Byla bych ráda, kdyby byli komunisti stejní jako před 150 lety

Moje doporučení je – nebuďte plachý. Urvěte si, co se dá. Když řeknou, že by to váš zaměstnavatel nezvládl, tak se nenechte odradit. Když není schopen poskytnout přiměřenou mzdu, tak to jen znamená, že není dobrý podnikatel a nemá podnikat.“

Muž, který pronáší tato slova, nehřímá z tribuny a nemá zaťatou pěst. Sedí na dece v jednom z pražských parků a kolem sebe má asi dvacítku soustředěně naslouchajících. Na dosah od nich leží hromádka jídla včetně ohřátých párků, které mají dát tomuto posezení nádech pikniku. Teď ale na párky nikdo nemyslí a oči většinou mladých účastníků visí na rtech hlavního řečníka. A ten ponouká: „Je potřeba se mydlit. Bez konfliktu není politika.“

Tyto rady neudílí nikdo jiný než bývalý premiér a evropský komisař Vladimír Špidla, který se už dlouho pohybuje mimo vysokou politiku, ovšem platí za jednoho z největších sociálnědemokratických srdcařů. K neformální diskusi na dece přišel jako jeden z těch sociálních demokratů, kteří se z nedávného spojení s komunisty a známými dezinformátory pod hlavičkou Stačilo! neradují, ale plánují zatím ve straně zůstat a počkat na další vývoj.

Součástí čekání jsou přitom i tyto diskuse. Jejich organizátorka, místopředsedkyně pražské buňky SOCDEM Alžběta Kálalová dala na Facebook výzvu, aby přišel každý, kdo má zájem mluvit o tom, proč jsou v Česku malé platy a co by měl člověk dělat, aby si vymohl vyšší mzdu. Docela atraktivní téma však davy nestrhlo. Z těch, kteří na událost klikli, slíbilo dvacet účast, další stovka zaklikla, že ji diskuse zajímá.