Izraelské vládě hrozí pád kvůli sporu o odvody ortodoxních židů do armády

Utrpení, které trvalo 55 dní. Tak popsala svůj únos hnutím Hamás do Pásma Gazy čtyřicetiletá izraelská právnička Amit Soussana, která byla jednou z propuštěných rukojmích na konci listopadu. Žena, se kterou vedl rozhovor americký deník The New York Times, je první Izraelka, jež veřejně promluvila o sexuálním napadení v zajetí. Z přibližně 250 unesených přitom v Pásmu Gazy zůstává od 7. října více než polovina. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu proto kvůli uzavření dohod, které by mohly vést k jejich propuštění, čelí tlaku jak z domova, tak ze zahraničí. Kromě toho se momentálně vypořádává s jiným a pro jeho vládu zásadním problémem, kterým je možné zapojení ortodoxních židů do armády. Přestože služba je v Izraeli povinná, ortodoxní židé mají od počátku výjimku. Téma, které izraelskou společností hýbe dlouhodobě, nabralo na důležitosti právě v říjnu loňského roku. Jde totiž o desetitisíce lidí, kteří by se do armády mohli zapojit. O tom, jestli se tak stane, by mělo být jasno během několika dní. Ustojí tento spor Netanjahuova pravicová vláda, nebo to znamená její konec? A proč vlastně mají ortodoxní židé výjimku? Detailněji téma ve Výtahu Respektu rozebírá Jiří Sobota.