Piráti si odhlasovali, že chtějí být součástí „systému“
 
koalice01_jaros
Nakonec společně • Autor: Milan Jaroš/Respekt

Rozhodnutí pirátského členstva vstoupit do kabinetu Petra Fialy by se mělo aspoň trochu líbit každému, kdo držel palce střídání české vlády. Lídři ostatních stran vznikající koalice s Fialou v čele potvrdili, že měli se sázkou na Piráty dobrý politický odhad. S tím se jim teď bude vládnout lépe.

Jak také napsal na Twitteru exministr Ivan Pilip, účast Pirátů je důležitá pro zvládnutí podstatného úkolu koalice, tedy zbavit Česko vlivu dvojice Zeman - Babiš. Rovněž jde o logický krok (a politika má mít srozumitelnou logiku) neštítit se vlády, v níž Piráti pomáhali dohadovat program a která měla demonstrovat jejich dospělost a jistou systémovost. Domlouvat vládu a následně z ní utéct by bylo další českou politickou podivností, jejíž stín by dopadl na kabinet jako celek.

Reklama
Reklama

Sledovat Zahradila zblízka

Pokud by hlasování skončilo opačně a Piráti by účast v exekutivě odmítli, dost názorně by předvedli, že ne všechno, co o nich říkali jejich nepřátelé, jsou ošklivé pomluvy. Jako trefné by se ukázalo především tvrzení, kterým každá debata o Pirátech svého času začínala. A sice že jsou jako pytel blech, u nichž nelze předem odhadnout, do jakého směru odskáčou, a tudíž se na ně nelze v praktické politice spoléhat.

Bez újmy by nevyvázl ani jejich systém přímé stranické demokracie. Pirátské špičky sice odmítají, že by byl projevem nezodpovědnosti, ale takový postoj by se jim jen ztuha obhajoval.

Čtěte také: Piráti rozhodli, že se budou podílet na vládnutí

Ve stranické politice to funguje tak, že členská základna nenese za každodenní politiku daného uskupení přímou odpovědnost. Tu má vedení, proto na rozdíl od řadových členů rozhoduje. A pokud rozhoduje v rozporu se zájmy strany, mají členové a členky možnost během sněmů vedení odvolat.

Piráti fungují jinak. Nejenže rozhodují lidé bez přímé odpovědnosti, kteří už vzhledem k absenci u klíčových jednání mohou těžko domyslet všechny podstatné souvislosti a ve stranické diskusi reprezentují jen sami sebe, navíc se pohybují ve velmi složitém rozhodovacím systému, který nadsazuje individuální postoje a potlačuje snahu o konsenzus.

Účastníci pirátského fóra mají k dispozici několik hlasů, které mohou rozdělit i mezi protichůdná řešení, hlasování je tedy značně nepřehledné. Cestu k prosazení toho, co chce vedení strany, také komplikuje zvyk, že vedení přitom do diskuse během hlasování zasahuje jen minimálně, aby členy přespříliš neovlivňovalo a nedalo průchod své “neobjektivitě”. Lidé, kteří nesou odpovědnost a mají informace i nejlepší přehled o tom, jak vypadala jednání s potenciálními partnery, tedy pouze přihlížejí, jak rozhodují ti ostatní. Při téhle spletitosti je tedy výsledek přes 80 procent hlasů pro vstup do vlády obrovským úspěchem předsedy Ivana Bartoše a jeho spojenců.

Z jednání fóra pronikly ven informace, že mezi nejsilnější odpůrce vstupu do kabinetu Petra Fialy patřili pirátští europoslanci. Z jedné strany se jim nelze divit. Sledovat zblízka europoslance ODS, jak lpí na členství nejen v bezvýznamné, ale i většinové bruselské politice značně odporující frakci Evropských konzervativců a reformistů, musí být někdy skutečně tristním zážitkem. Antibabišovská koalice je však jiný příběh. Její podstata spočívá ve vzácné schopnosti domluvit se a kompromisně dělat jinou než populistickou politiku. Piráti byli od začátku součástí téhle strategie a odejít teď, po dosaženém úspěchu, by nedávalo smysl.

Dost nepravděpodobné

Spor o účast, či neúčast na práci vlády, jež nastoupí po osmileté éře Andreje Babiše, bylo třeba vnímat jako určitý zlom, jak se bude pirátská anabáze vyvíjet dál. Přijetí vládní odpovědnosti přinejmenším znamená přihlášení se k porevoluční demokratické politice, a tedy i k posilování systému, který se tu se svými přednostmi a chybami rodil v posledních desetiletích. A také asi jako potřebu jeho zlepšení.

Odmítnutí účasti na vládě by naopak posílilo ty pirátské tendence, které směřují ke kritice a proměně “systému”. I z nich samozřejmě může teoreticky vzniknout něco smysluplného, zvlášť když si porevoluční politika neví rady s řadou klíčových témat, jako je ekologie, spolupráce uvnitř EU, řešení české chudoby atd. Problémem ale je, že ve volebním systému poměrného zastoupení Piráti nikdy nebudou rozhodovat sami - a vzhledem k vývoji zdejší politiky je dost nepravděpodobné, že v dohledné době  seženou lepší partnery, než mají teď.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2342

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte