Rozdíl je v bankovkách
Čeští čtenáři mají pocit, že se jich eurokrize netýká.
Pobavil mne kolega Jan Macháček, když v pátek v Auditu vysvětloval svým čtenářům, proč pořád píše o eurokrizi. Hluboce s ním souhlasím, že toto téma je „o řád důležitější a fatálnější než všechno ostatní“. Zvláštní je ale, že autor musí důvod svého psaní o eurokrizi svým čtenářům vůbec vysvětlovat. Autorovi samozřejmě rozumím, udivuje mne ale, že někteří jeho čtenáři mají zřejmě pocit, že se jich nějaká krize eura netýká.
Myslím, že to bude těmi bankovkami. Na Slovensku, kde lidé platí eurem, je totiž debata o krizi této měny a o krizi celé Evropy tak intenzivní, že vytlačuje i tzv. „domácí“ politiku. Zcela zjevně existuje ve vztahu k Evropě psychologická hranice mezi národy, které platí eurem a těmi, které mají vlastní měnu. Debata o Evropě je právě díky euru na Slovensku nesrovnatelně intenzivnější než v Česku.
To samozřejmě neznamená, že je to vždy debata plodná a zajímavá. Slovenští politici o Evropě často diskutují tím samým způsobem, jako ti čeští třeba o stravenkách. A přesto samotné téma Evropy má díky své mohutnosti takovou gravitační sílu, že i hloupý nebo demagogický politik je nucen veřejně uvažovat o základních evropských otázkách, podstatě krize a dokonce i geopolitických důsledcích rozpadu eura. Slovenská společnost – přinejmenším ta část, která je schopná složitost evropského tématu aspoň trochu vnímat – prochází v těchto týdnem tvrdým školením o Evropě. Jedním z důvodů je, že kvůli parlamentnímu schválení tzv. eurovalu, tedy záchranného balíku přijatého v červenci lídry eurozóny, se možná rozpadne slovenská vláda.
Je to vlastně škoda, že v okamžiku, kdy se slovenská společnost – na rozdíl od české – začíná stávat evropskou ve smyslu zaujetí pro toto téma, je možná už pozdě, protože Evropská unie začíná vypadat hodně unaveně.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].