Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Ost-blog

Obavy a naděje pro rok 2015

Epidemie iracionality - jinými slovy hlouposti - je největší nebezpečí, které nám hrozí

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

„Sledovat Evropskou unii zvenčí je jako přihlížet ve zpomaleném filmu srážce vlaků, která byla už předem ohlášena na nádraží,“ napsal o Vánocích Joschka Fischer, bývalý německý ministr zahraničí. Rok 2015 bude podle něj pro EU kritický. A může hned zkraje začít politickou katastrofou v Řecku, pokud dojde k vítězství radikálně levicové Syrizy v předčasných volbách, pokračovat stále hlubším sporem mezi Německem, Itálií a Francií o škrty a reformy, nástupem nacionalistů, kteří dostali křídla loni v evropských volbách, a vyvrcholit faktickým vystoupením Británie z EU.

Je zvláštní, jak pochmurný dokáže být tento přesvědčený Evropan - byť možná vzal na sebe jen jednorázově nevděčnou roli sýčka, aby se jeho černé proroctví nevyplnilo. Na budoucnost EU lze totiž nahlížet i s nadějí, jak ukázal poslední průzkum veřejného mínění podle Eurobarometru. Evropanům se vrací pozitivní vztah k EU i víra v její budoucnost, přičemž k největším fanouškům patří Poláci, Rumuni, ale třeba i Irové, kteří ještě nedávno žehrali na tvrdé podmínky EU výměnou za finanční pomoc v krizi.

Dobrou zprávou je, že obecný trend zlepšování vztahu k EU sdílejí i Češi (vysloveně pozitivní postoj má 37%, což je nárůst oproti jaru o 8% a vysloveně negativní postoj klesl o 6% na 22%, neutrální postoj pak má 40%, zbytek žádný) a samozřejmě také Slováci, tradičně vstřícní k EU.

Průzkum je díky množství grafů a tabulek zdrojem mnoha překvapivých detailů z národních traumat a mýtů. Joschka Fischer se ve svém textu pro Project Syndicate pozastavuje nad iracionalitou evropských voličů, kteří dávají přednost nacionalistům, přestože dnes je úplně jasné, že žádný z ekonomických či společenských problémů jednotlivých zemí nelze řešit na národní úrovni lépe než na celoevropské.

Strach ze zadlužení a inflace je – oproti strachu z imigrantů – více méně neškodný, jejich společným rysem je nicméně iracionalita.

Stejně je na tom iracionalita xenofobie a odporu vůči přistěhovalcům, když tváří v tvář demografické krizi je podle Fischera jasné, že Evropa „nutně potřebuje více imigrantů, ne méně“. Češi jsou jasným příkladem. Samo Česko má imigrantů vesměs málo (proto se jich obává jen 8% obyvatel), z přílivu imigrantů do Evropy však má strach 26% Čechů - čímž se v této otázce řadí k nejustaranějším národům EU (touto obavou například trpí jen 11% Slováků).

Češi a Slováci jsou v mnoha oblastech se svými starostmi a názory ve stejném pytli, přesto se najdou dramatické rozdíly, jež svědčí o iracionalitě veřejného mínění a také vlivu politiků na něj. Například 27% Čechů má obavy z výšky státního dluhu, který představuje 46% HDP, a jsou v této věci nejvíce ustaraní v celé EU hned po Chorvatech (30%), kde je ovšem dluh podstatně vyšší (67% HDP).

Ještě zajímavější je, že byť výška slovenského státního dluhu je 55% HDP, trápí toto číslo jen 11% Slováků. Podobně absurdní je česká obava z inflace (trpí jí 24% Čechů, opět jedno z nejvyšších čísel v EU), přestože skutečnou hrozbou je deflace, jíž se ČNB snaží čelit umělým oslabováním koruny.

Čím to je? Česká obava může být dědictvím první republiky, a dokonce i komunistického Československa, které bylo – jak známo – minimálně zadlužené a stabilita koruny byla posvátná už od Rašína. Ale může být také důsledkem kampaně české pravice, která před pár lety hrozila Čechům naprosto iracionálně řeckým scénářem.

Strach ze zadlužení a inflace je – oproti strachu z imigrantů – více méně neškodný, jejich společným rysem je nicméně iracionalita. Na rozdíl od Joschky Fischera si nemyslím, že budeme svědky „srážky vlaků“, která v roce 2015 rozmetá EU na kousky. Souhlasím však, že epidemie této iracionality – jinými slovy hlouposti – je to největší nebezpečí, které nám v roce 2015 hrozí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].