Váš mobil, elektroauta i obyčejná guma. Za to všechno vděčíte Kongu
Zbytek světa se však k jeho obyvatelům chová stejně jako dávní kolonizátoři
Co si Donald Trump vyzkoušel na Ukrajině, to opakuje ve středu Afriky. Pomoc, v tomto případě zprostředkování mírové dohody mezi znepřátelenými sousedy ze Rwandy a Demokratické republiky Kongo, spojuje se zvýhodněným přístupem amerických firem ke konžským vzácným surovinám.
„Je to jedna z nejhorších válek, jakou kdy kdo viděl,“ řekl Trump o tamním konfliktu a není daleko od pravdy. Válka na východě Konga s měnící se intenzitou probíhá už třicet let a odborný odhad počtu obětí se šplhá k šesti milionům. Americký prezident věří, že on našel řešení a – jak se minulý týden chlubil – „na oplátku dostaneme pro Spojené státy spoustu těžebních práv“.
Kongo má v tomto ohledu opravdu co nabídnout. Pochází odsud přes sedmdesát procent světové produkce kobaltu, bez něhož se neobejdou lithiové baterie, a šedesát procent globálních zásob koltanu, nezbytné složky chytrých telefonů či sofistikovaných zbraní.


Zatímco Čína si v minulých dvaceti letech zajistila různě po světě včetně Konga kontrolu nad těžbou i zpracováním kovů potřebných pro technologie budoucnosti, Spojené státy (a ještě ve větší míře evropské vlády) takto strategicky neuvažovaly. Trump se to snaží napravit – a zároveň nevědomky připomíná celoplanetární význam Konga.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu