Pět let
Autor: ČT

Vyprávět o sexuálním násilí je vždy náročné. A nejen ve skutečném světě, i v tom uměleckém – literatuře či ve filmu. Jak příliš nezjednodušovat? Jak zachytit jeho ničivost, která trvá i roky po samotném aktu? Nakolik ho ukázat explicitně, aby to nepůsobilo jen jako zneužití tématu? Není to jednoduché, ale českému seriálu Pět let, který vznikl pro internetovou stránku iVysílání České televize, se to podařilo výjimečným způsobem.

O diktát nejde

Reklama
Reklama

Cokoli dnes řeší sexuální násilí, vztahy mezi staršími pedagogy a studentkami či obecně postavení mužů a žen, předstupuje před velmi pozornou komisi. Jedni střeží, jestli jde dílo dostatečně s dobou, jiní zase, jestli nejde s dobou příliš snaživě. Je proto třeba ocenit, když se do tohoto tématu někdo pustí poctivě a snaží se o co nejplastičtější obraz.

Seriál Pět let je rozdělen do deseti krátkých dílů, které jsou v průměru patnáct minut dlouhé. Přes toto časové omezení se podařilo tvůrcům vykreslit plastické portréty všech hlavních protagonistů. A zejména pak Terezy a Davida, které pojí jeden pomaturitní večírek a společně strávená noc. Pro Terezu je to vzpomínka traumatizující, protože prý byla znásilněna Davidem. Ten si ale události skoro nevybavuje, protože pro něj nebyla nijak výjimečná.

Když Tereza po pěti letech potká Davida náhodou na ulici, znovu se jí trauma plně vybaví. A knižní nakladatelka, se kterou měla schůzku kvůli možné knize, ji přesvědčí, ať napíše právě o svém prožitku. Tereza se rozhodne konfrontovat Davida, který nechápe, o čem je řeč, a spustí se řetězec událostí.

https://www.youtube.com/watch?v=Oh8nveh9Vw0

Než budeme pokračovat v debatě o seriálu, udělejme na chvíli odbočku k recenzi Mirky Spáčilové na iDnes.cz: „Je zjevné, že Pět let snaživě sází na světový diktát témat od lesbických vztahů po hnutí MeToo, nicméně tvůrci nemají tolik odvahy, aby svůj příběh otevřeli překvapivým, natož provokativním pointám.“

Proč zmiňovat Mirku Spáčilovou? Protože její text dobře ilustruje limity zdejší debaty o tématech spojených s genderem. Seriál Pět let rozhodně zklame ty, kteří by chtěli provokativní pointu. Příběhy o znásilnění totiž většinou moc nečekaný konec nemají. V seriálu Pět let je tak mnohem důležitější a překvapivější cesta k pointě. Tvůrci ale nejsou vedení „diktátem“, řeší téma, které je prostě důležité a aktuální. Nedělají to navíc banálním způsobem.

Jak snadné je ublížit

Autoři odvážně zvolili těžší cestu. Středem příběhu totiž není jednoznačné a brutální znásilnění, jako je tomu třeba ve filmu Zvrácený. Nehraje se tu ani na emoce diváka. Český projekt staví na nejednoznačnosti: sledujeme dvě křehké postavy, které zcela odlišně popisují jednu noc. Podezřelý muž je přitom mnohem sympatičtější postava než jeho možná oběť. Dále by měli číst jen ti, kteří už znají konec příběhu, případně jim jeho znalost nevadí.

Tvůrci seriálu se tak pustili na tenký led. David je milý mladík, zrovna požádal přítelkyni o ruku, když někdo doráží na jeho kamarádky, zastane se jich. Tereza je trochu asociální, ambiciózní, sobecká a vyzývavá. Když se před námi postupně skládají části pět let starého večera, jsme směřováni k tomu, abychom drželi palce Davidovi. Dokonce i když ke  znásilnění dojde, což se stane chvíli poté, co Tereza Davida sváděla, ale najednou jí je zle z přemíry alkoholu a sex už nechce, nechávají autoři Davidovi dost kladných bodů. Máme nad tím mávnout rukou, jak radí i její matka? Až po debatě se snoubenkou, při pohledu na vlastní sestru a zjištění, jak je Tereza jednou nocí poznamenaná, Davidovi dochází, že hranici skutečně překročil. A vidíme to i my.

V tom je seriál vůbec nejcennější. Ukazuje, jak snadné je někomu ublížit, i když to nebylo cílem. Útočníkem se může stát i ten, kdo před chvílí ochraňoval slabší. Toto poznání nemá vést k tomu, že budeme potřebovat před sexem podepsané smlouvy či něco podobného, jak občas kritici zmiňují, ale že si budeme pozorněji naslouchat. Svět vztahů je a bude vždy komplikovaný, někdy pochopíme signály špatně, ztrapníme se a podobně, nicméně najít hranici, za kterou už je jen temnota, bezesporu dokážeme.

Seriál Pět let není agitkou, je to živý příběh, který by určitě unesl i větší prostor. Některé menší postavy by mohly ještě vyrůst, ale to je poměrně drobný problém. Sára Zeithammerová napsala výborný scénář a Damián Vondrášek ho jako režisér převedl přesvědčivě na obrazovku. Pro vykreslení atmosféry dobře pracuje s detaily, pozornost doporučuji například tikajícím hodinkám.

Seriál má i silnou kameru, střih a podmanivou hudbu od Ondřeje Holého. Zážitkem je pak sledovat hned několik mladých herců a hereček, samozřejmě v čele s hlavními protagonisty Alžbětou Malou a Samuelem Tomanem. Sázka na mladé tvůrce České televizi více než vyšla, jen by si seriál zasloužil hlavní vysílací čas.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

tabery-bratislava
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2277

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte