Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Nerapujeme o bohatství, autech, svalech, ale o spravedlnosti, říká slavný senegalský hudebník

S rapperem Faadou Freddym o korumpování umělců a chybějícím afreckém snu

54_RAP_Barron Claiborne
Nerapujeme o bohatství, ale o spravedlnosti. (Faada Freddy)

Na letošním festivalu Colours of Ostrava jsme se setkali se slavným senegalským rapperem Faadou Freddym. Vystupoval zde ve formaci Daraa J, kterou tvoří od  90. let se svým spolužákem ze studií účetnictví N'Dongo D.  „Všichni u nás znají americký sen a evropský sen - ale chybí africký sen. Naši lídři nechápou, jak potřebné je takovou vizi představit,“ vysvětluje, proč lidé v Senegalu víc než jinde touží odejít do Evropy.

Čím se senegalský hip hop odlišuje od amerického nebo evropského?

Je velmi otevřený světu, dokáže absorbovat všechny styly hip hopu a zároveň udržuje africké styly, třeba doprovod bubnů nebo kory. Je to směs modernismu a afrických kořenů. A protože jsme byli kolonizováni Západem, tak dokážeme kombinovat různé jazyky: francouzštinu, angličtinu a domorodé jazyky, hlavně wolofštinu. I jazykově je tedy západoafrický hip hop mezinárodní, a přesto udržuje krásu domorodých jazyků.

A co se týče obsahu. Má hip hop v Senegalu jiné politické nebo sociální dopady než na Západě?

Snažíme se bránit, hájit zájmy obyvatel, řešit sociální otázky. Nerapujeme o bohatství, autech, svalech, ale o spravedlnosti. Věřím, že je možné tančit a vzít si při tom čas přemýšlení o budoucnosti a o našem životě.

Hip hop je u nás tak mocný, že dokáže ovlivňovat rozhodování lidí u voleb nebo dokonce přivodit změnu režimu. Politici se snaží koupit hudebníky, chápou sílu jejich slov. Někteří se uplatit nechají, tomu se nedá vyhnout

Jak konkrétně tato korupce vypadá?

Jde o peníze, jako vždy. Politici vědí, že umělec má finanční problémy a dají peníze na stůl. Nabídnou jim pomoc, ale cílem je, aby nějací hudebníci přestali kritizovat vládu. To je nejsnadnější způsob.

Říkal jste, že rap v Senegalu ovlivňuje volby. Kdy například?

Třeba v roce 2000 během voleb se rappeři masivně vložili do volební kampaně na straně opozice. Zpívali o potřebě změny, že je právě teď možná, že to je nejlepší chvíle. A lidé se nechali strhnout a režim padl (po desítkách let u moci tehdy prohrála vládní strana a skončila senegalská verze socialismu, pozn. red.). Od té doby každá vláda, která sedí na trůně, zkouší s rappery spolupracovat. My zůstáváme mimo tuhle hru. Chceme zůstat hlasem těch, kteří hlas nemají, a ne se přidávat na jednu stranu.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=qNvJX-_Gun4&t=4496s

Jak se podle vás Senegal od přelomových voleb v roce 2000 změnil, co se zlepšilo a co zhoršilo?

Zůstal stejný problém: hodně našich vládců nemá žádnou morálku a osobnost. Upřímně nehledají, co obyvatelé potřebují, co je trápí. Spíše se starají o to, jak se držet u nahoře u moci a nejdou do hloubky skutečné situace země a toho, jak by mohli ekonomiku rozproudit. I proto k nám pak přichází nadnárodní korporace, dají na stůl nějaké peníze, a výměnou dostanou volnou ruku. Spousta kontraktů se uzavře pod stolem. Naši lídři většinou myslí nejprve na peníze, které mohou získat, a až pak na zájmy obyvatelstva.. Zahraniční koncerny u nás těží zlato, lithium, dřevo, z našich vod vyloví spoustu ryb - ale Senegalci z toho maji hrozně málo, málo procent zisku, protože naši politici uzavírají mizerné smlouvy. Netlačí dost na firmy, aby napravili škody, které při těžbě způsobí. A nevěnují se dost tomu, abychom některé problémy řešili sami - když se pak někde pokazí potrubí, tak hledají pomoc u nějaké francouzské firmy. Místo aby se vytrénovali místní zaměstnanci, kteří dokáži takovou situaci sami řešit.

V Senegalu jsem mezi mladými lidmi cítil hroznou touhu odejít do Evropy, silnější než v jiných afrických státech, které jsem navštívil…

…jo, je to šílený…

Proč chce tolik mladých lidí odejít? Není u vás hlad, diktatura, ani válka.

Protože naši lídři nenabídli žádný africký sen. Všichni u nás znají americký sen a evropský sen - ale chybí africký sen. Naši lídři nechápou, jak potřebné je takovou vizi představit. Neříkají lidem, že Afrika je krásná, že maldí lidem jsou jeho nejcennější surovinou, že máme budoucnost. Je třeba podporovat podnikavost, inovace, vědomosti, jen tak jde africký sen docílit.

Hodně lidí pořád věří, že pokud se nedostanete do Francie nebo do Ameriky, tak jste v životě neuspěl. To je pozůstatek kolonialismu, jsou v mysli pořád kolonizovaní. My svým posluchačům sdělujeme něco jiného: byli jsme v Evropě, viděli jsme svět, jezdíme tam na turné, ale vracíme se do Senegalu a investujeme tady. Když jsme na turné, tak máme základnu v Paříži, jinak žijeme v Dakaru.

Zpíváte o migraci?

Často. Třeba v písni Unite 75 vyprávíme o Senegalcích, kteří se dostali do Evropy a teď v ilegalitě, bez dokumentů živoří. Jejich příbuzné, kteří jim volají ze Senegalu nezajímá, jak se jim ve skutečnosti daří, chtějí po nich jen posílat dárky a peníze. V jiných písních taky zpíváme o potenciálu Senegalu, o jeho kráse, kterou hodně posluchačů vůbec nezná. To je důležité. Máme vlastní historii a geografii, musíme najít vlastní kořeny a ekonomiku nasměrovat podle toho. Musíme být otevření světu, ale znát sami sebe. To je celý smysl naší tvorby. Nemůžeme stát pořád u dveří Evropy a kopírovat ji. Kagame se ve Rwandě snaží jít vlastní cestou, to je zajímavý příklad.

Mladí lidé by mohli říct, že se vám to snadno povídá, když před ilegální migrací varujete. Vy dostanete legální víza, jste úspěšní - většina Senegalců nemá šanci vízum do Evropy dostat.

Ano, ale v Evropě po nás byla poptávka. Říkám na to, že je dobré tančit nejprve na svém dvoře a až pak ve světě. Migrace je dobrá a potřebná, ale má smysl jen když víte, kam jdete, co budete v cizí zemi dělat, co si z toho chcete vzít, co chcete se svým životem udělat. Viděl jsem až moc Afričanů, kteří v Evropě živoří: nemají vzdělání, aby mohli obstát v evropské ekonomice a nemohou se vrátit domů. Nestojí to za to, Senegalu to škodí.

I_obalka_R32

Shodnou se v tomto názoru senegalští rappeři?

Ti, kdo cestovali a viděli svět, mají vesměs takový názor. Když jste ve Francii nebyli, tak si můžete představovat, jak je tam snadné uspět a neumíte si představit, že třeba budete muset bez peněz přespat na ulici. Že tam nebude možné jako doma se jen tak u sousedů nebo nějakých příbuzných najíst.

Slyšel jsem, že některé evropské ambasády pracují s rappery a snaží se je podporovat, aby v textech odrazovaly od migrace. Děje se to a je to podle vás správné?

Radil bych, aby umělce nekorumpovali, aby je nechali formulovat vlastní sdělení. Problém je mnohem hlubší než tohle, nestačí říct “nejezděte do Evropy”. Tenhle problém jde daleko do minulosti, až do kolonialismu a způsobu, jak Evropa zneužívala Afriku a její suroviny. Musíme řešit, jak rozvinout Afriku, to je hlavní.

Jak se rapem bojuje proti migraci, se dočtete v novém Respektu

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1366
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte