Klima čím dál víc ovlivňuje ekonomiku. Zezelenají centrální banky?

“Nebezpečný muž” - tak označila šéfa americké centrální banky Jeroma Powella vlivná demokratická senátorka Elisabeth Warren. A nejvýraznější tvář progresivního křídla demokratů, poslankyně Alexandria Ocasio Cortez se ke kritice přidala: “Pod jeho vedením řešil FED jen velmi málo hrozby, který pro finanční systém představuje klimatická změna. Potřebujeme někoho, kdo se nebude bát odvážné akce,” uvedla na dresu Powella v otevřeném dopise.

Americkému prezidentovi Bidenovi, před kterým stálo rozhodnutí, zda Powella znovu nominovat do funkce, psali i další demokraté. Nakonec marně, tento týden oznámil, že chce, aby Powell dál stál v čele americké centrální banky. Jde o klíčové rozhodnutí: FED je nejdůležitější bankou na světě a její šéf tak zastává jednu z nejvlivnějších ekonomických funkcí planety. Debata kolem Powellova jmenování přitom naznačilo, že téma klimatu dorazilo i do nejvyšších pater finanční politiky - a před centrálními bankami stojí otázka, jak se vypořádat s požadavkem, aby tváří tvář klíčovému problému současnosti nestály nečinně.

Testy pro přírodní katastrofy

Registrovaného republikána Powella do funkce jmenoval poprvé před čtyřmi lety Donald Trump, ale svým působením si 68letý bankéř vysloužil respekt napříč politickou scénou. Jeho nominace je tak vnímaná jako zcela bezpečná - a něco, na čem se shodne většina senátorů, kteří ji budou schvalovat. Pověst zkušeného krizového manažera si Powell vybudoval loni na jaře, kdy v důsledku všeobecné nejistoty kvůli počínající pandemii hrozil kolaps i americkému finančnímu systému. FED pod Powellovým vedením tehdy zasáhl rázně: banka osekala úrokové míry a začala do ekonomiky pumpovat miliardy dolarů, aby ji udržela v chodu.

Navzdory inflaci, která se dnes ve Spojených státech pohybuje kolem šesti procent, byl FED také doposud zdrženlivý co se týče osekání podpory ekonomice - až tento měsíc oznámil, že začne snižovat objem peněz, který do ní posílá. Powell zdrženlivost zdůvodňoval potřebou myslet na podporu pracovního trhu a snižování nezaměstnanosti. I to přispělo k Bidenově ho rozhodnutí znovu nominovat, protože navzdory inflačním problémům je vnímán jako zkušený krizový manažer, který má cit pro sociální dopady finanční politiky.

Přesto si Powell vysloužil od řady demokratů kritiku, a to ze dvou důvodů. Jeden z nich se týká vlažnějšího přístupu k bankovním regulacím a představuje relativně specifický americký problém. Tím druhým je již zmíněné klima, resp. to, jaká má být role centrálních bank v řešení klimatické krize – což je otázka relevantní i v Evropě.

Nedávný klimatický summit v Glasgow ukázal, že klima již dávno není tématem pouze pro vlády - do Skotska dorazil i rekordní počet zástupců soukromých firem. Jednou z nejvýraznějších postav korporátní sféry byl i Mark Carney zastupující významné investiční fondy. Až do loňska byl přitom guvernérem britské centrální banky - a právě on se stal prvním výrazným hlasem, který o klimatu začal v komunitě centrálních bankéřů mluvit.

Centrální banky na první pohled nejsou přirozeným adresátem požadavků na promýšlení klimatických řešení. Řídí se úzce vymezeným zákonným mandátem a zakládají si na nezávislosti na politickém procesu. Jak ale ukazuje vývoj v posledních letech a příklady ze zahraničí, problém změny klimatu si cestu našel i k nim. “Dnes je již jasné, že klimatická změna zásadně ovlivňuje ekonomiky a centrální banky si ji nemohou dovolit ignorovat. I ten nejzákladnější cíl centrálních bank - cenová stabilita - je ohrožen extrémními výkyvy počasí v důsledku překotné klimatické změny,” psaly letos na jaře Financial Times. Jednoduše řečeno, pokud kus pobřeží zaplaví stoupající oceány nebo na části světa dopadne sucho, promítne se to do ekonomické situace daných států a místních firem.

Deník dodává, že je logické a dnes už i nijak kontroverzní, aby centrální banky s těmito výhledy pracovaly i ve svých prognózách pro další vývoj ekonomik. Příkladem toho, co banky mohou dělat, je zařadit připravenost na měnící se klima do tzv. zátěžových testů, kterými musí projít běžné banky, na něž dohlížejí. Například Evropská centrální banka letos v říjnu představila, jak chce klima do zátěžových testů zapracovat: banky spadající pod její kontrolu budou muset mimo jiné ukázat, jak by obstály v případě přírodní katastrofy. Banky by také měly promyslet, zda například nejsou příliš závislé na financích z odvětví, která mohou v budoucnu kvůli klimatické tranzici upadat. Tento týden pak ECB také představila výsledky prvního průzkumu mezi nejvýznamnějšími bankami eurozóny: ani jedna nesplnila všechna očekávání ECB.

Vrcholná priorita

Podstatně kontroverznějším krokem je v rámci komunity bankéřů myšlenka, že by centrální banky mohly například poskytovat výhodnější podmínky pro“zelené” projekty. Nejvýznamnější centrální bankou, která se tímto směrem vydala, je zatím ta japonská. V létě oznámila, že začne klimaticky příznivým projektům poskytovat půjčky s nulovým úrokem. Britský ministr financí Rishi Sunak pak letos už na jaře řekl, že do zákonného mandátu britské centrální banky bude přidána povinnost dohlížet na “environmentální udržitelnost”.

Americký FED se doposud na toto dění díval jen zpovzdáli. Powell v minulosti několikrát zdůrazňoval, že klima je “otázkou pro politiky, a ne bankéře”. Loni v listopadu se FED jako poslední významná světová banka připojil k mezinárodní iniciativě Network for Greening the Financial System, která se snaží propojovat finanční politiku s tou klimatickou (Česká centrální banka součástí není).

Lze jen diskutovat o tom, nakolik k tomuto kroku přispěla porážka Donalda Trumpa v prezidentských volbách a následní změna politického klimatu, která se ukázala i v rozhodnutí Joea Bidena vrátit znovu Spojené státy k Pařížské klimatické úmluvě. Ani administrativa nakloněná otázce klimatu přitom nutně neznamená, že se politika FED nyní zásadně promění. “Po britskou nebo japonskou centrální banku je snazší pustit se do otázky klimatu, protože v obou zemích existuje široká shoda na potřebě snižovat emise,” připomínají Financial Times.

Ve Spojených státech taková shoda není, naopak. Málokteré téma rozděluje demokraty republikány tak jak právě otázka globálního oteplování. Podle nedávného průzkumu deníku Washington Post vnímá 95 procent demokratů globální oteplování jako zcela zásadní problém, v případě republikánů je to pouze 39 procent. “Powella omezuje řada věci, mimo jiné vlastní mandát a americká politika. O mnohém vypovídá, jak konzervativně se snaží manévrovat,” komentoval situaci americký ekonom z Kolumbijské univerzity Adam Tooze.

Přesto lze očekávat, že i FED se v příštích letech bude klimatem zabývat víc a víc. Jako zástupkyni Powella nominoval Biden favoritku progresivní levice Lael Brainard, která v říjnu uvedla, že FED by měl rovněž začít s testováním připravenosti bank na klimatické změny. Jen za posledních pět let stály podle ní americkou ekonomiku výkyvy počasí 630 miliard dolarů, které banky musely vyplatit lidem a firmám postiženým přírodními katastrofami.

I sám Biden na tiskové konferenci uvedl, že klima bude pro FED v příštích letech “vrcholnou prioritou”. “Měl by se stát světovým lídrem v řešení krizí, které měnící se klima představuje pro finanční systém,” uvedl. Sám Powell byl očekávatelně umírněnější a klima zmírnil jednou v rámci “dalších priorit”, jako jsou kybernetické útoky nebo potřeba modernizace úřadu.