Lidé s prošlou lhůtou hledají lásku. Kaurismäki opět stojí na straně naděje

Událost týdne

Pražský filmový festival Febiofest možná přestane existovat. Akce, kterou před třiceti lety založil režisér a podnikatel Fero Fenič a v roce 2012 ji prodal za 25 milionů, jde do konkurzu. Žádost o něj podal sám Fenič. Tvrdí, že dodnes nedostal zaplaceno za prodej. Febiofest prodal společnosti Mezinárodní filmový festival Praha, v níž měla klíčový podíl firma Erbia Holding bývalého ředitele TV Barrandov Kamila Spáčila, který se stal ředitelem přehlídky. Fenič zůstal čestným prezidentem.

Podle Radiožurnálu Spáčil Feničovi dluží 4,5 milionu korun. Celkově Erbia Holding podle insolvenčního rejstříku dluží přes 23 milionů. Čtyři miliony například bývalému uměleckému řediteli Nikolaji Nikitinovi. Spolupracovníka Berlinale přitom vedení s pompou a nadějemi najalo v roce 2019, aby přehlídku mezinárodně zviditelnil. To se nepovedlo. Místo toho zhruba před rokem Fenič oznámil, že získal zpět ochranné známky Febiofestu – a letošní, 30. ročník se tak nekonal.

Febiofest patří mezi „devadesátkové“ instituce podobně jako Český lev. Vznikl jako klubová přehlídka v porevolučním kvasu nového podnikatelského prostředí po konci státního monopolu. Stála za ním Feničova firma Febio. Lidové noviny o Febiofestu psaly v roce 2008 jako o splněném „americkém snu“ kluka ze slovenské vesnice, který dobyl filmový svět. Festival si našel v hlavním městě diváky i partnery a bobtnal. Inaugurační ročník promítl 21 filmů, v roce 2002 jich už bylo na programu 500. Ambice však nebyly v souladu s finančním zajištěním. Smlouvy s partnery se uzavíraly jen na rok a festivalu rostla konkurence s tím, jak v Praze přibývaly přehlídky národních kinematografií. 

Další osud Febiofestu bude záležet na tom, jak silná dnes jeho značka je. Nicméně už teď případ ukazuje limity velkého festivalu v metropoli, jehož osud závisí na stále spořivějších partnerech a úzkém vztahu s obyvateli města. Názory na akci se mohou různit; stejně jako na muže, který ji zakládal. Jednu věc jí každopádně upřít nelze: umožnila v programovém oddělení vyrůst desítkám lidí, jejichž energie se na filmové scéně neztrácí.  Jindřiška Bláhová

Album týdne

Už dlouho se pokoušel něco tvořit, ale ať dělal, co dělal, nebyl výsledkem rap. „Je mi osmačtyřicet. A nechci tvrdit, že mi věk má diktovat, ovšem svým způsobem to dělá. Co se mi děje v životě, o čem by se dalo mluvit? Musím si dojít na kolonoskopii. Zhoršuje se mi zrak. Asi by se daly najít cool způsoby, jak to pojmout, ale...“ Takhle s nadsázkou mluvil rapper André 3000 v nedávném rozhovoru pro časopis GQ o tom, proč je mu zatěžko s přibývajícím věkem rapovat. Jestli by přitom někdo mohl natočit skvělou skladbu o kolonoskopii, byl by to on. Ale rozhodl se úplně jinak.