mi tu problematiku detailně vysvětlí a předá. Už jsme se nad tím sešli.” Kerndla oslovil i ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák, který na unikátním projektu v Brně spolupracoval. Pomoc Pirátům i dalším stranám nabídl i dosluhující zastupitel z Žít Brno Martin Freund. Projekt Rapid Re-housing získal mezinárodní ocenění a podle průběžných výsledků přinesl nečekaný úspěch: z 50 rodin v nájemních bytech jich po roce skončilo 48 bez dluhů. Teď jde o to, aby se z projektu stala běžná městská politika.

“Rozhodně nechceme nic rušit a zkusíme najít pravidla, která by znamenala, že pomůžeme lidem v nouzi, ale zároveň to městu nějak vrátí,” říká Kerndl, “že by tam, kde není jen maminka s dítětem, například jeden z rodičů aspoň zametal pro město.” Problém lidí na okraji, kteří jsou z většiny pod exekucemi, a jakýkoliv legální příjem pro ně znamená, že jsou na tom hůře, než když nepracují, Kerndl chápe, jak říká. A pokusí se prý vymyslet, jak to zařídit, aby lidé pod exekucemi mohli i pracovat i mít dostatek peněz na život a placení nájmu.

“Nemůžu teď dávat recept, jak to přesně bude, jsem na začátku. Ale skutečně se to budu snažit řešit tak, abychom nebyli k lidem v nouzi přezíraví a pomohli jim. Dejte mi čas, budu se scházet s odborníky, kteří se principu sociálního bydlení dlouhodobě věnují, a pronikat do toho. Rád bych zboural představu, že ODS je asociální a chudí lidé v nouzi ji nezajímají. Mě zajímají,” vzkazuje náměstek Kerndl.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].