ČT24 chystá na léto speciální verzi programu Retro, nebude ale řeč o primkách či o vekslácích. Z archivů tentokrát televize vykutá retro politiky. Husák a Jakeš ale zůstanou mimo, půjde o retro polistopadové – ve Velkém politickém retru nabídne průřez politickými debatami za posledních dvacet let.
Autorce je jasné, že před obrazovkami se nejspíš nebudou tlačit zrovna davy. Zvlášť teď v létě, kdy Klaus vzor 1992 či Zeman vzor 1998 prostě nemůže porazit plovárnu či fotbalové mistrovství světa sledované na zahrádce u pivka. Je to ale škoda. Mohlo by to totiž být nejen poučné, ale zároveň i ukrutně zábavné. Taková Česká Soda, ale bez Čtvrtníčka. Kamenné tváře, bordó saka s obřími vycpávkami, studia zařízená kancelářským „šedým morem“, Ota Černý pálící otázky na tělo…
Ale vážně. Poučné by to mohlo být nejen proto, že budeme mít unikátní příležitost uvědomit si, jak se proměnila politická kultura či úroveň televizní žurnalistiky. Někteří politici, zvlášť ti déle sloužící, totiž vytvořili kolem některých událostí a jejich roli v nich jakousi vlastní mytologii. A bylo by skvělé vidět srážku těchto osobních mytologií s tehdejších realitou.
Když už je řeč o mytologiích, tak zvláště hustě je jimi opředeno působení ODS na pražském magistrátu. Od pohádky, že téměř miliardová Opencard je nejlevnější svého druhu, přes chatrnou historku kryjící zaříznutí Kaplického knihovny na Letné, po dění kolem tunelu Blanka. (Mimochodem, člověk nemusí být právě stavební inženýr, aby získal podezření, že stop knihovně s tunelem nějak souvisí. Dvě stavby tohoto rozsahu na celkem malém prostoru Letné a ve víceméně stejnou dobu jednoduše vzniknout nemohly.)
Pozornost se znovu obrací k Blance – nejprve se v sobotu převrátil obří jeřáb, dnes se opět (pokolikáté už? Potřetí?) propadla zem. V obou případech ovšem končí legrace, protože v nich šlo o zdraví, ne-li o život. Jeřábník ze soboty skončil podle dostupných informací v nemocnici s podezřením na poranění páteře, tuny hlíny z dneška uvěznily bagristu, kterého naštěstí vyhrabali celého a bez zranění. Autorka přiznává, že když dnes ráno zprávu o závalu slyšela, napadla ji otázka, kterou klade Jiří Bartoška v letošní znělce karlovarského filmového festivalu – „to si snad někdo dělá pr…, ne“?
Jak je to možné? Stavba takového rozsahu a takové náročnosti samozřejmě není stavění báboviček, ale pak by jeden čekal, že ji bude provádět firma, která disponuje odpovídajícími technologiemi a znalostmi.
A pak je tu politická odpovědnost zadavatele. Kde je primátor Pavel Bém? Či někdo další z vedení města – obhlížejí s helmou na hlavě obě místa, mají starost o zdraví dělníků či vysvětlují novinářům, a tím pádem občanům, co teď bude následovat, aby se podobné situace už neopakovaly? Ne.
Zřejmě mají plné ruce práce s podporou dalšího zásadního projektu, který se teď v metropoli plánuje a nad nímž převzal záštitu osobně Pavel Bém, a to s bustou Michaela Jacksona. Stavbařům jde o zdraví, dalším lidem o jejich domy, město nemá slušnou knihovnu, tak alespoň že ten Michael může v klidu spočinout…
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
