Newsletter•7. 6. 2024•3 minuty

V evropských volbách jde také o interrupce

Europarlament sice nemá přímý vliv na potratové zákony, ale změnit může mnohé

Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota, Silvie Lauder a Andrea Procházková.

Jak známo, v evropských volbách se reálně hlasuje o všem možném – a často to nemá co dělat se skutečnými pravomocemi Evropského parlamentu (EP). Zhusta jde o referendum o národní vládě toho kterého státu nebo vyjádření názoru na reálné problémy, na jejichž řešení má přitom EP omezený vliv.

Platí to nakonec také o tématu potratů. Možná i proto je mu věnována menší pozornost než debatám o migraci nebo green dealu, ale zároveň se tu hraje o velký symbolický význam. Výrazné posílení krajně pravicových sil, které se letos očekává, by totiž přineslo také posun v pohledu na hodnotové otázky související se sexualitou, rodinou či postavením žen ve společnosti, kam patří také právo na interrupci.

Symbolicky se o něm rozhoduje pětačtyřicet let poté, co do čela parlamentu neusedl předseda, ale vůbec poprvé předsedkyně. Což bezpochyby souviselo s tím, že tehdy mělo těleso ještě méně pravomocí, než má dnes. Ale vážně – první předsedkyní EP se v roce 1979 stala francouzská politička a právnička Simone Veil, která ve své domovské zemi prosadila o pět let dříve právo žen na interrupci.