Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

V Chuchli s Marketou Lazarovou a ve stanu s Ivou Janžurovou

Pražská kavárna, speciál z Letní filmové školy – čtvrtek

Herečka s nejkouzelnějším smíchem na světě iva Janžurová • Autor: Jan H. Vitvar
Herečka s nejkouzelnějším smíchem na světě iva Janžurová • Autor: Jan H. Vitvar

Včerejší den jsem si na Letní filmové škole naplánoval tak, aby se nesl zejména v duchu vzpomínání, konzervování a restaurování. Jednou z hlavních zdejších atrakcí jsou totiž pro mě jednak projekce pouštěné z originálních filmových pásů, na nichž se během dekád řádně projevil zub času, a pak naopak projekce z čerstvě digitalizovaných a restaurovaných kopií, které člověka svou podobou věrně odpovídající době vzniku snímku přenesou o několik dekád zpátky. Proto jsem také oslovil Národní filmový archiv, s jehož pracovníky jsem si včera v Respekt stanu povídal, jak v archivu digitalizace probíhá a co všechno se dá udělat, aby nám jednou naše filmové dědictví nečekaně nezmizelo pod rukama. Návštěvníci debaty se mimo jiné dozvěděli, že pokud bychom začali odvíjet originální pás s Vláčilovou Marketou Lazarovou z kina Ponrepa, kde se čas od času promítá, dostali bychom se s jeho koncem až někam do Chuchle. To se ale dozvěděli ode mě, neboť mě tyto nesmyslné početní údaje v duchu „kolikrát by veškeré naše filmy obepnuly Zeměkouli“ fascinují.

Autor: Jan H. Vitvar
Autor: Jan H. Vitvar

Z úst profesionálů si publikum vyslechlo řadu mnohem důležitějších informací. Například že se v rámci letošních „osmičkových“ výročí v Národním filmovém archivu připravuje digitalizace Zborova z roku 1938 a jestli všechno půjde dobře, k dispozici by mohla být už koncem října, kdy si budeme připomínat sto let od založení Československa, na jehož počátku stála právě legionářská bitva u Zborova. Pokud by se to snad nestihlo, připomeňme, že premiéra snímku se měla konat 28. října 1938, ovšem vzhledem k mnichovskému diktátu byla posunuta až na leden 1939, čili není zas tak kam spěchat.

V Respekt stanu se nikam nespěchalo ani na předcházející Lekci filmu podle Ivy Janžurové. Herečka s nejkouzelnějším smíchem na světě je letos jednou z hlavních tváří festivalu a včera před projekcí Petrolejových lamp dostala od pořadatelské Asociace českých filmových klubů její Výroční cenu. Ve stanu vydržela nadšeným divákům vyprávět celé dvě hodiny, došlo nejen na historky ze zákulisí natáčení Herzovy fenomenální Morgiany, ale i na jeden peprnější příběh o Evě Holubové, který bude prý dnes v bulváru uváděn ještě peprnějšími titulky. My ho ale citovat nebudeme, protože přece nejsme žádný bulvár, že.

Raději se ještě vrátíme k onomu vzpomínání. Ve Hvězdě se včera pouštěla němá Poslední štace Friedricha Wilhelma Murnaua z roku 1924, kterou svou hudební projekcí živě doprovázelo sdružení Casio Loyal. Šlo o nově digitalizovanou a skvěle restaurovanou kopii, díky jejíž kvalitě mohly vyniknout všechny Murnauovy, na svou dobu průkopnické finesy. A večer se pak v letním kině promítalo Vávrovo Kladivo na čarodějnice z roku 1969, což byl naopak dobový, značně poškrábaný originál pouštěný z 16 milimetrové promítačky, jejíž vrčení můžete ve Smetanových sadech pozorovat skrz skla zaparkovaného promítacího volkswagenu. Ta černobílá atmosféra mě zase dokázala natolik pohltit, že se jí dnes ještě poddám při dvou unikátních příležitostech. Jednak se bude v Hradišti z původního 35 milimetrového pásu pouštět Smuteční slavnost Zdenka Sirového z roku 1969, která se navíc svým příběhem o pohřbu vyvlastněného sedláka značně dotýká zdejšího kraje obtěžkaného opravdu velmi temnou minulostí padesátých let. A pak dostane prostor nově digitalizované pásmo krátkých filmů Jana Kříženeckého, otce zakladatele naší kinematografie, od jehož narození letos uběhlo 150 let.

Zde jsou tedy mé festivalové tipy na čtvrtek: 11:00 Smuteční slavnost; 14:00 Filmy Jana Kříženeckého; 17:00 A dýchejte klidně; 20:30 Na Chesilské pláži; 21:30 Čarodějův učeň; 22:00 DJ Tomino a Myslivec

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].