Evropa si musí uvědomit, že její problémy nejsou problémy celého světa. Ale všechny problémy světa se jí týkají

Všechny kanály v centru Mnichova jsou z bezpečnostních důvodů zaplombované, ulice hlídá celkem pět tisíc policistů, do okolí Hotelu Bavorský dvůr se smí vstoupit jen s platnou akreditací. Jako každým rokem v únoru jsou tato přísná opatření známkou toho, že opět probíhá “Davos bezpečnosti”, největší setkání o mezinárodní a bezpečnostní politice. Přilétají desítky šéfů vlád a armád, v tiskovém středisku se tísní na tisíc novinářů. Respekt je už řadu let na místě.

Letos došlo k jedné viditelné změně. Pořadatelé už neposlali pozvánky do Moskvy a do Teheránu, tamní režimy z jejich pohledu překročily linii, za kterou nemá jejich přítomnost v Mnichově smysl. Nový šéf konference Christoph Heusgen (bývalý hlavní zahraničně politický poradce Angely Merkel) ve svém úvodním projevu Putinovi vyčetl “Zivilisationsbruch”, tedy porušení pravidel civilizace, o jakém se v Německu dosud mluvilo jen v souvislosti s nacionálně-socialistickými zločiny. Prvně po konci druhé světové války Evropě jedna země popřela práva jiné na existenci a začala válku.

Heusgen pak ale zdůraznil, že Ukrajina není jediným místem utrpení. Zmínil Sýrii, Myanmar, Etiopii, Haiti, Írán, Afghánistán, ujgurskou menšinu v Číně - s tím, že jedním z cílů jeho vedení konference je položit důraz i na státy tzv. globálního jihu a naslouchat jejich pohledu na věc. Vítal historicky největší počet hostů z Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Následně také zdůraznil, že Mnichovská konference otázku bezpečnosti vnímá v širším kontextu, a nemluví tedy jen o zbraních a vojácích, tedy klasické obraně. Na agendě jsou proto například i bezpečnostní aspekty klimatických změn. “Velkým hříchem Putina je, že nás dostal do situaci, kdy musíme na pomoc Ukrajině a nákup zbraní najít miliardy, které by bylo lepší dát našim partnerům (v chudších zemích, pozn. red.) do boje s důsledky změny klimatu,” řekl Heusgen.