15_tema01_jaros
Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Ženy, které mají tu smůlu, že jejich bývalí partneři odmítají živit svoje vlastní děti, se konečně dočkají pomoci od státu. O ženách je řeč proto, že samoživitelé tvoří z tzv. neúplných domácností pouze desetinu, drtivá většina jsou matky. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu z roku 2019 je v Česku 181 tisíc rodin s jedním rodičem, přičemž necelých třicet tisíc z nich tvoří vdovci a vdovy.

Ve zbylých více než 150 tisíc rodinách svobodných nebo rozvedených rodičů je druhý rodič dítěte naživu, ale často dělá – co se týče placení alimentů - mrtvého brouka. Odhady počtu neplatičů se liší, platí nicméně, že zanedbání povinné výživy patří mezi nejčastěji páchané trestné činy. Výmluvné jsou rovněž údaje o tom, kolik samoživitelek a jejich dětí je ohrožených příjmovou chudobou: podle ČSÚ jde zhruba o třetinu. U řady sólo rodičů sice alimenty nepředstavují hlavní zdroj příjmů, ale jejich výdělky jsou často ovlivněny faktem, že je péče o děti výhradně na nich.

Reklama
Reklama

„Pracující rodiče samoživitelé uvádějí, že péči o děti věnují 4,1 hodiny denně. (….) v průměrné rodině navíc nutná péče o děti navíc představuje dvacet hodin, což pro tyto domácnosti samoživitelů, v jejichž čele stojí v drtivé většině ženy, povede k obzvláště velké ztrátě času zbývajícího na práci, a potažmo i ztrátě příjmu,“ píší ve studii Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku výzkumníci think tanku IDEA při CERGE-EI Andreas Menzel a Martina Miotto. Problém navíc dále zvýraznila pandemie.

Ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) pak říká, že nová pravidla zálohovaného výživného, která začala platit první červencový den, by měla reálně pomoci zhruba 24 tisícům dětí. Zároveň slibuje, že právě státem organizovaný systém zálohovaného výživného pomůže přesněji zmapovat, o jak rozšířený problém jde.

Čtěte také: Proč jsou pracující ženy oběti i hrdinky pandemie

To je první důvod, proč krok pochválit. Bez důkladné znalosti problému není možné problém řešit. Druhým důvodem je fakt, že se věc konečně podařila prosadit po letech dohadů a skandálních prohlášení politiků, že za potíže samoživitelek vlastně nemohou neplatiči, případně stát, který není schopen vymáhat právo. Odteď tedy platí, že pokud druhý rodič neplatí alimenty v předepsané výši alespoň čtyři měsíce, stát je za něj doplatí (nejvýš 3000 korun měsíčně na dítě a maximálně po dobu dvou let) a pak je sám bude po dlužníkovi vymáhat.

Tady se zároveň skrývá zrada – z nynější praxe víme, že neplatiči se často podobným lhůtám vyhýbají tak, že bývalé partnerce nebo partnerovi občas něco málo pošlou. Rovněž nutnost prokázat, že situaci aktivně řeší (podání návrhu na exekuci), přenáší, přesněji ponechává velkou část odpovědnosti na sólo rodičích, přičemž opět z praxe víme, že řada lidí k tomuto kroku z nejrůznějších důvodů nepřistoupí.

Konkrétní nastavení systému lze nicméně doladit, důležité nyní je, že mrtvého brouka přestal dělat stát. A převzal odpovědnost zejména za důstojný život děti, které si nevybírají, do jaké rodiny se narodí.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Silvie Lauder

vedoucí rubriky, Fokus

Silvie Lauder
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1736

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte