Pragmatici vs. idealisté. Rozdělení Piráti si volí nové předsednictvo
 
21A_jaros
Ivan Bartoš ve sněmovně • Autor: Milan Jaroš/Respekt

V sobotu po poledni budou Piráti i jejich voliči vědět, zda Ivan Bartoš obhájil funkci předsedy strany, nebo zda ho někdo vystřídá. Celostátní volební fórum o víkendu zvolí nové předsednictvo a proti původnímu plánu se to kvůli koronavirovému nebezpečí uděje on-line. Do Pardubic, kde se mohlo sejít 1200 členů Pirátské strany osobně, se nakonec sjedou jen kandidující a se členy se spojí přes počítače.

O post předsedy se kromě Ivana Bartoše uchází i senátor Lukáš Wagenknecht, který je podle vnitrostranických odhadů nejsilnějším konkurentem stávajícího předsedy. Část Pirátů sice překvapil tím, že nejprve vyjednával v týmu s Bartošem s partnery ze Spolu o vstupu do vlády a Piráti ho při jednáních nabízeli jako kandidáta na ministra financi nebo vnitra, a pak byl v pirátském referendu důrazně proti vládnímu angažmá, ale toho si nevšimli všichni.

Reklama
Reklama

Do čela strany kandiduje i členka republikového výboru Jana Michailidu a šéf buňky v Moravské Ostravě David Witosz. Na post místopředsedy či místopředsedkyně získalo nominace jedenáct dalších členů strany; a patrně k nim přibudou i ti, kteří neuspějí ve volbě předsedy či předsedkyně.

Celostátní fórum a volba se koná v ponuré atmosféře: strana se ještě vzpamatovává z volebních výsledků, které jí přiřkly pouhé čtyři poslance. A i když Piráti předpokládají, že Bartoš uspěje a povede stranu dál, podle členů strany to letos nebude mít jednoduché. Frustrace z výsledků voleb, podceněné kampaně a u malé části straníků i z toho, že Piráti vstoupili do vlády, způsobily, že o jeho schopnostech a prospěšnosti pro stranu mají pochyby i lidé, kteří pro něj ještě před volbami horovali.

V Pirátské straně, alespoň v té aktivní menšině, která se schází v internetových debatách, je špatná nálada. V plné síle se tak odehraje to, co bobtná už dlouho: střet ve vidění role strany, světa, voličů i aktuální podstaty Pirátů. Střet o to, zda politiku dělat takzvaně pragmaticky, nebo idealisticky, dosud nikdy nebyl tak vyhrocený – jak to ukazují i spory před sjezdem.

Kdo poškodil stranu

Ve zkratce jde o to, zda se má strana vybudovaná odspodu, nikoliv založená někým shůry, přizpůsobovat tomu, jak funguje politika, mediální svět a voliči. Výrazně byl tento střet vidět v posledních dnech kolem případu kandidátky Jany Michailidu, která o sobě na internetovém Pirátském fóru v členské debatě otevřené veřejnosti před časem prohlásila, že je „přesvědčená komunistka“. Doplnila to vysvětlením, že má na mysli komunismus v demokratickém smyslu a že to nikomu nevnucuje. Výroku si však všimly Novinky.cz a informovaly čtenáře, že předsedkyní Pirátské strany chce být přesvědčená komunistka; její teorie komunismu už nebyla ničím, co by bylo podstatné.

06
07
Vít Rakušan
08
09
10
11
12
13
14
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Strana – alespoň ti, co jsou vidět v debatách – se rozdělila na skupinu, která má za to, že sdělení o přesvědčení kandidátky nemělo nikdy z jejích úst zaznít, neboť obraz Pirátů, které chce vést „přesvědčená komunistka“, stranu před veřejností poškodí a u koaličních partnerů sníží její váhu. V této skupině jsou i ti, kterým vadí i sám obsah jejího doznání. Tato část strany – podle všeho větší – přemýšlí o tom, co dělají jednotlivé jevy s voličem a jak se to odrazí na šancích Pirátů ovlivňovat dění v zemi.

Druhou skupinu tvoří ti přezdívaní jako idealisté – a zároveň zhusta ti, kteří často říkají slova jako „autentické pirátství“, „pirátské kořeny“, „dělat politiku jinak„ nebo „nejsme stranou Ivana Bartoše“. A domnívají se, že Jana Michailidu má právo být veřejně „přesvědčenou komunistkou“, aniž by to straně mělo uškodit. A když to straně uškodí u voličů, není na vině strana, ale nepřemýšliví voliči, případně novináři, kteří o tom píší. Tahle skupina – možná spíše hlasitá skupinka – má za to, že se strana nemá přizpůsobovat voličům, ale „být svá“ a voliče vychovávat, měnit chování okolního světa. Nevšímat si toho, jak věci vypadají a působí, nemyslet tolik na voliče, ale v prvé řadě na své pirátsví.

Pro tuto skupinku se stal tento týden největším nepřítelem bývalý poslanec a šéf mediálního odboru Mikuláš Ferjenčík, který poté, co začal printscreen výroku o komunismu Jany Michailidu kolovat po sítích, položil v Pirátském fóru doplňující dotaz na toto téma: jestli už Jana Michailidu pracuje s mediálním odborem na nějaké strategii, jak z toho ven. Idealisté se teď nezlobí na Michailidu, ale na Ferjenčíka – podle nich způsobil „oživením vlákna“ v Pirátském fóru průnik problému do médií. Poté, co Novinky.cz problém popsaly, založil Ferjenčík na Facebooku ve skupině Pirátů anketu, v níž se ptal, zda je strana připravena něco takového vysvětlovat, až případně Michailidu v sobotu zvolí do předsednictva.

Pod tu mu napsala europoslankyně-idealistka Markéta Gregorová: „Jdi do p*dele, poškodil jsi stranu mnohem víc, než kdy dokáže Janka.“ Dodala, že Michailidu na rozdíl od Ferjenčíka „dobrovolnicky maká dnem a nocí na tom, aby se nám to kvůli takovým, jako jsi ty, nerozpadlo pod rukama“ - a obvinila Ferjenčíka, že mu jde o to, aby měl placenou práci.

fd8f6ae38cb83eb7be445ada4486a7c3

Zatímco podle reakce  na sítích voliči vyděšeně sledovali její slova, ve skupině idealistů si nevysloužila ani píď kritiky, naopak to dál schytával Ferjenčík: kdyby nezaložil zmiňovanou anketu, tak by Gregorové neměly proč ujet veřejně nervy. Tohle si Piráti povětšinou nejvyhroceněji vyřizují bez dohledu veřejnosti, v komunikační aplikaci Zulip.

„Janka jasně řekla, že má určitou představu o ideálním uspořádání společnosti, ale je si vědoma, že je to nerealizovatelné a nehodlá to nikomu vnucovat. Takže je to její čistě osobní věc a je férové, že to takhle řekne – a hon, který se na ni spustil hysterickými primitivními antikomunisty, je příšerný,“ říká v telefonu donedávna místopředseda Pirátů Martin Kučera, ve stranickém členění idealista. Poté, co strana odhlasovala vstup do vlády, rezignoval na funkci, ale teď na ni bude o víkendu kandidovat znovu.

„Myslím ty lidi, co se ptají, co dělá u Pirátů, nebo i ty Piráty, co říkají, že stranu poškozuje, že se zastává zločinecké ideologie. Tomu já říkám primitivní, hysterický antikomunismus. Piráti vznikli, aby přinesli změnu do politické kultury – a to, co se teď děje, je pokračování té příšerné kultury, kdy se neřeší myšlenky, ale nálepky,“ dovysvětluje pak svoje vyjádření.

Senátor Lukáš Wagenknecht
Senátor Lukáš Wagenknecht • Autor: Jakub Plihal

Martin Kučera podle svých slov ví, že stranu i v nedávných volbách stíhalo, že se Andreji Babišovi a konzervativně smýšlejícím skupinám či novinářům podařilo častým opakováním podsouvat společnosti, že jsou Piráti komunisti či neomarxisti. A že v této atmosféře a v zemi s nesvobodnou minulostí před rokem 1989 by zvolení „přesvědčené komunistky“ mohlo Piráty u voličů pohřbít, ale ani to riziko podle něj nestojí za to, aby se mu autentický Pirát podvolil. Sám by s tím, že by se stala Jana Michailidu předsedkyní či místopředsedkyní, žádný problém neměl.

„Nejbližší volby jsou komunální, tam je to hlavně o lokálních tématech, tam bych se dopadu na voliče až tak nebál. U Senátu to je otázka. Pak jsou krajské, tam bude  záležet, jak si povedou krajští zastupitelé, a až pak jsou volby sněmovní. Do té doby bude možnost šrámy případně napravit. Pokud nepovede Janka Michailidu stranu dobře a nebude se jí dařit, můžeme zvolit za dva roky jako předsedu někoho jiného.“

Lepší fungování

Na místopředsedu kandiduje i člověk, kterému „přesvědčením komunismus“ vadí hodně. Sám sebe označuje za někoho, kdo chce proti něčemu takovému bojovat a „levicovému křídlu“ nechce „stranu dát“. Jak se ovšem brzy ukáže, Petr Kapounek, zastupitel z Prostějova, si komunismus spojuje se zcela jinou věcí. „Budu bojovat proti levicovému woke ovlivňování světa,“ říká.

Před časem totiž kolegyni pirátce ve svém „free období“ – jak toto období straně označil – stáhl ve stranickém centru na chodbě kalhotky, protože si vyhodnotil, že by to tak mohla chtít. Nechtěla – a když to vypadalo, že by mohl kandidovat na hejtmana, sdělila svou zkušenost straně. „Udělal jsem chybu, špatně jsem vyhodnotil její signály, vzdal jsem se kandidatury, i když nesouhlasím s tím, že je oběť,“ říká Kapounek, který ženu následně veřejně dehonestoval. „Ale to mám být trestán nadosmrti?“ ptá se. Chtěl by zabránit, aby „oni“, jak říká, dokončili svou legislativní úpravu, která popíše, že pro sex je opravdu třeba souhlas všech zúčastněných. Podle vnitrostranických odhadů však šanci na zvolení nemá.

Na první pohled však upoutá pozornost hlavně fakt, že do předsednictva téměř nekandidují ti, které byli voliči zvyklí vídat v Poslanecké sněmovně, ale po volbách z ní vypadli. Z výrazných poslanců a poslankyň o zvolení na místa místopředsedů stojí jen Martin Jiránek a Ondřej Profant. Ostatní mají pro svůj nezájem na vedení strany dva důvody: po zklamání z voleb si chtějí „dát odstup“, případně „získat nadhled“, a také se mnohým nechce pouštět do těžkého úkolu – porovnávat se s hlasitou menšinou, sáhodlouhými debatami v Pirátském fóru, které mnohdy přes snahy moderátora nectí zásady logiky, a s rozděleným pohledem na to, jakou stranou mají Piráti být.

Mikuláš Ferjenčík
Mikuláš Ferjenčík • Autor: HN – Jiří Zerzoň

Minulý týden vedl k tomu, že jeden z místopředsedů Pirátů, bývalý poslanec Vojtěch Pikal, pracovitý a ceněný politik, oznámil po jedné takové debatě na fóru, že pozastaví členství v Pirátech. Bude ještě moderovat sjezd o víkendu, pak si dá od Pirátů (minimálně) pauzu. Debata, která vedla k jeho rozhodnutí, se týkala důležité věci, která Piráty čeká a rovněž souvisí s rozdělením strany na „pragmatiky a idealisty“.

Šlo o úpravu kodexu, který má mimo jiné zajistit, že Ivan Bartoš, toho času ministr i poslanec, bude moci vykonávat obě funkce, aniž bude vystavován tomu, že ho někdo co chvíli bude chtít odvolat kvůli pirátské čistotě a absolutnímu zákazu vykonávat dvě plnohodnotné funkce. Návrh byl obecný, dával tuto „výjimku“ Pirátům až do parlamentního schválení klouzavého mandátu, na který se čeká; ten by zajistil, že za ministra může zaskočit do poslanecké role náhradník, ale jen po dobu, kdy je zvolený poslanec v ministerské funkci, pak mu místo zase uvolní. Část strany na to říká ne.

Piráti čekají i na úpravu svého fungování. Mluví se o tom už několik let, teď se skupina straníků rozhodla navrhnout deset bodů, které by mohly vést k lepšímu fungování, a zavěsila je na web (rekonstrukcepiratu.cz). Na Zulipu to vzbudilo velký negativní rozruch. Kromě zjednodušení vnitřních předpisů, struktury vedení, úprav členských debat s ohledem na členy, kteří nemají čas viset na internetu, debatovat a hlídat, zda se o něčem nehlasuje, je mezi novinkami i bod, který by změnil jednu podstatnou část vedení – Piráti, kteří jsou dnes ve vedení stranických odborů (například technického, personálního, zahraničního a tak dále), by už nebyli voleni, ale vybíráni z členstva a příznivců ve výběrovém řízení a pak jmenováni.

To, že šéfové odborů kandidují politicky, vede k tomu, že není jednoduché plnit priority, které jsou potřeba, protože plní svůj vlastní program, popsal to Mikuláš Ferjenčík, když změnu vysvětloval v debatě (kromě něj za návrhem stojí například poslankyně a končící místopředsedkyně strany Olga Richterová nebo šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek). Jako příklad Ferjenčík uvedl, že strana 12 let debatuje o nutnosti mít elektronické přihlášky a dosud je nemá zřízeny.

Jak se ale ukázalo při nedávném vnitrostranickém hlasování o tom, zda má Pirátská strana vstoupit do vlády, nemusí nesouhlasný a mnohdy vyhrocený rozruch v internetových debatách mnoho znamenat. Na Pirátském fóru to před jednáním vypadalo, že návrh splnit slib voličům a podílet se na vládě má namále – ale podobně jako v dalších případech šlo o optický klam tvořený faktem, že naprostá většina z 1200 členů strany se do debat nezapojuje.

Hlasování se zúčastnilo 1082 členů a z toho 888 hlasů bylo pro, to je 82,07 procent hlasujících. Jestli je momentální vyhrocený nelad kolem práva říkat „jsem komunistka“ a kandidovat do čela strany nebo kolem změny kodexu či struktury řízení jen další optický klam, to napoví víkendové výsledky pirátských voleb.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivana Svobodová

redaktorka

Ivana Svobodová
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 709

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte