Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Zahraničí

Druhá Oranžová revoluce?

Strana regionů současného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče považuje nedávné parlamentní volby za své vítězství, opozice však sbírá síly na pokus o impeachment

Příští budoucí prezident Ukrajiny? (Vitalij Kličko) • Autor: Globe Media /  Reuters
Příští budoucí prezident Ukrajiny? (Vitalij Kličko) • Autor: Globe Media / Reuters

Janukovyčova Strana regionů parlamentní volby, které proběhly 28. října, sice vyhrála, avšak její volební výsledek jí rozhodně nezajistí klidné vládnutí. Podle údajů Hlavní volební komise Ukrajiny získala současná vládnoucí strana 30% hlasů. V těsném závěsu však byla následována dvojicí opozičních stran. Strana Vlast/Baťkivščina, kterou založila bývalá premiérka a současná vězenkyně Julia Tymošenková, získala 25,5% hlasů a nově založená politická strana ukrajinského boxera Vitalije Klička UDAR necelých 14%.  Do ukrajinského parlamentu se ještě dostaly dvě další strany – Komunistická strana Ukrajiny se ziskem 13% a nacionalistická strana Svoboda, která získala takřka 11% hlasů. Vzhledem k tomu, že Janukovyč může počítat pouze s podporou komunistů, rozhodně nelze očekávat, že by jeho strana měla v následujícím funkčním období stejně silnou pozici jako například Putinovo Jednotné Rusko.

Společně s komunisty bude mít Strana regionů 219 zástupců v parlamentu z celkového počtu 450. Proto se bude muset spoléhat na hlasy minimálně sedmi nezávisle zvolených poslanců. Teoreticky lze uvažovat o tom, že pokud by tři opoziční strany, které budou disponovat 180 mandáty, získali na svoji stranu všechny nezávislé poslance a zdařilo se jim přetáhnout Straně regionů nebo komunistům dva poslance, získaly by prostou většinu 226 hlasů. I když se na první pohled může zdát, že k takové situaci nedojde, někteří opoziční politici, jako předseda Baťkivščiny Arsenij Jaceňjuk, s ní přímo počítají. „Jestli se nám skutečně podaří získat 226 hlasů v novém parlamentu, prezidentské volby se budou konat mnohem dříve než v roce 2015, protože jeden z prvních zákonů, které musí ukrajinský parlament přijmout, je zákon o impeachmentu prezidenta,“ řekl Jaceňjuk, který chce dokonce sestavit parlamentní komisi pro sepsání žaloby na současného prezidenta kvůli volebním manipulacím, proti kterým se ohradili i mezinárodní pozorovatelé.

Všichni přítomní pozorovatelé z OBSE, NATO i Spojených států poukazovali na množství podvodů a falzifikací. „Skutečnost, že známí opoziční představitelé Jurij Lucenko a Julie Tymošenková jsou v době voleb ve vězení, vrhá stín na celý proces ukrajinských voleb,“ prohlásil o průběhu voleb na Ukrajině předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Nová pomerančová revoluce

Na protest proti podvodům a falzifikacím během voleb začali představitelé opozičních stran Vitalij Kličko, Arsenij Jaceňjuk a Oleg Tjagnibok protestní akce před budovou hlavní volební komise. Den ode dne jejich stoupenců přibývá a tak někteří politologové nevylučují, že by se mohl opakovat scénář z roku 2004, kdy na Náměstí nezávislosti v Kyjevě začala známá Oranžová revoluce.

Na rozdíl od západních zemí, kde jsou oficiální výsledky voleb známy většinou druhý den po volbách, má v ukrajinském případě hlavní volební komise dva týdny na jejich ohlášení. Opozice se obává, že tato praxe umožňuje další manipulace v průběhu sčítání. Vzhledem k těsnému rozdílu mezi Stranou regionů a opozicí, se v letošním roce bojuje doslova o každý mandát. „Jsme si na sto procent jistí, že ve 13 volebních obvodech došlo k falšování výsledků voleb. Máme konkrétní důkazy a jména těch, kteří jsou za falzifikace zodpovědní,“ řekl na jedné z povolebních demonstrací Oleg Tjagnibok, předseda nacionalistické strany Svoboda. Prozatím volební komise vyhověly opozici v případě pěti obvodů, kde proběhnou volby znovu.

Odklon od Ruska

Největším překvapením parlamentních voleb byl výrazný úspěch nacionalistické strany Svoboda, která dokonce volby vyhrála v rámci Lvovské oblasti. Její představitelé jsou proti sbližování Ukrajiny s Ruskou federací, a to především proti vstupu Ukrajiny do Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska, která vznikla na počátku letošního roku. Již zmiňovaný Oleg Tjagnibok mimo jiné navrhuje, aby byl v parlamentu projednán zákon o zákazu propagace komunistické ideologie. Jako asi největší programový výstřelek Svobody je považována snaha o rehabilitaci členů Ukrajinské povstalecké armády, známé v Česku pod názvem Banderovci.

Strana UDAR Vitalije Klička zaznamenala také nečekaně velký úspěch. Byla založena teprve v roce 2010 a díky silné podpoře jak na západě, tak i na východě země se Kličko může pravděpodobně stát nejsilnějším protivníkem Janukovyče v prezidentských volbách plánovaných na rok 2015. UDAR obhajuje užší integraci s Evropskou unií, především podepsání neustále odkládané asociační dohody. Dále chce co nejdříve zrušit Charkovskou dohodu o prodloužení pronájmu námořních základen na Krymu Rusku do roku 2042.

Letošní parlamentní volby jasně ukázaly, že se Ukrajina nevydá cestou Ruska. Janukovyčova pozice je po volbách sice posílena, nelze však očekávat, že by se mu v blízké budoucnosti podařilo marginalizovat opozici podobným způsobem, jako to učinil Vladimir Putin v Rusku. S volebním úspěchem stran UDAR a Svoboda dochází k obnově ukrajinské opozice, která byla dočasně oslabena po uvěznění Julie Tymošenkové a následkem jejích sporů s druhou výraznou tváří Oranžové revoluce Viktorem Juščenkem. Asi nejvýraznějším představitelem současné opozice je Vitalij Kličko, který může za tři roky pro většinu Ukrajinců představovat vítanou alternativu k současnému prezidentovi. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].