Před deseti dny vyvrcholila akce Evropské dny slunce propagující výhody energie získané ze slunce. V ten samý den zároveň vyrazilo osmdesát Čechů a Němců protestovat proti výstavbě fotovoltaických (a větrných) elektráren v Krušných horách. K oběma akcím se stojí za to vrátit, protože ukazují, dvě strany fotovoltaiky: tu světlou a tu temnější.
Evropským dnům slunce dominovaly chytré technologie, jejichž smyslem je posilovat energetickou nezávislost a snižovat spotřebu energie z velkých elektráren. Jsou to třeba fotovoltaické panely, které se dají integrovat do fasád domů; panely ohřívající vodu či naopak panely pohánějící chladící systémy. Žádný z těchto vynálezů sám o sobě nepředstavuje revoluci v energetice; továrna se jimi pohánět nedá. Ale spotřebu rodinných domů a činžáků už pokrýt dovedou – až k úplné energetické soběstačnosti.
V Krušných horách u obce Moldava má ale vzniknout solární park na horských loukách. Také má vyrábět energii ze slunce, ale na tradičním principu: energie neslouží žádnému konkrétnímu domu, ale je odváděná dráty do centrální distribuční sítě. Stavba zabere volnou krajinu. A hlavní motivace pro její výstavbu není v úsporách, ale v jistém výdělku zajištěném státní podporou (jako u uhelných či atomových elektráren). Protesty místní proti takovému druhu fotovoltaiky jsou potom docela pochopitelné.
Je přitom zajímavé, že český stát vyhlásil klatbu nad fotovoltaikou jako takovou. A zatímco majitelé rodinných domků a činžáků se museli vzdát plánů na energetickou soběstačnost, velké projekty solárních parků – jako je ten v Krušných horách – dál vznikají.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
