Když kultura vzkvétá v krytech. Jak ukrajinští umělci poskytují národu terapii

„Ukrajinský národ je traumatizovaný válkou. Odráží se to i v tvorbě umělců a terapeutická rovina jejich práce je nesmírně důležitá,“ říká někdejší šéfka Českého centra v Kyjevě Lucie Řehoříková a zdůrazňuje tuto funkci umění i hodnotu kontaktů s lidmi ze Západu, kteří Ukrajinu navštěvují. „Lidé tam potřebují slyšet, že jsme s nimi a víme o jejich nesmírné bolesti, kterou si neumíme vůbec představit. Vemte si, že tam bojuje ve zbrani milion lidí, a to nemluvím o jejich rodinách,“ dodává. Kulturní život přitom v zemi sužované ruskou agresí pokračuje dál i v ostřelovaných městech. „Ve městech jako Charkov zažívá kultura obrovskou renesanci. Probíhá tam něco jako ukrajinské národní obrození... To, co jsem tam viděla, mi bere dech. Nic podobného jsem v Česku nezažila. Umělci pracují společně a tvoří obrovské věci, které ani neumím popsat,“ říká pak spisovatelka a novinářka Adéla Knapová, která pravidelně jezdí na východ Ukrajiny, s tím, že mnohá divadelní představení nebo koncerty se přesunuly do upravených krytů. O ukrajinském undergroundu, básnících, jejichž čtení si chodí poslechnout desítky tisíc lidí nebo zavržení ruských uměleckých děl na Ukrajině a mnohém dalším byla řeč na debatě týdeníku Respekt v rámci Filmové školy v Uherské Hradišti. Ptal se Ondřej Kundra. Čtěte také: Peníze za své sochy posílám kamarádům na frontu